Reklama

Reklama

Tri oriešky pre Popolušku

  • Česko Tři přání pro Popelku (viac)
Trailer 1

Obsahy(1)

Popoluška po smrti svojho otca žije s krutou macochou a rozmaznanou nevlastnou sestrou Dorou, ktoré sa k nej správajú ako k slúžke. Pri jednej zo svojich každodenných prechádzok po lese narazí na skupinu lovcov a odplaší im zvieratá, na ktoré poľujú. Je medzi nimi aj mladý princ, od ktorého sa očakáva, že si na najbližšom kráľovskom bále vyberie nevestu. Popoluška nie je medzi pozvanými, ale keďže sa jej princ páči, rozhodne sa zobrať osud do svojich rúk a zabojovať oňho. Podarí sa jej s pomocou troch zázračných orieškov nájsť šťastie a pravú lásku? (Forum Film SK)

(viac)

Recenzie (90)

Tuxedo 

všetky recenzie užívateľa

Naštěstí to není jen shot-for-shot předělávka Vorlíčkovy Popelky, tvůrci si všimli jejích zjevných slabin a snažili se z nich poučit. Postavy kromě účelu mají i určitou míru hloubky, kterou jim žánr dovolí: nevlastní sestra Dora tu oproti verzi z roku 1973 není jen záporák, ale spíš mladá naivní dívka manipulovaná svou matkou; princ se odmítá oženit, nejen protože chce být i nadále neřízeným floutkem, ale také protože žádnou z nevěst nezná a nic k ní necítí; princ s Popelkou mají více interakcí než v originále, jejich zalíbení jeden v druhém je daleko uvěřitelnější. Některé dějové nedomyšlenosti z Tří oříšků zde konečně dávají smysl: Popelka nemá závoj, aby prince zlobila svou hádankou, a neutíká z plesu jen tak z plezíru, ale závoj má ze strachu, že bude na plese rozpoznána macechou, a utíká právě ve chvíli, kdy se její obavy začnou naplňovat. Tohle vše je nutno přičíst tvůrcům k dobru a Tři přání pro Popelku tak nejsou úplně zbytečným remakem. Co však oproti české verzi chybí, je jakákoli osobitost. Chybí Svobodova hudba, chybí humor, chybí výraznější herecká akce a není to nijak vizuálně zajímavé. 5/10 ()

Rimsy 

všetky recenzie užívateľa

Norský remake překvapí českého diváka několika zvláštními rozhodnutími, ve většině ohledů se však jedná o decentně modernizovanou verzi pohádky, která nenadchne ani neurazí. Více zde. ()

LIVINGDEAD 

všetky recenzie užívateľa

Nerozumím, proč se točí naprostá kopie pohádky? Kdyby to alespoň bylo s hezčím hereckým obsazením, ale Astrid je mohutná prdelatá kobyla a prince zplodil Turek. Říkal jsem si, že se Norové aspoň předvedou v tricích a rozlousknutí oříšků bude parádní scéna. Nebyla. Také když Popelka přišla na bál, měl to být šok a úžas. Ano, já byl šokován, protože já neviděl princeznu, ale pořád tu ušmudlanou děvečku v nějaké kombiné. Ztráta času! ()

xxmartinxx 

všetky recenzie užívateľa

Milé překvapení - Českou Popelku v tom jednak rozhodně poznáte, jednak je to ale i dostatečná aktualizace. Skvěle to využívá norské krajiny a vysokých production values. Astrid S sice není Libuška Š a chybí jí špetka její drzosti, ale jinak jde velmi zpříma ve šlépějích emancipované verze na pohádkovou hrdinku. Vůbec všechny motivy jsou rozpracovány ve směru zkoumání předurčenosti a proboření nachystané cesty - byla o tom už původní Popelka, tahle je o tom zase o trochu víc, přirozeně k postupu doby. Film skvěle rozpracovává i postavu Dory a dodává jí nečekanou lidskost (nejsilnější moment filmu je nečekaně chvíle, kdy princ poznává, že Dora není Popelka, a my plně cítíme její bolest a stud) a z macechy dělá místy hrůzu nahánějícího padoucha. Scéna na bále byla opravdu kouzelná. Možná mi tu chybí trocha humoru, má to místy takový ten sebevážný fantasy nádech -a vtipy jsou spíš izolované a trochu nucené, to je jediná škoda. Nejsem cílový divák, očividně, ale každé rodině s dětmi bych doporučoval jít. Když to neuděláte o sobě a o cestě do vlastního dětství, tak máte před sebou skvělý vánoční film. Zatím všechny negativní reakce, které jsem viděl, kladou na ten film naprosto absurdní nároky, které nějak nechápou, co je smysl a  role vánoční dětské pohádky. 70 % ()

Němi 

všetky recenzie užívateľa

Je to strašně zvláštní, protože tahle Popelka je delší, a hektičtější, než původní, a přesto se v ní téměř nic nestane a působí strašně okleštěně. To, na co Norové spoléhali nejvíc, svou přenádhernou krajinu, nasnímali nudně, mezi Popelkou a princem není žádné pnutí, a macecha je trapně přepálená. Nic z toho, co Noroé přidali svého, není dobré, a divil bych se, kdyby nad touhle kuriozitou za pár let ani nevzdechli. Jo a Popelka vynadá princi, aby nezabíjel zvířata která nemá k jídlu, a o minutu pozdějš sundá ptáka v letu, aby dokázala, jaký je čarostřelec. Asi tak. ()

Dzeyna 

všetky recenzie užívateľa

Chápu pozadí toho, proč Norové natočili remake naší Popelky. Je to u nich stejně tradiční jako u nás. Taky moc dobře vím, že se hodně snažili. Nicméně mi tam strašně chyběla ta "pohádkovost" a ty správné vibes. Toto mi přišlo až moc filmové a emočně ploché. Chyběla tomu hloubka a vtip. Nicméně snaha dobrá. ()

filmfanouch 

všetky recenzie užívateľa

Tři oříšky pro Popelku platí za stálici českých televizí během vánočních svátků, uspěli ovšem i za kopečky. Snímek režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy Františka Pavlíčka tak uspěl i v Německu, Polsku, Španělsku nebo Severských zemích. Do těch spadá i Norsko a právě zde si pohádku ve svém dětství zamilovala filmařka Cecilie A. Mosli. Právě ta se poté chopila moderní předělávky Tří oříšků pro Popelku a dle vlastních slov chtěla svůj film realizovat jako poctu právě Vorlíčkovým Třem oříškům pro Popelku. Především u nás to měla toto moderní zpracování automaticky hodně těžké i kvůli prakticky až patriotské lásce k známé vánoční pohádce. Problém ovšem nebude pouze v nostalgii. Dá se říct, že Tři přání pro Popelku jsou Třem oříškům pro Popelku velmi věrné. Zhruba tak v 90%. Dochází tak k opakování známých momentů, známých hlášek a pocitu, že tento film skutečně natočil někdo, kdo Tři oříšky pro Popelku miloval. Tato moderní adaptace má poté pochopitelně výhodu v tom, že oproti původnímu filmu z roku 1973 se může opřít o moderní vizuální efekty a také po stránce kamery tentokráte může sázet na záběry z dronu. Právě malebné záběry na norskou zimní krajinu jsou na filmu jednou z těch nejpůvabnějších věcí a na Tři přání pro Popelku se i díky kameře Tronda Tøndera dá dívat. Pak je to trochu složitější.   Osobně jsem nikdy oné patriotické vášni k Třem oříškům pro Popelku nepropadl a o Vánocích vždy preferoval radši S čerty nejsou žerty nebo Tři veterány. Přesto mě ovšem pokus adaptovat právě Tři oříšky pro Popelku do nové podoby přijde zvláštní, i díky tomu, že právě láska k ní po 48 letech přetrvala i v Norsku a krom moderního kabátu prostě Tři přání pro Popelku nic nepřináší.   I drobné úpravy (především ve finále, které se pokusí udělat závěrečnou ´´ akci ´´ se sáněmi epičtější) působí neskutečně zvláštně  a i osudová tečka za klíčovým momentem rozlousknutí hádanky přichází o své kouzlo. Celkově poté obsazení působí dosti podivně. Norský Vladimír Menšík prostě není Vladimír Menšík, Ellen Dorrit Petersen je jako macecha místo Caroly Braunbock stylizovaná do děsivé a neskutečně rušivé podoby a ani ústřední dvojice Astrid S a Ingrid Giaever prostě do rolí nepadnou. Cengiz Al je ještě méně výrazný než Pavel Trávníček svého času, Astrid S poté prostě není Libuše Šafránková. Nová herečka, která má nahradit nezaměnitelnou Helenu Růžičkovou v roli Droběny je poté kapitolou sama o sobě.   Tohle byl předem prohraný boj. Celkově je realizace této norské předělávky skutečně zbytečná. Tři oříšky pro Popelku dodnes nic ze svého kouzla neztratili a i po téměř 50 letech jsou nadále milováni stejně.  Nová verze má možná velkolepější výpravu, efekty a kostýmy, k ničemu to ovšem není, protože se tu pořád s ničím novým nepřichází. Mosli se sice snažila o poctu, až příliš se ovšem drží původního materiálu, čímž prohrála na plné čáře. Na rozdíl od Guse Van Santa, který v roce 1998 dopředu prohrál boj, když se pokusil předělat Hitchcockovo Psycho alespoň zde přichází snaha o něco nového, přesto se to ovšem celé nezbaví pachuti zbytečnosti. A stylizace se v průběhu jeví ošklivěji a ošklivěji.   Zbytečný projekt, který má sice nějaké řemeslné kvality, v průběhu ovšem působí až příliš uměle a především se pořád drží vzorového materiálu. Šlo o předem prohraný souboj? Dost možná ano. Třem přáním pro Popelku totiž nejde upřít slušné řemeslo, jejich existence ovšem zůstává zbytečná.  Ani podivně rušivé cameo Kristofera ´´ Tormunda ´´ Hivjua tenhle zbytečný remake nezachrání......   PS: Gay polibek ve filmu je! Takže zastánci klasických křesťanských hodnot a voliči SPD by se měli od filmu držet dál.   PS 2: Sova Rozárka ve filmu je, v některých případech ovšem působí digitálně, především její oči. Což vyvolává naději, že se neopakovala historie z roku 1973 a nikdo tentokrát soví herečku sexuálně neobtěžoval šťouchnáním špejlí do zadku. ()

Stanislaus 

všetky recenzie užívateľa

Norové si s adaptací jedné z našich nejmilejších pohádek utrhli velké sousto a svým modern(ějš)ím přístupem k tradičnímu příběhu si - minimálně v Tuzemsku - nařízli pod sebou větev. Tři přání pro Popelku v sobě mísí scény, které se věrně drží předlohy, a které se od ní naopak odklánějí - někdy v pozitivním, jindy zase spíše v negativním slova smyslu. Linie se sháněním šatů pro Doru s afektovaným stylistou a přebíráním flitrů se minula svým účinkem a působila spíše rušivě, než aby příběh oživila. Podobně se jevil i "učůraný" miništěk Kristofera Hivju. Naopak si ale cením inovace v případě třetího přání/žaloudku a závěrečné konfrontace mezi Popelkou, princem a macechou. Příjezd a příchod Popelky na ples a mile pozměněný závoj měly rovněž své kouzlo. Českým publikem jistě hodně zahýbe obsazení různých menšin do děje, které na mě osobně působilo rozpačitě - chápu tvůrčí záměr, ale jeho realizace mi (alespoň v případě dvou princových společníků) přišla poněkud nešikovně uchopená. Z hereckého obsazení mě vedle titulní dvojice zaujali nejvíce "lady-tremainovská" macecha a Alfred (skrze nějž na nás v Popelce poprvé promluvil i Trávníček). Ve výsledku jsou Tři přání pro Popelku odvážným počinem - na nejedné frontě - který mj. osloví jistou kamerou a nádhernými přírodními scenériemi zasněženého Norska. ()

Flego 

všetky recenzie užívateľa

Najväčšiu chybu urobí divák, keď nórsku verziu bude neustále porovnávať s legendárnym Vorlíčkovým filmom. Nedá sa porovnávať náš rozprávkový klenot s touto verziou a nie preto, že by bola horšia, ale preto, lebo je iná. Predovšetkým v dobrom slova zmysle modernejšia. Keď sa však divák odosobní a začne sledovať rozprávku s čistou hlavou, nájde v nej rozprávkovú poetiku, kúzlo i zábavu. ()

Litsarch 

všetky recenzie užívateľa

Česko/Německý originál "Tři oříšky pro Popelku" byl nejlepší verzí v době, ve kterém vznikl. Norsko/Litevský remake "Tři přání pro Popelku" je nejlepší verzí doby dnešní. Nechává to nejlepší a to přežité mění tak, jak se společnost posunula od dob originálu. A skvěle mění. Upřímně se k této verzi budu vracet raději, než k verzi originální. ()

marhoul 

všetky recenzie užívateľa

Tak nepolíbený Vorlíčkovou klasikou spokojený bude. Hudba, příroda i kouzla jsou nádherné. Macecha taky výborná. Pak už je to bída. Dora je pohlednější než hranatá, hrubá, osvalená, stárnoucí dvojnice Zuzany Slavíkové, kterou mám moc ráda, ale možná se shodneme, že je typem spíše na role tvrdšího charakteru. Popelka, která jednak leze do prdele Doře, což by naše Libuška, ve své roztomilé nadrzlosti, nedopustila, je v podstatě emancipovaná, cílevědomá stalkerka s párou jak hrom do police, která se podbízí sama i princi, to je turecký trouba, jež se cizí osobě zcela tupě svěřuje napotkání, že ho chce tatínek oženit, se svými kumpány jezdí na koni Převalského, celkově je nudný, nezábavný a každá baba s mozkem by se v jeho přítomnosti uhryzala nudou do večera. Holubi jsou značky: běžné na každém městském parapetu, žádné nádherné hrdličky se nekonají, pochopitelně výrazně chybí i detail v obří postavě Heleny Růžičkové, která naší pohádce dodala naprosto skvostný punc dokonalého humoru, místo toho si Dora na plese usere (hehe, pro debily). Kostýmy ale jo, ovšem na Theodora Pištěka se nechytají ani omylem. Model královny běžně potkáváme v Ostravě Přívoze, Mariánky, Hulváky, Balkán nebo Hrušov, král nevýrazný, nijaký. Prostě sečteno podtrženo, šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, toť naše perla, nevěřím, že se tento počin výrazněji ujme. Libuše Šafránková byla nejen vzhledem, ale i výrazem a herectvím tak nádherná Popelka, že podobnou dosud nenakreslili ani u Disneyho. Něco tak krásného, od pohledu chytrého, vzdorovitého a posmutnělého se jen tak nevidí, Trávníček, dabovaným Petrem Svojtkou, vystřihl skvělého floutka, který skutečně baví i po letech, čili buďme rádi. Námět jsme poskytli na žaludovou verzi skvělý, však toto osloví mladší diváky spíše v zemích jiných. ()

Lokutus 

všetky recenzie užívateľa

Macecha = čarodejnice co vypadá jak mix Oldmana z Draculy a Klause Kinskiho v ženskejch šatech, nevlastní ségra s tak debilním účesem, že by si na něj netroufla ani Helena B Carter v dalším Burtonově filmu, prince "hraje" nějakej Arabáč, Popelka (byť by se na ní dalo celkem koukat) je na svou roli poněkud stará, zbytečný a odfláklý digitriky a zadní projekce i u vcelku obyč scén... Jinak naprostá a předvídatelná zbytečnost srovnatelná s Disneyho/Branaghovou slátaninou, kterou nezachrání ani Gaute Storaas, byť se může snažit sebevíc. ()

Arsenal83 

všetky recenzie užívateľa

Čo z krásneho vizuálu, keď nórsky princ musí byť Turek, na škandinávskom dvore je čierna šľachta a oriešky prekryli buzeranti? Paradoxne Nóri nevymysleli nič nové, okrem týchto atribútov a záveru, všetko ostatné opísali. V podstate pošpinili tradičnú rozprávku novotami a nórske médiá ešte píšu, že pôvodná verzia je východoeurópsky gýč? Tak nech si nechajú svoju análnu popolušku, ten gýč je stonásobne lepší. ()

kajas 

všetky recenzie užívateľa

"Nějaká norská zpěvačka přece nenahradí Libušku!", "Proboha, oni se tam líbají chlapi!" Ale jděte. Tak aby bylo jasno, sama jsem tomu moc nevěřila, ale tak povedenou pohádku jsem neviděla roky. Norové tady vzorně odkazují na Vorlíčkovu verzi, takže ano, některé scény jsou prakticky obraz od obrazu totožné. V detailech ale došlo k mírné aktualizaci a rozhodně ne k horšímu. Například postava Popelčiny zlé sestry Dory není tak úplně zlá a divák ji může vnímat spíše jako nešťastnou dívku, která je manipulována matkou. Macecha je oproti předloze výrazně démoničtější a v některých momentech mi z její představitelky až běhal mráz po zádech. Popelčino třetí přání se od našich "Oříšků" liší docela výrazně (nebudu spoilerovat), ale vše mi zapadalo do nenásilné snahy tvůrců příběh aktualizovat a trochu emancipovat. Pětadvacetiletá Astrid S sice nevypadá úplně jako mladinké pískle, její výkon byl ale sympatický a zvládla jak něžnější polohu, tak tu "mysliveckou". Líbila se mi taky hudba, úplně jiná než Svobodova, a přesto kouzelná a do pohádky pasující. A co vlastně ten homosexuální polibek? Myslíte dvouvteřinový záběr na upřímnou radost dvou mladých mužů, kteří k sobě během celého filmu mají evidentně hodně blízko? Ano, tak ten tady je. A rozhodně nemá šanci nikoho pohoršit. Věřím, že až tahle kontroverze trochu opadne, najde si nová "Popelka" cestu i k českým divákům, rozhodně si to zaslouží. ()

kinderman 

všetky recenzie užívateľa

1/Norové do závěrečných titulků jako autora českého scénáře správně umístili Františka Pavlíčka. Když jsem se díval na Popelku o letošním Štědrém večeru, měl jsem dojem, že tam stále jmenují "pokrývačku" Bohumilu Zelenkovou. 2/Norové správně pochopili, že už v původní verzi se skrytě jede homosexuální linie mezi princovými společníky (oba jsou zřejmě zároveň zamilovaní do prince a trochu na sebe žárlí), takže tenhle aspekt jenom vytáhli na světlo (nejde jen o závěrečnou líbačku a kočkování předtím, ale o verbální narážky táhnoucí se celým filmem). 3/ Norové se nebojí fyzična. Když je Dora den nebo dva jen na čočce a hrachu, musí se to na bále přece projevit. A proč by se před Popelkou maskovanou za muže chlap se sekerou nemohl mohutně vymočit? 4/ Panímáma vypadá jako Oldmanův Dracula (učesaná) říznutá s Predátorem (rozvrkočená), princ připomíná mladého Sašu Rašilova a ceremoniář v árijském království je černej. 5/ Když nemáte les, jen široširé zasněžené pláně, holt se není kde schovat a logika trochu skřípe. Resumé: Bavil jsem se od začátku do konce. ()

dvopet 

všetky recenzie užívateľa

Zbytečný remake? Ano i ne. Špatný film to není. Technické zpracování by mu mohly soudobé české pohádky závidět. Drží při sobě stylově i herecky a některé klíčové momenty originálu celkem důvtipně přepracovává. ()

Ryuuhei 

všetky recenzie užívateľa

Popelka vypadala nejmíň na 30, princ byl spíš takový princ z Persie a zlé maceše jsem její zamýšlenou zlou povahu až do konce nevěřil. Snímek samozřejmě měl své momenty, třeba konkrétně scénu, kdy Popelka vstupovala do tanečního sálu podkresleného teatrální hudbou a magickou atmosférou, z čehož mě až mrazilo. Jinak ošklivě průměrná pohádka, která skoro vůbec nevyužila potenciálu oříšků a celá byla taková nijaká. Jo, výprava se povedla, efekty ušly, hudba byla (někdy až moc) velkolepá a celé to moc pěkně vypadalo. Prostředí norské zimní krajiny a mírný keltský styl také rozhodně neurazil, ale nebylo mi to sympatické a po odchodu z kina jsem téměř okamžitě zapomněl, že jsem na nějaké Popelce byl. Přesto jsem překvapen, že se dostáváme do doby, kdy i české klasiky zažívají své zahraniční adaptace. I když špatné. ()

Johnny.ARN 

všetky recenzie užívateľa

Nóri nám ukázali, ako sa to dá dojebať ešte viac. Stačí pridať zberačov, buzerantov, kriplov a celkovo tak nejak netrafiť casting, a sme tam. Snáď tá Astrid lepšie spieva ako hraje. Príroda fajn, pokus o remake fajn, ale celý ten zvyšok sa nepodaril. Snáď to žiadna TV nenasadí na štedrý večer namiesto našej Popelky, lebo také protesty budú, aké ešte neboli! 2 z 5 a veľké sklamanie ()

Reklama

Reklama