VOD (1)
Obsahy(1)
Rok 2013. Pätnásťročná gymnastka je rozpoltená medzi Švajčiarskom, kde trénuje na európsky šampionát s cieľom zúčastniť sa na olympijských hrách, a Ukrajinou, kde jej mama novinárka reportuje o dianí v čase Euromajdanu. (Film Europe)
Videá (4)
Recenzie (34)
Tento debut režisérky Elie Grappeové jsem viděl v v pražském komunitním centru Kampa. Jde o osobní a politický psychologický portrét ducha Ukrajiny mladé atletky, která je podrobena zkoušce. Film je něco mezi politickým komentářem, teenagerským dramatem a sportovním filmem. Má atmosféru tísně a frustrace. ()
Film Olga je v první řadě tragickým prologem k dnešnímu stavu našeho světa...nechtěným, nemyslitelným i když možná tušeným, nikdo nemohl nic předpokládat, nebo si snad raději nedokázal představit...někteří možná tušili, zřejmě také představovali, jak je v těchto dnech vidno, kdo a jak, to se možná uvidí za několik (dlouhých) let. Vidět tento film před nebo po 24. únoru 2022 je bez diskuze rozdíl. Každopádně se v mých očích jedná o bezchybně zpracované téma, jenž si režisér ještě dobrovolně ztížil stopáží. Nicméně na konci se divák nestačí divit, co vše lze zobrazit v osmdesáti minutách. Skvěle natočeno, sehráno i odvyprávěno. [Filmový klub Citadela] ()
Kdyby nebylo toho, co Rusko začátkem roku 2023 provedlo, tak by se jednalo o naprosto klasické evropské drama. Bez emocí, chladné, poměrně precizní na děj a jeho vývoj, ale ve výsledku jedno z mnoha takových, které v Evropě rok co rok vychází. Takový vhled do života člověka, ke kterému se normálně nemáte šanci dostat. Jenže s tím příchodem armáda na Ukrajinu to dostalo jinou váhu. Jak kdyby tvůrci předpověděli něco, čeho se už v té době dost báli. ()
Příběh mladinké gymnastky, kterou matka kvůli bezpečí přemístí z Ukrajiny do Švýcarska, kde žije rodina jejího otce, mě doslova vcucnul, to soustředěné vyprávění bylo místy napínavé k nesnesení a propojení sportovního dramatu s děním v rodné zemi se povedlo na výbornou. Elie Grappe zaslouží za svůj režisérský debut obrovskou pochvalu, mladý talentovaný režisér, jehož práci bude dobré si do budoucna pohlídat.. ()
Kombinace politicky angažovaného a sportovního filmu se z mého pohledu může zdát smrtonosnou, protože v prvním případě bývám obezřetný, což zamezuje se do snímku položit, druhé pak většinou dost nenávidím. Olga je naštěstí poučená z chyb v obou případech. Výborně balancuje svá témata tak, aby se nedalo nikdy říct, že vypráví o jednom navzdory druhému. Vědom si film limitů i kvalit gymnastických nehereček, nechává je komunikovat převážně řečí těl (na jejichž ramenou by se dala hrát deskovka) a hlavně v opakujících se sekvencích cviků a tréninků neustále mění hlediska, střih a rytmus, takže zdánlivě stejné situace vytvářejí stále nová napětí. Zšeřelá atmosféra švýcarských tělocvičen při pozdních trénincích, vysoká hloubka ostrosti a subjektivní kamera nakonec pomáhá Olze dosáhnout toho nejzásadnějšího, co může chtít film o sebepřekonání se. Tedy silný fyzický zážitek, skrze který se dokážeme napojit či alespoň obdivovat postavu, která po nás nechce žádné sympatie. Zkombinování s událostmi na Majdanu pak funguje překvapivě hladce (nehledě na trochu papírové kazatelství protagonistčiny matky) a navíc vyúsťuje v názor s nímž souzním, tedy, že pokud má být sport apolitický, tak slouží jenom boháčům a idiotům a tedy je zbytečný. ()
Galéria (38)
Fotka © Flamingo Films
Zaujímavosti (1)
- Kvůli větší autenticitě obsadil režisér do hlavní role i do některých vedlejších rolí dalších gymnastek neherečky. Dívky, které si zahrály Olgu (Anastasia Budiashkina) a Sašu (Sabrina Rubtsova), jsou skutečně součástí ukrajinského reprezentačního týmu, představitelky Steffi (Caterina Barloggio) a Zoé (Théa Brogli) jsou naopak členkami švýcarské reprezentace. (oli009)
Reklama