Réžia:
František FilipScenár:
Jiří HubačKamera:
Vladimír OpletalHrajú:
Ladislav Pešek, Miloš Nedbal, Ota Sklenčka, František Filipovský, Jiřina Šejbalová, Bedřich Prokoš, Josef Patočka, Darja Hajská, Libuše Švormová (viac)Obsahy(1)
Příběh o setkání abiturientů píseckého gymnázia, příběh o přetrvávající síle přátelství, lásce, čestnosti a povinnosti autora Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa patří k nejkrásnějším inscenacím České televize. A patří také do dlouhé řady vynikajících a nejsledovanějších filmů, inscenací a seriálů, které režisér František Filip během pěti desetiletí svého tvůrčího působení v televizi vytvořil. Dílo F. Filipa je prostoupeno hřejivým porozuměním pro všechno lidské, vyzařuje povzbuzující úsměv a naději. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (103)
Hubačův příběh o stárnutí dává prostor pro kvarteto mužských. Téměř nerudovsky laděný vztah mezi Šánou (Nedbalem) a Pitnerem (Pešek), jehož rozuzlení je odhadnutelné. Zajímavé je, že Peškovi, Nedbalovi, Filipovskému a Šejbalové bylo 72 – 74, Sklenčka byl o 13 let mladší. Přípravy na sraz spolužáků mi chvílemi přišly natahované. V závěru zaujme scéna na městské věži v Telči. ()
Tato televizní inscenace oceněna dvěmi cenami na MTF Zlatá Praha, se stala zároveň labutí písní jedné z našich nejlepších a nejosobitějších hereček, Jiřiny Šejbalové. Nezralé maliny jsou příběhem o trpkosti stáří, pocitu promarnění a odcizení svým dávným snům a láskám. O bolesti, kterou si každý nese v sobě sám a časem se nehojí, nýbrž stále nítí a nítí. O přátelství. O těch malých důkazech přátelství, na které si člověk po letech vzpomene a za něž je s láskou vděčný. O životě. ()
Česká televize si to dělá sama, namísto nenápadného pravidelného nasazovaní toho nejlepšího z vlastního archivu a dalšího systematického uvádění všeho, na čem se podílela, se nadále podílí jen na kusých edicích a cyklech. Případ Nezralých malin, které opět zapadly v neefektivně pojaté Edici ČT, není ničím novým. Takže vezme-li dnešní divák raději s povděkem lacinější Pamětnici, nelze se mu divit. Téma je stále aktuální, dál není co řešit. Kdo si Maliny nezapamatoval v době jejich vůně, těžko se mu bude chtít reflektovat týden právě s těmito spolužáky. Čas je neúprosný. ()
Je to zaujímavá náhoda, že tento film o pomaturitnom stretnutí išiel presne v čase nášho stretnutia zo strednej. Akurát v našom pripade je to o 26 rokov menej. Snáď z nás o toľko rokov nebudú takíto nevrlí rozhádaní dedkovia, ktorí sa okrem hudby zmôžu len na melancholické spomínanie. Odpustenie starých hriechov je jedným z mála zaujímavých momentov filmu, inak to boli len kvalltne zahrané nezáživné dialógy. ()
Vynikajici inscenace. Hodne se mi libilo obsazeni, kdy uz stari, prevazne prvorepublikovi herci, jako Nedbal, Pesek a Filipovsky zahrali velice kvalitne. Takovy remake filmu Cesta do hlubin studakovy duse, kde jsme je mohli spartrit taky pohromade, ale o 42 let drive. Klobouk dolu za vykony, hodne povedene! ()
Galéria (11)
Fotka © Česká televize / Vlasta Gronská
Zaujímavosti (11)
- „Ta závěrečná scéna filmu ve věži byla zásadní. Kvůli ní jsme vybrali Telč. Oba pánové, Ladislav Pešek a Miloš Nedbal, vyšli na věž svěže. Dialogová scéna ve věži byla hotová za jediný den. Horší bylo dostat do té výšky tehdy nemotornou televizní techniku,“ uvedl Ivo Mathé. (SONY_)
- Miloš Nedbal obdržel po premiéře snímku titul Národního umělce a dával si to souvislosti se svou životní rolí Šandrocha právě v této inscenaci a byl scenáristovi Hubačovi do konce svého života za to vděčný. (sator)
Reklama