Deň po tom

Nelze upřít filmu solidní atmosféru a několik (naprosto!) omračujících záběrů, ale scénář je někdy tak hloupý, až to mrazí. Den poté ani z půlky nevyužívá potenciál světové katastrofy a navíc naprosto ignoruje zbytek světa. Jedno se však dni poté musí nechat - málokterý film dokáže být s tolika efekty opticky věrohodný. Není snad jediný záběr, ve kterém by nějaký efekt rušil a i takový náročná lahůdka, jakou jsou digitální vlci, překvapivě funguje na sto procent. Být celý film jako zpracování, byla by to bomba. Emmerich je totiž dobrý režisér, ale průměrný scénárista. Otázkou pak zůstává, zda je přes své nedostatky Den poté nadprůměrný? A to bez pochyby je. Bohužel je "pouze" naprůměrný - rozhodně měl na víc... (20.05.2004)

Vypnout mozek a nehledat v tom vědu To co Emmerich na dvouhodinové stopáži prezentuje jako katastrofickou vizi nejhrubšího zrna sice klimatologům zvedne kufr, ale proč se na něj hněvat, když nám naservíruje obrázek tisíců Američanů, kteří žebrají o vstup do Mexika? V tu chvíli je třeba se od srdce zasmát a s lehkým kvitováním poznamenat, že neexistuje američtější Američan než právě tento zběhnuvší Němec, který vysoké rozpočty rozhazuje jako největší snob a přitom na diváka nepokrytě pomrkává a téměř jej prosí, aby se bavil s ním. Naservírování pár obdivuhodných trikových sekvencí příjemně nadzvedne a dávku patriotismu, která by porazila i slona, je třeba s protočením očních panenek a hlasitým pousmáním přejít. Dokonalá sabotáž Hollywoodu! (16.06.2004)

To už opravdu nelze natočit katastrofický film, který by byl alespoň trochu originální? "Den poté" je jen hromada klišé a nelogičností na místy efektně zamrzlé planetě. Podívat se na to dá, ale s předvídatelností děje se dostavuje nuda, připočtěte obvyklé, americky patetické scény a vyjde vám jen velmi nákladný průměr. Ale co čekat od Emmericha... 52% (15.12.2008)

Išiel som na polámané domčeky, zrútené domčeky a zmrznuté domčeky. To som dostal + navyše nechutne patetický príbeh, ktorý vyzerá ako vystrihnutý z encyklopédie najväčších filmových klišé. Keby mala tá omáčka naokolo čoby len za mák originality tešil by som sa. Žial niekto pri vymýšlaní 100+1 spôsobov ako zdevastovať New York zabudol, že také niečo ako príbeh treba. A pritom to mohla byť celkom fajn agitka. (24.06.2005)

Typicky americký film typicky německého režiséra. Emmerich je mistr nadupaných rozpočtů a velkých megalomanských apokalyptických projektů, kterými v minulosti táhl do kin miliony diváků a za které mu kritika leckdy uštědřila nemilosrdné rány. Den poté je příkladem snahy ukázat lidem to co nechtějí vidět tak, aby se to vidět v budoucnu báli. Ač to vypadá jako veliká utopie a zase nějaká ta maškara v hollywoodském střihu, tohle je možná realita. To, že se obal Země kazí jak otevřené sardinky ve vedru je fakt, to že tomu nedokážeme zabránit je taky fakt a to, že to někdo pojal ve velkém stylu, to je buď snaha upozornit a nebo vytáhnout z toho maximum komerce. Už samotný úvod a hutný hudební doprovod skladatele Haralda Klosera, skvělá dynamická kamera a dobře naplánovaná výprava film slušně rozjíždí. Škoda že se za polovicí láme do zívačáku druhdy protkaného jakýms takýms dozvukem předešlé akce. Film má samozřejmě tytéž mouchy jako další Emmerichova díla, tudíž některá hluchá místa, pokusy o přílišný patriotismus, sentimentální mentálnosti a leckdy zbytečně přeefektované scény. Někdy sem si říkal, jestli on už to nedělá naschvál, že mu z digitalizace asi ruplo v bedně a i zvířata by rád překopal k obrazu svému. Ale to celé vede k jedinému závěru, že když nezačneme jednat, tak stejně jako koukáme s otevřenou pusou na megalomanské akční výjevy, budeme jednou koukat až se tohle stane realitou. Za speciální efekty dávám 80% (docela se mi líbilo šikovné dělení jednotlivých obrazů úderem blesku), za dějovou linii 60%, za pokus o nástin reality 70% a za samotné ztvárnění, slušný herecký výkon Dennise Quaida a už výše zmiňovanou kameru 70%. Sečteno a podtrženo, ač je to přeplácané (ve 3D zvuku ovšem naprosto dokonalé) dávám 4 hvězdičky. (30.10.2004)