Pani domu

Tuctová a nie príliš vydarená komédia, kde nevychovanú Hannu začne „strašiť“ zosnulá dáma domu (Lady Wadsworth), kde momentálne Hanna pracuje. Ich neskoršie spojenie prinesie odhalenie okolností smrti Lady Wadsworth. Ľahké vtipy v podaní Melanie Lynskey fungujú len málokedy, nehovoriac o tých „fart“. Najlepšou a najhereckejšou postavou je tu Judy Greer, pre ktorú tie historické šaty neskutočne dobre sedia. Jednohubka, ktorú keď neuvidíte, tak nič nestratíte. Režisérsky debut dvojici Christiana a Justina Longa nevyšiel. Osobné hodnotenie: 58% (*)  (27.07.2022)

Příjemná oddechová komedie s duchařským motivem. Hlavní role (drogová dealerka, později průvodkyně ve šlechtickém sídle) byla velmi zábavně podaná. Vtipně ztvárněný je i duch dávné šlechtičny, která se poprvé zjeví, když se výše zmíněná průvodkyně chystá vykouřit ptáka vzdálenému a momentálně dosti zfetovanému potomkovi oné vznešené lady. Duchové se někdy dokážou naštvat a poukázat na různé nepravosti. Přikládám záznam tematicky korespondujícího duchařského snu. - - - Sen o krvavém batoleti (v noci z 12. na 13. března 2022) - - -     K. mě vytáhnul na nějakou výstavu knih s tím, že tam budou i okultní publikace. Ukáže se, že to není výstava, ale knižní trh, kde se nabízejí knihy vydané malými nakladatelstvími nebo vlastním nákladem autorů.      Prohlížím si jednu výtvarnou publikaci. Všechny reprodukované obrazy jsou vyvedené v různých odstínech tmavě zelené barvy a většinou zachycují skupiny postav. Neobvyklé to je, ale pěkné to moc není. Potom listuji nějakou knihou moderních pohádek, jež se vyznačují složitou a nepříliš srozumitelnou symbolikou. Kdepak jsou ty slíbené okultní knihy? K. mi ukazuje pár brožurek, které napsal pan Jůna. Některé vyšly tiskem v jednom regionálním nakladatelství, jiné autor vydal jako samizdaty. Ach jo.      Odcházíme. K. se ptá, jestli vím o nedaleké magické studánce, a vede mě k ní. Ze zdi kouká mosazný kohoutek, pod ním je záchytná nádoba s odtokem. K. vysvětluje, že tady už odedávna vytéká pramen velmi chutné vody. Protože je málo vydatný, usměrnili jej už někdy za první republiky do trubky opatřené vodovodním kohoutkem. Někdy v devadesátých letech došlo v nedalekém tanečním sálu k ušlapání batolete. Matně si vzpomínám, že o tom tehdy referovala média, ale jak se na ples dostalo batole a jak došlo k jeho ušlapání, už nevím. Studánka byla krátce poté pojmenovaná po onom mrtvém batoleti. A vskutku, nad studánkou je na zdi připevněná mosazná tabulka se jménem onoho kloučka, kde jsou uvedená data jeho kratičkého života. Říká se, že duch mrtvého batolete se nyní zdržuje v oné studánce. Kvalitě vody to nijak neškodí, ale kdo se napije přímo z kohoutku, uvidí strašidlo. K. je opravdu nedocenitelná studnice okultních historek a klepů.      Abych vyzkoušel, jestli je to pravda, napiji se z kohoutku a téměř okamžitě spatřím druhým zrakem malého kloučka. Hledím na něj a všímám si, že z něj stéká krev. Takže máme v Praze další strašidlo: vedle krvavého kolena tu straší ještě krvavé mimino, totiž vlastně batole. „Je od tebe velmi milé, že neřveš hrůzou,“ zahovoří ke mně strašidlo. „Byl bys tak hodný a vyřídil lidem, aby po sobě nenechali šlapat? Kdyby mě poslechli, tak by mě to vysvobodilo.“ (02.06.2023)

Komédia v ktorej je ústredná postava na zabitie. Rovnako ako skoro všetky postavy. Jeden dement za druhým. Jedine Justin Long tu hrá normálnu postavu. Ale fakt netuším, čomu som sa tam mal smiať. 3/10. (11.06.2023)