Reklama

Reklama

U Petrovovcov zúri chrípka

  • Česko U Petrovových řádí chřipka (viac)
Trailer 1

Obsahy(1)

Halucinačné blúdenie po postsovietskom Rusku. V meste zasiahnutom chrípkovou epidémiou zápasí rodina Petrovovcov s ďalším dňom v krajine, kde minulosť nikdy nie je minulosťou a súčasnosť je presiaknutá chlastom. Mrazivý horúčkovitý sen o násilí a nehe, v ktorom sa veci pod nánosom obyčajnosti menia na celkom neobyčajné. Podľa rovnomenného románu Alexeja Saľnikova. (Film Europe)

(viac)

Recenzie (23)

JFL 

všetky recenzie používateľa

Serebrennikov ve své horečnaté halucinaci o současném Rusku a jeho vazbách k minulosti vrávorá mezi altmanovskou mozaikou, festivalovou exploatací a okázalou předváděčkou vlastních režijních schopností. Rozhodně je třeba smeknout před košatě propracovanou a při tom přirozeně působící mizanscénou v kombinaci s komplikovanými dlouhými jízdami kamery. Jenže v momentě, kdy pochopíte, že horečka je zde ospravedlněním k tomu, že je možné naprosto cokoli, bere to vítr z plachet premise o kontrastu bezmocných a bezcílných životů obyčejných lidí vůči jejich zhmotňujícím se představám, kde svou frustraci ventilují v silových eskapádách. Zůstává tak především velkolepě delirická formální exhibice a pojednání o Rusku, které příznačně přebublává přes jakoukoli snahu je nějak celkově pojmout. ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Novinka ruského režiséra a scenáristy Kirilla Serebrennikova bojovala na posledním Filmovém festivalu v Cannes o hlavní cenu Zlatou palmu, kterou ovšem nakonec získal snímek Titan. Serebrennik nicméně po svém předchozím filmu Léto bojoval o Zlatou palmu již podruhé, což dokazuje, že jde o talentovaného tvůrce. U své novinky U Petronových řádí chřipka se poté inspiroval stejnojmenným románem Alexeje Salnikova a realizoval poměrně náročný film. Příběh totiž sleduje několik různých postav, kdy některé sleduje v úplně odlišném časovém období, několikrát se ukáže, že není film vyprávěn čistě chronologicky a každý příběh jedné postavy je pojmout různými způsoby, například v černobílé podobě či v podobě jednoho dlouhého záběru. Jde o náročnou mozaiku, kdy je též ve finále velmi těžké zamyslet se nad tím, jak to vše do sebe vlastně zapadá. Výrazný počet momentů se navíc vyjeví jako pouhá představa postav, těsnou hranici mezi realitou a fikcí je u Petrovových řádí chřipka vlastně těžce rozeznatelná. A je jasné, že spousty diváků bude moci Serebrennikovu novinku odsoudit jako dohromady nefungující mišmaš, protože velkou roli u sledování U Petrovových řádí chřipka hraje dbání na detaily, které tu mozaiku dohromady skládají.  Serebrennikova procházka postsovětským Ruskem dokáže možná  v jisté formě obstát jako sociální sonda, většina postav je ovšem očividně přitažena za vlasy, což dost jasně naznačí už úvodní scéna. V mnoha momentech je možná U Petrovových řádí chřipka film, který je přitažený za vlasy až příliš a v některých momentech může působit vyloženě nestravitelně. Jeho 145 minut není divácky úplně vděčných a chvíli potrvá než se (jestli vůbec) dokáže divák naladit na vlnu tvůrců.   Po řemeslné a technické stránce se U Petrovových řádí chřipka vlastně cokoliv vytýká těžko. I kvůli kreativním rozhodnutím jako je dlouhý záběr, černobílá barva či úhel pohledu z první osoby se filmu nedá vyčítat tvůrčí lenost, naopak to působí jako film tvůrce, který se kochal vymýšlením pojetí jednotlivých příběhových rovin.  I v rámci dějových pojítek je očividné, že měl Serebrennikov film vymyšlený do nejmenších detailů a dal by se v tomhle ohledu klidně označit za perfekcionistu. U sledování filmu se navíc divák nejspíš nebude cítit vyloženě komfortním způsobem, což bych též označil za zcela jasný úmysl. I když divák Serebrennikovu filmu zcela nepropadne, v mnoha ohledech ho skutečně musí obdivovat.   V lehkých ohledech jde film přes čáru. Možná až příliš moc. Vše záleží na osobním vkusu, kdy je něčeho příliš. Těžce se též ve finále hodnotí hudební dramaturgie, protože Serebrennikov sice vsadí například na Nicka Cavea, zároveň ovšem především závěrečnou scénu tvoří ruský rap, který výrazně nabourává atmosféru. A je to možná skutečně až příliš dlouhé, kdy by možná prospělo zkrácení i o pouhou půlhodinu. Platí to ovšem především o první polovině, teprve v druhé polovině totiž ona mozaika skutečně začne bravurně fungovat a zapadat do sebe. A všechny ty chyby se vlastně v průběhu odpouští snadno, protože je Serebrennikov opravdu výrazně kreativní filmař, který dokáže titulní chřipku prodat i v metaforické rovině.    Těžko se nad tím vlastně dělá nějaký závěrečný verdikt. Je to rozhodně divácky nevděčné, v mnoha ohledech úmyslně neučesané a téměř 2 hodiny a půl je prostě příliš. Jakmile se ovšem divák při sledování pokusí zapojit pozornost, dostane do sebe v součtu solidně pasující mozaiku, která je navíc vedena neskutečně kreativním filmařem. V součtu tak rozhodně nedokonalá, přesto dostačující záležitost..... () (menej) (viac)

Aky 

všetky recenzie používateľa

Je to na mě trošku moc chaotické. Nemá to jeden silnější příběh, spíše je to kaleidoskop útžků života v Rusku - nuda, chlast, tupost, neictelnost. Možná to mělo být kratší. ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Typický obraz o Rusku a Rusoch, čiže tu nechýba alkoholizmus, bieda, beznádej, zároveň voľný život nestavajúci na morálke. Horúčka je o ruskej spoločnosti, ktorá je v delíriu. Toto nie je film, skôr taký súbor obrazov s nejasnou zápletkou, ktoré majú podporiť túto hlavnú myšlienku. Napriek tomu nuda, nič, čo by ma rozpálilo. ()

Flego 

všetky recenzie používateľa

Okázalá orgazmická epopej do duše ruského človeka. Kamera s réžiou odvádzajú skvelú prácu, komplikovaný príbeh je však kontraproduktívny a divák má značný problém. ()

Krt.Ek 

všetky recenzie používateľa

Musím přiznat, že jsem Salnikovův román (který se mně líbil o něco málo více než film) považoval za nezfilmovatelný, ale Kirill Serebrennikov odvedl dobrou práci, rozhodně se mu látka nerozpadla pod rukama, ani se nejedná o otrocký přepis, i film má svůj rozeznatelný rukopis, a jako takový nemůže být odmítnut. Přepadla mě reminiscence na Woodyho klasický film (jelikož i zde se můžete zasmát; i když se bude jednat o smích, při němž zamrazí) - všechno, co jste kdy chtěli vědět o současném Rusku a jeho nezvedené transformaci (ale báli jste se zeptat). 75 % ()

Cheeter 

všetky recenzie používateľa

Ačkoliv film byl pro mě srozumitelnější než kniha, tak o moc moudřejší v tom, co co znamená nejsem. Ale přišlo mi to, jako velmi dobrá filmařina, takže si Serebrennikova určitě ještě někdy pustím. Také přemýšlím nad myšlenkou, jestli tam byla následující alegorie. Společnost je v panice, protože neví co s sebou, ale když si vezmi starý aspirin, neboli se vrátí do starých časů, tak se vše zlepší. Nebo si to aspoň myslí. A film nám má ukázat, že tomu tak nebude. ()

LEGACY 

všetky recenzie používateľa

Na film jsem se mohutně těšil, obzvláště po tom, co mi unikl v pražské lucerně. Když jsem tedy objevil, že místní kino je jedno z minima šťastlivců, co jej zařadilo do svého repertoáru byl jsem ochoten dvě hodiny navíc mrznout na ulicích. Na film jsem se dostavil s dvěma minutama k dobru, přesto v sále nebylo jediného člověka - nakonec jsme byli tři, a promítalo se. Na film jsem šel kvůli ruštině, kvůli režisérovi, kvůli hledání sovětsko-ruské duše, a také proto, že je před Vánoci a já si přál od Sněguročky nějaký dáreček. Ale nepovedlo se. Symbolika je zde cítit, mnoho mně asi uteklo, ale spoustu náznaků a podobenství bylo do očí bijící. Slepá hrdost v zkaženou vládu, patriarchální společnost, výchovu na míru za účely, kterým děti nerozumí, i jakousi neposkvrněnou oddanost k náboženství. Režisér už měl domácího vězení po krk a tentokrát musel být opatrnější s tím, co točí, je to ale opět odraz života Rusů, nebo i postsovětských států, kde se dře na dřeň, chlastá vodka po litrech, svatba a děti je samozřejmostí a nelze o ní diskutovat a neustálý hádky a tělesný tresty zejména se staršímy, a samo sebou vždycky a ve všech ohledech rozumnějšími lidmi tvoří koláž střípků, kterou je ruská federace posetá od Karélie až po Madagan. Tohle mě mrzí, ale já opravdu chtěl z kina utéct dříve, bylo to chaotické, ale nudné. ()

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Velký ruský epos o nekonečnosti absurdity, byť ukryté v horečnatém přeludu, roztříštěné fabuli do několika vrstev, která se však až nebezpečně cyklicky propojí v závěru. Ze všech těch karikatur/postav však prosvítá paradoxně emoce a cit, touha žít, byť mnohdy však nenaplněná dle vysněných představ. Děda Mráz volá svou Sněhurku, ta je však pod nablýskaným kostýmem niterně prázdná, Petrovov se zase zacyklil v nekonečné smyčce, a nedokáže přinést dokonalý život svému synovi, jelikož opakuje totožné chyby, kterých se na něj dopouštěli rodiče v dětství. A tak zbývá pouze snaha a víra v to, že se vše jednou změní... ()

Disease 

všetky recenzie používateľa

Dobrá úchylárna, trochu jako by Terry Gilliam natočil Lynchův scénář podle knihy od Bulgakova :-) Kniha mě kdysi nezaujala, ale film se povedl. ()

Mackoun 

všetky recenzie používateľa

Docela jsem se na chřipku těšil (po dvou letech Covidu není divu a jednomu se po poctivé staré dobré chřipce zasteskne), ale vizuál v mém případě předháněl příběhovou linii, která může být místy až moc roztrhaná. Atmosféra socialistických vesniček a šedých sídlišť zaprášených vrstvou prašanu, jež se prakticky okamžitě mění v rozmáčenou břečku, to ovšem celem dobře drží pohromadě a v celku to zas tak špatné nebylo. Za pár dní už ale nejspíš nebudu schopen říct, co se ve filmu vlastně odehrávalo… ()

Pat_rick_fan 

všetky recenzie používateľa

Nápaditá jazda post Soviet Russia, ktorá sem tam drhne, plná skvelých mini konceptíkov a príbehov, ale dokopy to nefunguje až tak dobre akoby mohlo. Kamera TOP! (Kino Lumiere, 20.01.2022) ()

Reklama

Reklama