Woodstock 99: Peace, Love, and Rage
Réžia:
Garret PriceHudba:
Noel HoganHrajú:
Carson Daly, Jonathan Davis, Dexter Holland, Jewel Kilcher, Moby, Fred Durst (a.z.), Wes Borland (a.z.), Joan Baez (a.z.), Lance Bass (a.z.), Jason Biggs (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Woodstock 99. Trojdňový hudobný festival, ktorý propagoval jednotu a kontrakultúrny idealizmus podľa vzoru pôvodnej udalosti z roku 1969, ale namiesto toho skončil výtržnosťami, rabovaním a sexuálnymi útokmi. (Arsenal83)
Videá (1)
Recenzie (43)
Organizátorský fail. Nicméně rozhodně bych nevinil Freda Dursta a Limp Bizkit, ani "young white males" :D (x) Pokus nalákat na nu-metalový boom a vyždímat na nostalgický hippie značce tehdejší "MTV generaci" celkem ošklivě nevyšel, nebo jak se to vezme (záleží kdo vypráví a jak moc woke to interpretuje), já bych to tam býval miloval... Armádní základna, hype jak debil, nasranost a agresivní energie, předražená voda, smrad z hoven, horko a ukaž kozy nadrženost —> nějaký ty zneužívačky, anarchie a demolice. Takže obsahově zábavný, fajnová kulturní sonda do konce devadesátek, pár vstupů hodně levičácká trapárna, rozhodně neschvaluju nic z misogynie, ale prostě co kdo čekal, lajdáctví a velká nezřízená párty akce. Š*kat Mobyho. ♪♫ ()
Jak trefně poznamenala novinářka Maureen Callahan na konci dokumentu – otázka není, jak se to mohlo stát, ale jak se to nemohlo stát? _ Když se Woodstock organizuje na bývalé vojenské základně a line-up tvoří k výtržnostem burcující nu-metalové kapely proložené každý den jednou (!) zpěvačkou, na které publikum tvořeném většinově bělošskými kluky-čerstvými dvacátníky z vyšší střední třídy – pořvává "ukaž kozy", tak to asi úplně feel-good mírová akce nebude. Nýbrž esence kultury znásilnění, doby, kdy se hudební progresivita změnila v agresivitu prolezlou mizogynií a homofobií. _ Je to odzbrojující dokument o události, která mě děsila byť jen jako pasivní účastnici přihlížející tomu v bezpečí domova 22 let poté. ()
Velice zajímavý a obsáhlý dokument o jednom z největších festivalových fiasek všech dob. Ano, někteří mluvčí jsou bohužel dosti "poplatní době". Nazírat na události z roku 1999 optikou světa v roce 2021 je takové dosti ošemetné. Obzvlášť z reportérky magazínu Spin jsem chvílemi vážně rostl. A Moby se svým monstrózním egem byl vskutku kouzelný. Nutno však poznamenat, že hovad v řadách návštěvníků byla zjevně spousta, a hlavní problémy festivalu jsou zde podchyceny dobře, když se oprostíte od toho balastu. Nebýt toho až zbytečně "woke" komentáře, bylo by to za plný počet. ()
o existenci Woodstocku 99 sem do včerejška neměl ani potuchy a i když souhlasím s tím,že je lehce zvláštní pohlížet na 22 let starou akci optikou dnešních woke "pravidel",tak tahle akce byla extrémní prasárna i podle tehdejších měřítek.Organizačně těžce nezvládnuté a síla davu nakonec udělala svoje.Organizátoři si nicméně i dnes myslí,že to bylo celé vlastně fajn a za negativní auru může MTV...80% ()
Ako jasne vidieť na tomto príklade, dokument postavený na hovoriacich hlavách vlastne nie je problém. Woodstock 99: Peace, Love, and Rage je príkladom starého známeho, že "ak dvaja robia to isté, nemusí to byť to isté". Za týmto tu, súdiac podľa výsledku, je neporovnateľne viac práce (už v samotnej príprave), než za mini sériou Trainwreck: Woodstock '99 od Netflixu. Tamto je nesúrodá spomienka na asi najväčšiu festivalovú katastrofu v histórii populárnej hudby, ktorú zachraňuje množstvo zozbieraného filmové materiálu. Toto tu je sonda do doby, v ktorej ku danej katastrofe došlo. No hej, treba sa vedieť pýtať, aby bol rozhovor výživný. ()
Reklama