Skleníková Venuša

Klasická režimní agitka se vším co k tomu patří, od toporných hereckých výkonů, až po mizerné technické kategorie. Tahle není ani nezamýšleně vtipná, ani se neodehrává v atraktivním budovatelském prostředí, takže se nedá sledovat jako dokument. Nebýt nadčasového tématu globálního oteplování, díky němuž působí lehce kuriózním dojmem, tak by film nestál vůbec za nic. (01.04.2014)

V porovnaní s kvalitnou kinematografiou toho obdobia je táto snímka slabá, ale ak to porovnám s tým, čo je "in" dnes, herecké výkony sú v Skleníkovej Venuši oveľa výnimočnejšie, prirodzenejšie a ľudskejšie; scenár je možno aj objektívne cennejší než dnešné slovenské zlátaniny a kakacie jalové seriály, a hoci sa jedná o snímku, ktorá ma za cieľ trošku možno aj "nasilu" propagovať socializmus ako neochvejného strážcu ochrany životného prostredia (čo je však, prirodzene, ovplyvnené dobou), stále je to snímka dosť oukej na to, aby som vydržal pozerať do konca. Króner napríklad, je prirodzený, nenútený, jemný, a pôsobí inteligentne, ale dnes, v Profesionáloch, je to bieda. To ten komerčný kapitalizmus vážne všetkých tak emočne zdegeneroval? Ďalšie výkony hercov, ako Polónyi, Grissová, Romančík, Vargová a iní, vcelku ujdú, na tú dobu nič extra, ale dnes by sa za to mohol dávať Oscar. Celá tá psychológia toho obdobia, prostredie, atď, dávajú filmu inú príchuť, hoci sa v podstate jedná o nevýraznú a nudnú snímku. Ďalej, buď sa jednalo o film na objednávku Komunistickej Strany, aby ukázala, že pomáha chrániť životné prostredie, a tvorcovia to prerobili na pozerateľnú snímku, alebo šlo o to, upozorniť na tento problém verejnosť, a tvorcovia zasadili komunistov vo výbore do roly ochrancov, a za tých zlých vybrali niekoľko zapredancov a prospechárov, ktorí majú to srdce kradnúť pre seba na ušetrení verejných peňazí, či stavať svoju kariéru na "dobrých výsledkoch plnenia plánu" aj za cenu ničenia prírody.. atď. Dávam jednu * ale dalo by sa dať aj dve. p.s. Prsia žien sú tu konečne plnohodnotné a krásne, nepoškodené silikonovými plastikami, a ich pery sú neosraté botoxom. Krása. (27.08.2011)

Slovenský film v 80-tych rokoch naozaj netrpel absenciou nápadov, mnoho filmov je zasadených do neopozeraného prostredia a mali svoj potenciál. Frázovitosť, filmárska neobratnosť a nezmyselná poplatnosť režimu aj tam, kde to nebolo nutné však námety degradovali až do absolútneho diváckeho nezáujmu. Skleníková Venuša sa venovala environmentalistike, čo je istotne atraktívne dodnes, spracovanie je však prinajmenšom nudné, ťažkopádne a strnulé. (11.03.2020)

Československé drama odehrávající se v prostředí slovenské továrny. Tento snímek se ve velké míře zabývá ochranou životního prostředí, v čemž se zejména angažuje hlavní postava inženýr Peter Vrchovský (nevýrazný J. Kroner, líbil se mi však v jeho řečnické scéně). Velmi výrazná byla naopak tamější angronomka Jolanka, jež měla představovat onu skleníkovou Venuši a jejíž milostný vztah s Vrchovským patřil k tomu nejzajímavějšímu co film mohl nabídnout. Zřejmě stěžejní linie snímku popisuje tragedii Vrchovského přítele inženýra Sagana, majíce zodpovědnost za plynulý chod továrny, jenž však překvapovala svou poruchovostí. Herecké výkony bohužel nebyly natolik výrazné, aby z poměrně nudného snímku vytvořili něco vznešenějšího, výjimku však může představovat výkon V. Polonyiho v roli starosty. Snímek je poměrně nečekaně úzce politicky vyprofilován, největší nedostatek však spatřuji v chabém příběhu a nepříliš zajímavém zpracování. Otevřeně přiznávám, že průměrné hodnocení volím zejména kvůli vnadám D. Bartůňkové v roli Jolanky, jež jako jediné mají šanci probudit usínajícího diváka. (01.04.2014)

Mladý vedec odhaľuje v rodnej dedine špinavé praktiky neďalekej chemičky. Starosta je starší, ekologicky cítiaci komunista, brániaci vedeniu továrne v uvoľnení priestoru pre ďalšiu skládku. Veľkohubé frázy z novín prevádza film do hovorovej reči hlavných hrdinov, kamera bezradne vo chvíľach dramatických odmĺk približuje detaily vážnych tvárí, láska mladých, environmentálnych nádejí socializmu kvitne uprostred zamorenej prírody. Odhalené prsia pod vodopádom a v skleníku symbolizujú panensky čisté, zhubnými odpadmi nepoškvrnené prostredia. Paškvil na pohľadanie, snažiaci sa zaujať aktuálnou témou, plný klišé a fráz. Martin Ťapák mal ostať radšej pri folkloristických námetoch, v tejto oblasti totiž vytvoril viacero nadpriemerných filmov. (21.02.2008)