Šika no ó: Juna to jakusoku no tabi

The Deer King mohl být opravdu úžasný film, protože vizuální stránka je nádherná, hudba je úžasná, příběh je hodně zajímavý, prostředí má své nesporné kouzlo, jenže je to celé v některých ohledech těžce nedotažené. Nejvíc tu totiž skřípe prokreslení příběhu a postav, jejich motivací a vztahů, kdy si musíte v hlavě spoustu věcí domýšlet, aby vám to celé drželo hezky pohromadě a viděli jste ten úžasný celkový obraz a o čem, že to vlastně má být. Film by chtěl být velkolepou podívanou ve stylu těch nejlepších děl studia Ghibli, jako třeba Princezna Mononoke, snaží se rozehrát komplikovanější příběh, kde uvidíme hned několik stran a jejich plánů, ale to celkové vysvětlení, proč tu lidé jednají tak, jak jednají, je ukázáno maximálně dostatečně, abyste to pochopili, ale nebudete z toho nic moc cítit a bude to jen jakž tak přesvědčivé. Bude to asi tím, že filmový formát nenabídl téhle obsáhlé látce dostatek prostoru, a tak se na mnoha vysvětleních, včetně i takových základů, jako je silná úvodní expozice do děje, prostě šetřilo a mnohé působí tak nějak osekaně a neúplně. No a tím trpí i celkový dojem, který během sledování máte, musíte se hodně soustředit, aby vám vše docházelo a zároveň vám tam i něco chybí k tomu, abyste si k postavám udělali nějaký intenzivnější vztah a prožívali vše naplno s nimi. Je to možná i chyba toho, že je zde hodně důležitých postav, a tak se na každou pořádně nedostane a opět si o nich musíte mnohé domýšlet a představovat, aby vám ten obrázek vycházel a dávalo to smysl. Docela slušně je prokreslený akorát tak vztah mezi Vanem a Junou, tomu jsem neměl problém uvěřit a jejich vzájemné putování jsem si dokázal užít, ale vše ostatní důležité kolem už tak skvělé nebylo. Poměrně sympatický byl i doktor Hossar, nebo třeba stopařka Sae, ale dozvěděl jsem se o nich dostatek, aby mi jejich chování dávalo smysl? Hlavně u Sae to bylo docela těžké, a tak jsem si musel její motivace domýšlet z těch drobných náznaků, které mi seriál zanechal. A to byly důležité vedlejší postavy a už u nich mi prostě něco chybělo a co teprve ty ostatní. Král Aquafy, jeho rádce, správce Jotaru a vůdce odboje Ofan – všichni tihle pánové tu měli velkou roli, celý konflikt se točil i kolem nich, ale jejich motivace a důvody byly vysvětlené strašně povrchně. To samé všechna poselství celého filmu, aby si člověk hledal pod drobnohledem z některých scén, které film nabídl, nebo z prohlášení některé z postav, místo aby mi to bylo náležitě silně a dramaticky ukázáno, zkrátka aby dal film důraz na to, co je vlastně důležité. Chybí tomu síla, chybí tomu prokreslení, a tak i když si dokážete domyslet, že to má hloubku a vidíte, jak skvělý a intenzivní příběh to mohl být a že tu na to materiál opravdu byl, tak jste ve výsledku vlastně docela zklamaní, že místo 5* zážitku tu máte něco, co si zaslouží jen strašně slabé 4* a to jsem pořád možná ještě docela mírný. Asi by to bylo lepší jako seriál, tam by bylo na vše víc místa… 6,5/10 (04.10.2022)