Temná dcera

Jednej žene, ktorá je na dovolenke na gréckych ostrovoch, pripomenie obraz veľkej rodiny svoju minulosť. Zápasenie s pokazeným manželstvom a pocit viny z opustenia detí sú riešené spíš na obecnej úrovni. Flashbacky z minulosti a ich spojenie so súčasnosťou sú na klasickej úrovni.     Film drží nad vodou dvojica O. Colman / J. Buckley, vo vedľajších rolách („tancuje“) zaujme Ed Harris a čiastočne D. Johnson. Režisérsky debut Maggie Gyllenhall nedopadol zle, ale výsledný film rozhodne má svoje rezervy (mierne výraznejšie scény, lepšie a dynamickejšie napísané dialógy). Každopádne budem zvedavý, že do akého filmu (príbehu) sa spustí nabudúce. Osobné hodnotenie: 73% (***) (06.01.2022)

Tomuto snímku s opravdu upřímným potěšením uděluji naprosto nekompromisní Odpad!, a to minimálně pro mě ze dvou skutečně zásadních důvodů. První důvod zní Olivia Colman. Neberu tedy ohled na její herecký talent, či přímo jak se jí zde podařilo ztvárnit tu svou postavu, ale prostě ta ženská je mi všeobecně tak strašně moc nesympatická, že jí vůbec nedávám a prostě faktem je, že v mých očích znamená její účast v jakémkoliv filmu zkažený dojem. Tohle je ale v podstatě jen můj osobní problém, ovšem důvod číslo dva je už daleko podstatnější i pro ostatní, kterým zmiňovaná paní až tolik nevadí, a to že opravdu bytostně nenávidím filmy, které jsou totálně, ale jako opravdu totálně o ničem. Bez zápletky, bez hlavy a paty a především bez pointy. Poté se vždy jen otráveně ptám, proč sakra něco takového vůbec vzniká? Co tím chtěli tvůrci vůbec říct? Co ty dvě hodiny měli vůbec jako představovat, co měli za význam? Nesympatická postava přijede na dovolenou na jakýsi Řecký ostrov, kde se nachází další nesympatické postavy, k nim přibydou další nesympatické postavy a všichni mezi sebou hrají takové nějaké podivné dialogové a myšlenkové hry, které nemají žádný smysl a hlavně z nich vůbec nic nakonec ani nevyplyne. Takže co to je? Jen hromada prázdných žvástů a myšlenek a ještě prázdnějších charakterů, a to ani nemluvě o té zasrané kameře, libující si snímat všechny ty ksichty asi tak ze dvou centimetrů, do toho pořád ta místní otravná hudba, no prostě utrpení. Tento film je zkrátka vážně šílená opruzenina, jinými slovy, pro mě to znamenaly krásné dvě hodinky spláchnuté do hajzlu! (10.02.2022)

Režijní a scenáristický debut Maggie Gyllenhaal je především příslibem toho, že autorka si nechce vybírat banální témata a zpracovat je rutinním způsobem. Její atmosférický pohled na mateřství stojí na skvělých hereckých výkonech, pod tíhou tématu se však až příliš rozpadá. Více zde. (22.01.2022)

Myslím si, že najsilnejším elementom "The Lost Daughter" je jeho hlavná myšlienka. O tom, že nemať deti niekedy nie je prejavom sebectva. A dokonca si myslím, že sú ľudia, ktorí by urobili lepšie, keby žiadne deti nemali. A tomu tento film brilantným spôsobom nastavuje zrkadlo. No súčasne je to trošku monotónny a komplikovaný film, ktorého sledovanie je niekedy celkom náročné. Najmä ak chcete, aby ste sa trošku pohli v určitých bodoch z miesta. Musím pochváliť ale herecké výkony v tomto filme. Olivia Colman, Dakota Johnson, Jessie Buckley, Ed Harris... všetci pôsobia veľmi dobre vo svojich rolách a vedia svoje postavy predať. Je tu dokonca aj niekoľko celkom zaujímavých prekvapení. Nevedel som kam sa to celé postupne vyvinie a najmä z tej scénky na začiatku som tak vnútorne nevedel ako to vlastne dopadne. A čo to celé spôsobí. Možno to mohlo mať tťošku dynamickejšie podanie, no myslím si, že práve ten komornejší prístup k tomu filmu mu dodáva svoju vlastnú tvár a jeho hlavná myšlienka vyplynie oveľa silnejšie. Ale skrz všetky tieto pozitíva si vnútorne neviem predstaviť, že by som si to niekedy pozrel znovu. Hodnotenie: B (03.08.2022)

Režijní prvotina Maggie Gyllenhaal vycházející s knižní předlohy Eleny Ferrante. Olivia Colman přijíždí na dovolenou do Řecka, kde se její osudy propletou s mladou matku, kterou hraje Dakota Johnson a pomocí restrospektivních flashbacků se dozvídáme pohnutý osud starší z žen, který více méně koresponduje s aktuálním děním kolem. Chápu, nejsem cílovka a nenašel jsem si k Lost Daughter cestu. Zároveň jsem asi hodně prakticky založený, a tak absolutně nechápu většinu podivných a unáhlených rozhodnutí hlavních postav. Takže tento film šel hodně mimo mě. (21.03.2022)