Belle

Na film Belle jsem se celkem těšil. Naštěstí jsem ho nestihl v kině a tak jsem se mohl kouknout na exkluzivní premiéru rovnou na Animefestu. Lidi mě vyděsili tím, že jde o 3D anime, což byla pravda jen v onom virtuálním světě U, okolo nějž se točil děj. Mimo to šlo o klasicky kreslenou Hosodovku, která si vskutku brala své kořenové téma z klasiky Krásky a zvířete, ale v úplně jiném kontextu a se závažným zvratem v poslední třetině. Co se mi nelíbilo, tak nelogické fungování oné technologie, která má člověku umožnit pohybovat se ve virtuálním světě jen za pomoci mobilního telefonu a bizarních sluchátek. Nepochopil jsem, zda je to něco ve stylu Nerve Gearu ze Sword Art Online, či spíš virtuální reality v Ready Player One. Nebylo ohledně tohoto nic vysvětleno, nic přiblíženo. Oba světy fungovaly samostatně a o to méně jsem chápal, jak teda může hrdinka běžet a zároveň se soustředit na hru, aniž by to po pár krocích nestočila do nejbližší škarpy. Příběh sám o sobě celkem dobrý a emotivní, tvrdím si říct. Ale nesmyslná technologie a děsivě protahovaný závěr alespoň v mém hodnocení ubírá nejméně na dvou hvězdách. /// Viděno na Animefestu 2022. (22.05.2022)

Nový film Mamoru Hosody je podle mě zajímavý. Má to hodně povedenou audiovizuální stránku, která je barevná, okouzlující a zvláštní. Střídá se tu 3D a 2D animace, kdy online svět vypadá prostě jinak jak ten normální a celé to působí sice podivně, ale zároveň poměrně originálně. Pokud jste dočetli až sem, pak věřte, že vám doporučuji se na něj podívat a dál nečtěte, protože je dost možné, že v dalších větách budou SPOILERY!  Ale co ten prý plytký příběh? Musím říct, že mě oslovil. Není to jen nějaká romance ve stylu Krásky a zvířete, jak jsem si původně myslel, jde tu o některá mnohem hlubší a závažnější sociální témata, která jsou dle mého podávána docela srozumitelně, a tak aby diváka oslovila. Ano, možná to v některých okamžicích skřípe a měl jsem chvíle, kdy jsem některým věcem trošku nevěřil, ale líbilo se mi celkové poselství toho všeho, které mě chytlo a získalo si mě. Je to příběh o pochopení toho, proč někdy někteří lidé prostě musí něco udělat, proč je to správné a proč bychom neměli být lhostejní. Je to ukázka toho, že hrdinové jsou ti, kteří se rozhodnou riskovat i když vědí, že jim to nemusí vyjít. Okrajově se to dotýká i dalších témat a problémů, jako je virtuální realita, kde se opět ukazuje, že lidé v reálu nebývají tím, jak se na anonymním prostředí na internetu prezentují. Je to také ukázka toho, jak různě může člověka zasáhnout smutek ze ztráty a v určitém případě i předvedení, jak špatně to může dopadnout, i když za všechno zlé tady vlastně dle mého může jen obyčejný a docela pochopitelný strach. Je zde však i poukázáno na to, kde se dá brát síla v těžkých situacích a co to ta síla lidského ducha vlastně je. Zajímavá byla i postava zdejšího rádoby strážce zákona, nebo rivalky hlavní hrdinky v on-line světě, která tu sice má minimum prostoru, ale i v její lince se dá ledacos najít. Zkrátka pro mě to byl film, který mi opět hodně říkal, jehož hlavní témata jsem, myslím si, pochopil, a i když byl dlouhý a občas se vlekl, tak jsem si ho užil a někdy se na něj klidně podívám znova, protože mě v určitých okamžicích dokázal nalít zdravým optimismem. Zkrátka podle mě je ten příběh dobře napsaný a má co říct, ale jako vždy zmíním, že se možná pletu, protože někdy vidím i to, co tam prý dle ostatních není. 8,1/10 (08.10.2021)

Od Hosodu je to pre mňa len druhý film, ale ten auteur prístup je tu mimoriadne silný a je veľmi ľahké rozoznať kto ho natočil. A nielen podľa "Time waits for no one" ale i tým, ako na prvý pohľad chaoticky je príbeh vystavaný a ako i treba pekelne pozorne všímať aj najmenšie detaily filmu aby ho bolo možné naplno doceniť. Vyzerá trochu ako Konova Paprika pre teenagerov ale klame to telom, viac než variácia na krásku a zviera je to film o deťoch týraných či už rodičmi alebo ich vlastnými traumami a démonmi a ich eskapizme vo forme sociálnych sietí, kde môžu byť sami sebou (alebo tým čo si myslia, že sú oni sami). Veľmi málo filmov dokáže takto presvedčivo vysvetliť rodičom čo asi ich dieťa prežíva v puberte. A navrch, naprosto perfektná muzika, kde piesne slúžia deju a nie je to len rozkokošené poskakovanie zvieratiek z Disneyoviek ale prežívanie samých seba. Bežte do kina kým to ešte hrajú, lebo ďalšie anime nám do kín pustia možno o desať rokov. 9/10 (02.04.2022)

Animačně naprosto vypiplané. U některých krátkých záběrů bez postav jsem reálně přemýšlel, jestli tvůrci nešvindlovali a nejedná se o reálnou scénu. Obrazová kompozice je vychytaná a promyšlená do nejmenšího detailu, což se bohužel úplně nedá říct o ději a vztazích jednotlivých postav. Gradace k velkolepému finále místy působí zbytečně utahaně a doslovně. Chápu, že Mamoru vložil do filmu veškeré své schopnosti a emoce, ale v příběhu o lásce a intimitě nelze říci doslovně vše, aby to zároveň nepůsobilo strojeně a jako citové vydírání. Na konci dne jsem to však Mamorovi vše zbaštil i s navijákem a závěrečnou píseň jsem si broukal ještě několik dní. (05.08.2022)

Pokaždé při vzpomínce na zážitek z tohoto japonského anime se mi svírá hrdlo a klepu se dojetím. Nic takového jsem opravdu nečekal. Takovou velikou explozi emocí najednou při filmového zážitku jsem si nezasloužil. Belle je neuvěřitelně dojemný příběh, který by nejspíše měl být povinný pro každého mladého člověka, který o sobě pochybuje (čili pro všechny). Jedná se o silný příběh o hledání sebe sama ve virtuálním světě, kde všichni žijí v utajení pod přezdívkou a fiktivní podobou. Každopádně naše skutečné já a naše skutečná povaha dokáže tenhle svět obohatit a udržovat v něm věčnou krásu. Nebudu lhát, pár slz se v závěrečné scéně dostavilo a i smíchu bylo v průběhu děje dost. To všechno, co tu jmenuji je ovšem jen malý odvar z tohoto extrémně silného snímku, který považuji za mistrovství nejen animovaného filmu, ale celé kinematografie. Víc takhle osobitých příběhů. Víc takhle procítěných postav a víc takového zpracování. To je mé přání do nového roku. (10.01.2023)