Listy ze Satanovy knihy

Originální námět o pokání padlého Satana na zemi, jenž je nucen zde pokoušet lidi a čekat tak celé věky na nedosažitelné vykoupení. V ústřední roli kraluje démonicky přesvědčivý Helge Nissen. Film je koncipován ve čtyřech dějových celcích - zrazení Ježíše; doba španělské inkvizice; období francouzské revoluce; a aktuální finská občanská válka. Vrcholem filmu je třetí akt, odehrávající se ve Francii, poněvadž je mu věnován násobně větší časový prostor a je zdaleka nejlépe dějově vystavěný. Tempem nejsvižnější a nejlépe zrežírovaná je ovšem závěrečná část ze "současnosti". Carl Theodor Dreyer nezklamal a přestože je film enormně dlouhý, pocitově uběhne mnohem rychleji. (21.02.2023)

Co je zde jen naznačeno, se projevilo v plné míře až v Panně Orleánské. Pokud tomuto dílu přiznáme jistou podobnost s Griffithovým cyklem příběhů, potom dostaneme rovnici INTOLERANCE = ĎÁBEL. Hodí se sem i jeden z nejlepších textů Micka Jaggera: "But what's puzzling you, Is the nature of my game". Také on vypráví příběhy, ale v rockové kadenci. To co Dreyer anticipuje přes půl hodiny, Jagger řekne v jenom verši: "And I was 'round when Jesus Christ / Had his moment of doubt and pain". Zkrátka, časy se mění.... A kdo je podle Dreyera onen Satan (samozřejmě v nás)? Je to především naše neschopnost přijmout alternativní osud, lpění na primitivních vášních (láska/nenávist) a hlavně nechuť až nemožnost opustit cestu, o které víme, že vede do pekla, jen proto, že jsme do ní již investovali přilíš mnoho energie. Pozn. 1: V podstatě stejně pohlíží na tento film i Karlos80 ****. Pozn. 2: Kvalita příběhů roste s každým dalším. Pozn. 3: Po Griffithovi a Jaggerovi je třeba doplnit i Tolstého Kreuzerovu sonátu. Pozn. 3: Všechny čtyři příběhy se týkaly především sexuální posedlosti (zřejmě i Jidáš se smyslně zakoukal do Marie z Magdaly). Kdyby nakonec přece jen dosáhly svých tužeb, zbavili by se ďábelské posedlosti? - Pozor! Toto je pouze řečnická otázka. Odpovědí je samozřejmě: NE. Pokud posedlost je, potom se může projevit i jinak, ale posedlostí zůstane navždy. (21.04.2018)

Názov LISTY ZO SATANOVEJ KNIHY, vo mne budil nesmierne očakávania. Nemý, európsky, hororovo ladený spektákel. Myslel som si. Ale nie. Ide o epizódny veľkofilm, ktorý namiesto tej pravej, čiernej atmosféry ponúkanú snímkami veľkej éry expresionizmu, či avantgardy, prináša len gýčovitý sentiment a širokospektrálne herecké prehrávanie. Carl Theodor Dreyer na svoj vrchol kariéry v tom čase ešte len stúpal, takže tento mierny prešľap sa odpustiť dá. Odpustiť sa ale nedá to, že takto zavádzajúci názov je navždy prilepený k dielu, ktoré existenčne nepatrí do žánru, ktorý väčšina z nás čakala. P.S. Mal možnosť vidieť 157 min verziu a nie 110, ako uvádza ČSFD. (23.03.2016)

Legendární snímek od ještě více legendárního dánského režiséra Carla Theodora Dreyera, režiséra takových skvostů jako Utrpení Panny orleánské, Den hněvu nebo Slova.Listy ze satanovy knihy v originále Blade af Satanas Bog je vlastně takový epizodní film který vznikl pod silným vlivem Intolerance 1916 Davida Warka Griffitha. Ve filmu se všeobecně ukazuje a poukazuje na veškeré zlo které získávalo ve světě stále větší a vetší moc. Ať už na biblickém příkladě ukřižování Ježíše Krista, španělské inkvizice, Velké francouzské revoluce a občanské války ve Finsku (1918). V pořadí druhý film tohoto velkého dánského režiséra v sobě nese také již typické rysy jeho filmového projevu a rukopisu a sice např:stylizace jednajících postav, použitích extrémních velikostí záběrů, oduševnělý herecký projev a časté užití symboliky, která však mnohdy vyznívá až příliš pateticky-vášnivě. (31.08.2006)

Viděla jsem o 40 minut delší verzi a nelituji, protože C.T. Dreyer dokázal vystavět i takto dlouhý film na zajímavých příbězích, které udržely mou pozornost, ačkoliv byly pomalé. Všechny příběhy spojuje nejen postava Satana, ale i touha, kterou podněcuje a která téměř vždy zvítězí nad morálkou sváděného. A není to jen touha po někom, ale i po uznání, vyšším postavení nebo po jednoduchém řešení problému. Časová období epizod jsou schválně volena vzhledem ke své kontroverznosti a vyhrocenosti - Velká francouzská revoluce, čarodějnické procesy, život Krista. Tam všude se potkává nenávist s láskou, ale i fanatismem a zaslepeností. Zajímavá je volba prostředí poslední epizody, která je situována v období Finské války. Kromě skvělé kompozice příběhů si cením i vynikající kamery a volby herců. (17.02.2023)