Na ceste

Z arabských zemí Írán dlouhodobě filmařsky vládne a zde debut Panaha Panahi Na cestě krásně ukazuje další skrytý talent. Výborná kamera se zaměřuje nejen na jednu mrzutou rodinu a jejich problémy, ale i na zdejší krajinu. A na tu především. Dlouhé nečinné záběry dokáží uhranout a 93 minut perfektně zhypnotizují. (06.10.2023)

(64/2023) / Tlieskam užívateľovi Othellovi, ktorý veľmi trefne prirovnal tento iránsky film k Little Miss Sunshine. Fakt majú tieto dva kusy dosť spoločného. Ale predsalen, ten americký bol trochu viac diváckejší. Konečné vyznenie záleží najmä na nastavení diváka, a fakt pozor, do tohto filmu treba investovať trochu pozornosti. Veľmi tenká čiara oddeľuje na prvý pohľad nezáživnú road-movie od sústredeného, citlivého a zaujímavého pohľadu na jednu takmer obyčajnú rodinku (samozrejme s vítaným spoločenským presahom). Trochu mi vadilo, ak film začal byť miestami otravný a tak trochu exoticko divný, všetko ale každú chvíľu nahradili krásne scény, scenérie (wow) a podarený suchý humor. Iránci toto vedia. (7/10) (05.10.2023)

Nadstandardně vyzrálý a pevně uchopený debut, talentovaný Panah Panahi svého otce zřejmě nezapře. V základu jde o drama o loučení rodiny s dospělým synem, jenž opouští rodnou zem, navzdory vážnosti situace však snímek spadá spíš do žánru velmi divácké a zábavné komediální road-movie, v níž jsou humor a hořkost dokonale vybalancovány. Film už od první scény přetéká režijními nápady, výborně vypointovanými legračními (a sem tam i smutnými) situacemi a vtipnou verbální interakcí jednotlivých členů rodiny – krom zádumčivého introvertního staršího syna se v pronajatém autě veze ještě naopak extrovertní a mimořádně energický mladší syn (jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů ve filmu, co jsem kdy viděl), hláškující tatík se zlomenou nohou, starostlivá maminka, která slíbila nebrečet, a nemocný pes. Natlačené interiéry vozu se střídají s pečlivě komponovanými a zdálky snímanými záběry rozlehlých exteriérů. Kamera je obecně nádherná. Vady na kráse – vtip občas mine (ustavičné zesměšňování staršího syna moc srandovně nevyznívá, přestože asi mělo), nepříliš jasný kontext důvodu synovy cesty trochu ředí emoce a konec je zbytečně vykalkulovaně sentimentální. Jinak ale obrovské překvapení a extrémní zvědavost, co tenhle tvůrce bude točit dál. (27.08.2021)

Taková íránská Little Miss Sunshine. Již dlouhou dobu dysfunkční rodina se blíží okamžiku velkého loučení, přičemž ale není schopná již prakticky vůbec mezi sebou komunikovat. Prvotřídní a přitom úsporná kamera, výborně napsané a zahrané postavy (zejména mudrlanstský a sobecký otec, co permanentně simuluje, aby se vyhnul jakékoli odpovědnosti) a snad první íránský film, ve kterém jsem si všiml, že je v něm humor. Kdyby to nemělo ty tendence příliš mačkat tu poetickou klávesu (přeneseně i reálně), vyženu to hodnocení vejš. Vzhledem k tomu, že perské filmy jsem doposud využíval jako pejorativní příměr k akademické nudě, tak je to vlastně velké nadšení. (08.06.2022)

Pro mě nádherný film, ve kterém je jednoduše všechno. Vynikající režie od prvního momentu, skvěle napsané dialogy i scénář, kombinující komedii i silné drámo. V některých chvílích jsem byl také doslova uchvácen určitými záběry a scénami v nich...drsná a zároveň nádherná íránská krajina, kombinace, za kterou se sluší poděkovat, jak ví a činí nejmladší člen výpravy...životní cesta, z níž sice je návratu, ale do zcela jiného světa...[Filmový klub Citadela] (29.03.2022)