Odraz

z rozhovoru s režisérem (z dnešních LN):

 

LN Film Odraz jste poprvé představil loni v Benátkách, tedy v dost odlišné situaci, než jaká je teď. Mohou mu nyní diváci ještě lépe rozumět?

Myslím že ano, celková atmosféra je teď úplně jiná. Loni na festivalu v Benátkách určoval přijetí filmu z velké části italský tisk a ten je dost specificky nastavený, hodně podléhal ruské propagandě. Během přehlídky docházelo až k vysloveným provokacím.

Loni vnímali mnozí diváci drsné scény v mém filmu jako něco přemrštěného, domnívali se, že přeháním. Ale teď, ve srovnání s reálnými událostmi v Buči, Irpini nebo Mariupolu, ty filmové scény nijak přehnaně drsně nevypadají.

 

LN Diváci teď už mají důvod předvedeným hrůzám věřit, ale při promítání ve Varech to řada z nich prostě nevydržela a opustila sál. Počítal jste s tím, že se to bude dít?

Samozřejmě, bylo mi jasné, že někdo bude odcházet, ale zároveň jsem věřil, že většina diváků zůstane, a tak to také je. Musím zopakovat, že teď už můj film nevypadá zase tak drsný proti tomu, co se děje ve skutečnosti. A samozřejmě i realita může lidi přimět, aby odvraceli zrak, ale tím před ní neutečou.

 

LN Drsné scény vycházejí ze svědectví lidí, kteří zajetím skutečně prošli. Můžete o nich říci něcco víc?

Naším hlavním poradcem byl novinář Stanislav Asejev, kterého drželi proruští separatisté v zajetí dva roky. Ten nám radil zejména se scénami, kde dochází k mučení a trýznění zajatců ve vězení nazvaném Izolace. Asejev také napsal knihu se stejným názvem, kde detailně popisuje mučení, ke kterému tam docházelo. A byli i další lidé, kteří se vraceli z Izolace a poskytovali nám další informace a podrobnosti. Třeba o amputacích, které se tam při výsleších prováděly.

Asejev byl neustále přítomen na natáčení a dával hercům i přesné instrukce, jak křičet, třeba při mučení elektrickým proudem. Zvuky, které oběti vydávají, jsou totiž velmi specifické. A nám šlo o to, abychom byli uvěřitelní. Také se tam mučí velmi silným proudem vody při umývání vězňů, to tam byl běžný zvyk, který ale nesměřoval k žádnému získání informací, to dělal personál vězení čistě pro svou zábavu.