Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slavný hollywoodský herec MARTIN SHEEN (APOKALYPSA, seriál ZÁPADNÍ KŘÍDLO) se v tomto cenami ověnčeném dramatu poprvé setkal před kamerou se svým synem Charliem Sheenem. Společně se pokusili o co nejvěrohodnější rekonstrukci případu, který otřásl americkými dějinami. Na základě původních dopisů, dokumentů i rozhovorů vznikl scénář, který působivě představuje vojína Eddieho D. Slovika – jediného muže, který byl armádou Spojených států od dob občanské války zastřelen za dezerci. Film šikovně prostřídává životopisné záběry z dob před 2. světovou válkou s drsnou realitou uvnitř armády. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (6)

piglit odpad!

všetky recenzie používateľa

Pozor spoiler! Nemůžu hodnotit jinak - vojín Slovik (přestože Polák tak se píše s jednoduchým v, ač v polštině neexistuje) je ultimátní kandidát a nakonec i vítěz soutěže o Darwinovu cenu - pro lidi, kteří obohatí náš genofond tím, že včas opustí tento svět a nesekají další, zděděnou blbostí zatížené potomky. Je jasné, že to není žádný mozkový pracovník (brainiak) a vzhledem k obavám o svůj život zvolí tu první cestu k opuštění vojska, která mu přijde na mysl - bohužel nejstupidnější. Dostává několik možností to napravit, ale trvá na vysoké šanci nechat se popravit. I výhodnější varianta na této cestě pro něj zněla na 20 let až doživotí. Pokud si sednu, tak za 10 minut vymyslím 10 možností, jak vydrbat se systémem a vypadnout z armády. Z nich zvolím tu, která se mi nejlépe hodí časově i obtížností a jdu do toho. Takže 1. Zmlátit do krve nadřízeného nebo spolubojovníka - 1/2 roku až 5 let ve vězení. 2. Vyprovokovat, domluvit zmlácení s následky pro sebe - měsíc až 2 měsíce v nemocnici. 3. Prostřelit si nohu - měsíc až půl roku v nemocnici. 4. Předstírat sebevraždu - odvoz do blázince - riziko následků v dalším životě (žádný řidičák, problémy při shánění zaměstnání) 5. Ukrást a kšeftovat s armádním zbožím - 5 až 10 let ve vězení 6. Nechat si od kolegů zlomit nohu (přejet náklaďákem) - amputace, odchod do civilu s vyznamenáním za zranění v boji... Atd., atd. Ale ne, vojín Slovik na sebe sám napíše udání a vzhledem k jeho kriminální minulosti v civilu už to nemohlo dopadnout jinak, než jak to dopadlo. Asi bych Slovika neglorifikoval, ale jen bych konstatoval: "Kdo chce kam,..." ()

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Úvodní část filmu ze Slovikova civilního života je docela nuda. Jakmile se ovšem Slovik dostane do armády a později i do války, tak film nabere na obrátkách a docela mě to začalo bavit. A ke konci, kdy už je jasno, jak to dopadne, z filmu až zamrazí. Je to takovej trochu nevyrovnanej film. Začátek nic moc, ale pokud se tim nudnějšim úvodem divák prokouše, tak potom přijde druhá polovina, která stojí za vidění. Jinak vojína Slovika mi bylo líto, i když tu svou situaci se snažil vyřešit poněkud těžko pochopitlnym a snad nejhoršim možnym způsobem. V podstatě to jeho počínání bylo sebedestruktivní. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Víceméně souhlasím s piglitem, jen nerozumím tomu jeho odpadu. Připadá mi, že spíše než zpracování tohoto TV filmu - ohodnotil samotné rozhodnutí Edwarda Donalada Slovika vojína armády Spojených států - zběhnout z armády. Těžko hodnotit jeho čin. Už první světová prokázala co udělá i s nejdrsnějšími muži dělostřelecká a minometná palba a to je nemusí vůbec zasáhnout. Pokud se Slovikovi během jeho prvního kontaktu s německým dělostřeleckým bombardováním v hlavě něco přehodilo a on dostal panický strach si to pak někdy zažít i s paralýzou znovu, nedivil bych se mu tak moc. Nikdo nevzal v úvahu i fakt, že někdo se do armády zkrátka nehodí a může v tom zásadní roli hrát i náboženské přesvědčení a on věřící byl. Znám spousty případů, kdy např. mladí muži za komančů odmítli nastoupit základní vojenskou službu z náboženského přesvědčení. Nebyly to jen obyčejné máničky a členové undergroundu, kteří brali vojnu za nehoráznou socialistickou pakárnu jíž bylo třeba se vyhnout. Tohle byli lidé věřící. Věděli, že je za to stát asi zavře a věděli jak asi v tom krimu to bude pro ně jako pánbíčkáře zlé, mnohem horší než 2 roky v zeleném. A přesto odmítli nastoupit.... Slovik však také mohl být skutečně obyčejným zbabělcem, který se snažil dostat z dosahu bojů. Samozřejmě, že byl asi lepší flek v zázemí, třeba v kuchyni než někde v lese v - 20 °C u Bastogne....I když nejsme všichni hrdinové co vedou v palbě útok, někdo jím být se sebezapřením musel i když se bál a díky tomu spojenci válku vyhráli.. Kdyby se báli všichni a všichni loupali brambory, tak se možná dnes hajlovalo i v USA. Je fakt, že kdyby Slovika nepovolali, asi by žil normální život a i přes jeho pár šarvátek se zákonem mohl dožít klidně,protože druhou šanci využil. Věřím tomu. TV film celkem přesně mapuje jeho předválečný život, druhou šanci kterou získal díky milující manželce i problém který nastal při vstupu USA do války. Jeho rozčarování z povolávacího rozkazu chápu, na druhou stranu mi není jasné proč měli být od služby v armádě zproštěni propuštění vězni a slušní Američané měli prolévat krev. Ani já spolu s piglitem nechápu, proč to hnal do takového extrému. Předpokládám, že věřil, že ten trest smrti je jen taková výhružka, která se v reálu u polního soudu neuděluje. Ano, popravovalo se za vraždy, špionáž, znásilňování, ale za zběhnutí padaly jen roky v nápravných vojenských zařízeních... Slovik si to bohužel vybral blbě. V Ardenách Němčouři zahájili poslední masivní protiúder a americké velení počala trápit celkem rozřířená dezerce prakticky u všech útvarů. Za téhle situace to nechat Slovikovi projít zkrátka asi nešlo, a možná mu skutečně ta kriminální minulost přitížila. Poprava byla kontroverzní, ze 49 zběhů odsouzených k smrti byl on jediný popraven. Měl být odstrašujícím příkladem? Asi ano. Proto to skončilo tak jak to skončilo. Film byl celkem přesvědčivý i výkon Sheena, opět mi tu však vadila některá US technika. Některé náklaďáky a Jeepy byly až poválečné... Ohledně popravy samotné si nejsem jist, zda to nebylo trochu poupraveno aby americký divák neutrpěl až takový šok. Např. Nigel Cawthorne ve své knize Nejznámější veřejné popravy v dějinách tvrdí, že Slovika zasáhlo 11 střel elitních odstřelovačů z karabin M1, žádná však nebyla smrtelná a proto byl doražen kulkou do hlavy. (Ve filmu zemře sám chvilku po první salvě). Pohřben byl na americkém hřbitově v Oise-Aisne spolu s 94 Američany, pověšenými za vraždy, znásilnění a jiné násilné zločiny. Jeho manželka Antoinetta vedla do roku 1974 kapaň za očištění jeho jména. V roce 1984 dostal armádní veterán Bernard Calka povolení dopravit Slovikovi ostatky zpět do USA. Dnes jeho tělo spočívá vedle jeho manželky na Woodmerském hřbitově v Detroitu ve státě Michigan. * * * () (menej) (viac)

Galéria (10)

Zaujímavosti (1)

  • Ve filmu si odbyl svůj debut Charlie Sheen. (jurama525)

Reklama

Reklama