Bod varu

Ja si nemôžem pomôcť, ale okrem toho, že som celý čas rozmýšlal, prečo nikto v kuchyni nenosí pokrývku hlavy (a ako teda zabránia tomu, aby im vlasy nenapadali do jedla), som bol takmer nadšený; milujem takéto filmy. A som tajne dúfal, že vo vypätosti prekonajú Uncut Gems. A bola tam scéna, jak kritička hovorí svoju zásadu, že vždy treba hodnotiť to, čo tam je, a nie to, čo nie je. Jediným zásadným problémom Boiling Pointu je ale práve to, čo tam nie je, a teda zmysluplné uzatvorenie načatých dejových línií, konkrétne všetkých. Záver, ktorý to dostalo, bol vyslovene najlenivejší možný. (13.05.2022)

Barantini na zlatém podnose servíruje samo peklo. Grahamův šéfkuchař Andy prožívá tu nejhorší směnu v životě. Přeplněný lokál, hygiena, známá kritička jako doprovod kámoše co mu dlužíte prachy a na telefonu exmanželka, která je vytočená, že nedal synovi dobrou noc. Chyby personálu, špatná komunikace, nedostatek času. Bod varu je o extrémech, ale takhle nahuštěný život je. Možná se neodehrává během jedné směny, ale týdne, co na tom? Ten tlak je neúnosný, každého složí. Otázka není jestli, ale za jak dlouho... (16.05.2022)

„Nemáme pakambalu.“ - „Cože!?“ - „Vyhodil ji.“ - „Jak vyhodil, sakra!? Proč jste ho nechali ji vyhodit?“ - „Neměla ...“ - „Víte, jak drahá je!?“ - „Neměla...“ - „Proč jste to dopustili!!?“ - „Neměla nálepku se spotřebou.“ - „Jak neměla? Proč kurva neměla nálepku!?“ - „Andy, ty jsi ji včera zpracoval!“ - „Fajn.“ - „Tak jo.“ - „To nic.“ - „Promiň.“ - „V pohodě.“ - „Mám toho moc, je mi to líto.“ Andymu je toho líto víc, ale tenhle večer teprve začíná… Andy je ve skluzu. Brutálním. Nestíhá soukromí ani práci, vše se mu hroutí. Jenže na to jaksi nemá čas, očekává se od něj, že bude dokonale fungujícím kolečkem v restauračním soukolí. Stejně jako všichni ostatní. Ale čeho je moc, toho je příliš…„Jen“ hraný dokument z chodu restaurace? Na to je to až překvapivě poutavě natočeno. Mě film bavil a zároveň pro mě byl zajímavým vhledem do restauračního shonu. Posouzení autenticity nechám těm „vod fochu“, na mě to ale působilo uvěřitelně. Zároveň jsem byl zvědavý, kdy nastane ten „bod varu“…Technicky, scenáristky i herecký výborně zvládnuté, za mě silné 4*. (30.01.2022)

Luxusní restaurace, jeden předvánoční večer nabitý rezervacemi k prasknutí a šéfkuchař s tváří Stephena Grahama, který prochází životní i pracovní krizí a vše se mu hroutí pod rukama. A do toho dorazí kontrola z hygieny, jeho kuchařský konkurent, pár problémových hostů a komplikované vztahy na pracovišti začínají bublat na povrch. To vše natočené na jeden záběr s kamerou postupně se zaměřující na jednotlivé zaměstnance. Nenápadný britský kousek sice má občas problémy s tempem a některé postavy a mini zápletky si zasloužily větší prostor, jinak nám ovšem režisér Philip Barantini servíruje hodně hektický výlet do pracovního pekla jedné kuchyně, jenž je díky jednozáběrovému formátu správně intenzivní, vtahující a zkrátka si v něm postavy ani divák na minutu neoddychnou. A do toho výtečný Graham jako sladká třešnička na dortu. Velmi příjemné překvapení. (26.08.2021)

Po niekoľkých filmoch, ktoré nestáli za zhliadnutie som sa konečne dostal k mimoriadnemu filmu, o ktorom by som to vopred nepovedal. Veľa sa píše o jednom nekonečne dlhom zábere, ale podľa mňa to nie je ani všetko, ani to najpodstatnejšie, čo film ponúka. Pre dramatické a konfliktogénne situácie sa hodia iné objekty, než je špičková reštaurácia. A pritom stačilo, aby kumulatívne problémy šéfkuchára prevládli nad jeho obrannými pokusmi a dobre fungujúci stroj sa začal zadrhávať. Netušil som, koľko problémov môže generovať prostredie reštaurácie a keď k vnútorným problémom sa pridá kretén vo funkcii kontrolóra a  hostia, ktorých zabáva sekírovanie personálu, tak je nešťastie hotové. Veľmi som si film užil a značnú zásluhu má na to predstaviteľ hlavnej úlohy. (15.05.2022)