Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jistě existují situace, které se téměř nezměněny mohou přihodit v jakémkoli věku - ve dvaceti, čtyřiceti i šedesáti. Když ve svém bytě naleznete cizího muže, můžete si právem pomyslet, že jste dopadl svou ženu (partnerku, milenku atd.) při nevěře, ačkoli vše může být jinak. Jednotlivé příběhy se navíc vyznačují tím, že v nich znějí pokaždé totožné dialogy. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (23)

Radko 

všetky recenzie používateľa

Na začiatku (prvá poviedka) je mladícka snaha vymaniť sa zo stereotypu, symbolizovaná alternatívne rozbordeláreným bytom. Ani Ježiš v ňom ešte nedospel - má podobu plastikovej tučnej nahej bábiky pribitej na provizórny kríž. V strednom veku (druhá poviedka) striedajú rebéliu Revúce trúbky ničoty. Zvestujú prehupnutie do opakovanej maškarády. Jarmočná kolovrátkovosť sa síce nevytratila, len jej aktéri čoraz viac postrádajú rozjasané detské očarenie lampiónovými sprievodmi. Intenzívne cítiť uvedomenie si večného kolobehu márnosti, trapnosti a áno chľastu. História sa opakuje. To, čo v mladosti bolo drámou nových postupov sa neskôr stáva márnou túžbou po ich zachovaní. Väčšinou končiacou vyluxovaním obgrcaného koberca. A staroba? (tretia poviedka). Pošepky priznaný festival nesplnených nádejí, nevyplnených očakávaní, na konci ktorých nestojí balansujúci protiklad v podobe chápavej tváre generačne príbuznej starenky, lež pripravená oprátka. Celok ako hudba, kúzlo aj divadlo života v kostýmovo krásne rozvoľnenej atmosfére rokov šesťdesiatych. Trápnu nemohúcnosť vykĺznuť z opakovania slovných schém v priebehu rokov vyvažuje originálne výtvarné stvárnenie a tiež bigbítovo/nadžezlé skladby Orchestra Braňa Hronca. ()

Dionysos 

všetky recenzie používateľa

Věčný návrat stejného produkuje různost v lůně jednoty, díky níž se každý okamžik rozbíhá ve třech směrech, jen aby konvergoval ve vědomí diváka do jediného – pochopení, procítění? – bodu? – v němž neexistují tři různé varianty jedné předlohy, ale jediná matérie ve třech různých ztělesněních, které v divákovi musí koexistovat zároveň. Nejde o to sledovat možnosti ztvárnění jednoho textu v různých časech lidského života, ale o to, uchopit nemožnost přiblížit se v reálném světě tomu, abychom v životě viděli přítomnost složenou ze všech svých možností najednou. Slova, jež dostávají svojí pravdu až v ústech někoho jiného; opakování se v jiném kontextu, které zpětně vrhá světlo na něco, co přijde; realita rozpadající se v obraze a obnovující se v čase. Nejsilnější závěrečný dílec klenby (film funguje pouze jako celek) – 60 – pak v pohybu tragikomické metafikční reflexe, tak blízké 60. letům, ukazuje, že takové uchopení je dosud možné jen ve světě iluzivního umění, které je o to mocnější, o co se v realitě stává impotentnější. Jinak ale souhlasím s garmonem, že textová předloha filmu by si zasloužila více propracovat. ()

Reklama

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Muž a žena nikoliv po dvaceti, ale hnedle po dvou letech. A za ústřední geniální nápad by se nemuseli stydět ani Godard spolu s Truffautem. Místo Anouk Aimée a Jean-Louis Trintignanta se v hlavních rolích vystřídají tři páry a pokaždé je jeden z nich dabován. A dokonce ani to mi nevadilo, abych si užívala tak krásné novovlnění. ()

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Šedesátá léta nabízala řadu zajímavých experimentů, které měvesměs baví. Nápad předvést tři různé filmové povídky se stejným dialogem s odstupem dvaceti let mě nadchnul. Možná by to kouzlo bylo znásobeno, kdyby divák o této skutečnosti nevěděl. Lečo tento moment překvapení jsme byli ochuzeni. Přistihla jsem se, jak už u prvního příběhu v hlavě šrotuje, jak asi bude vypadala druhý příběh ... U toho druhého už jsem se mírně nudila, protože díky nastavenému dialogu jsem věděla, co přijde a provedení bohužel příliš nepřekvapovalo. Líbila se mi třetí povídka, kde se podařilo se znastavené šablony krásně vylhat a bavily mě krásné grimasy Jozefa Krónera. Dialog byl dostatečně avantgardní, zajímavé bylo i výtvarné zpracování (byť jsem se z titulků nedověděla, kdo to měl vlastně na svědomí ...), ale nemohla jsem se ubránit dojmů, že vnější efekty přebyly děj. Kamera byla u prvního příběhu až příliš divoká, sice to mělo svůj výzhnam, ale mému oku to příliš nelahodilo. Počin zajímavý, ale připadala jsem si jako na výstavě moderního umění - sice se podívám, ale denně bych na to koukat nemohla. ()

Flego 

všetky recenzie používateľa

"Novovlnné" experimenty boli v slovenskom filme od polovice 60-tych rokov bežné, niekedy však kontraproduktívne. Osobne znesiem len určitú dávku experimentov, tu sa rovnaký dialóg použil v troch poviedkach, čo je síce zaujímavá myšlienka, ale po obsahovej stránke film trpel. Paradoxne posledná, možno najslabšia poviedka bola aspoň vizuálne prepracovaná a dodala požadovaný umelecký rozmer. Potešila ma orchestrálna hudba Braňa Hronca a jeho orchestra. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (2)

  • Natáčalo sa v mestách Bratislava a Viedeň. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama