Kotsour

Je třeba si především uvědomit, že je to akční westernovka na hranici s fantasy a jako taková se ani nesnaží být nikterak sofistikovaným dílem. je to prostě přímočará nálož akce, násilí, drsných hlášek a krásných obrázků, která mě dost zaujala a nebýt zbytečného konce (v poslední cca třetině filmu), který to zbrzdil a pokazil, byl bych opravdu spokojený. Některé scény a obrazy mi přišly skoro až geniální, ale přičítejme to spíše komiksové předloze, ze které film silně vizuálně čerpal. Rozhodně to mohlo dopadnout líp, ale i mnohem, mnohem hůř. P.S. kůň nesoucí dva rotačáky je super stejně jako bouchačka na dynamity!

Film, který nadchne výpravou, HUDBOU od Zimmera/Webera a příběhem o lásce, z něhož málokomu nezvlhnou oči. Americká armáda zřejmě přijímala do svých stavů jen modely a modelky, a tak se ještě k tomu je na co dívat (jak pro kluky, tak i holky). Samotný film mě překvapil pozitivně i přesto, že jsem kolem něj opatrně přešlapoval až do roku 2015 a já jen litoval, že jsem si ho nepustil dřív... Silný příběh na pozadí události, která zásadně změnila běh 2. světové války, balancuje někde na rozmezí jednoho z nejsilnějších romantických filmů, jaké jsem vůbec viděl a perfektně zfilmovaných bojových scén; a to až do té doby, než pominou japonské ničivé útoky. Samotný nálet je podle mého názoru opravdovou špičkou válečných filmů. Potom se ale na řadu dostává patos na druhou, americká hrdost a květnatá slova a činy, které tak dobře rozjetý snímek trochu mění. Nebýt toho zbytečně nataženého a patetického konce, mohli jsme být svědky nezapomenutelného válečného filmu, který zcela naplnil svůj potenciál, zde se však musíme spokojit spíše s krásně natočeným slaďákem, který vám bude hrát silně na city. Ale vlastně proč ne. Každopádně je to jeden z těch filmů, které mě absolutně odzbrojily a já se nechávám rád a opakovaně tak trochu oblbnout a znovu a znovu si film užívám, i když tak trochu vím, že nějaké mouchy má. Jenže je to důležité, když ve mně vyvolává tak silné emoce a v pravidelných intervalech si ho pouštím znovu a znovu? Je to má srdcovka a co máme v srdci, tomu jsme leccos schopni a ochotni odpustit. V mých TOP10 jednoznačně.

Je obrovsky těžké Mijazakiho jakkoli hodnotit. Ještě nejsem kdoví jak zběhlý v anime, takže nemohu říci nakolik jsou různé prvky součástí žánru nebo režisérovým rukopisem, ale rozhodně je tohle dílo ještě více "filmovou básní", než Mononoke. Lépe řečeno, u Mononoke jsem viděl jasný smysl a význam, zde je vše trochu více lyrické a nekonkrétní, dějové zvraty nejsou nikterak blíže vysvětleny nebo popsány, stejně jako jejich příčiny, prostě se dějí a výrazně vše mění. Jenže vše probíhá tak hladce a přirozeně, že to skutečně působí jako perfektní celek. Je to skvělý film pro přemýšlivějšího diváka se skvělou vizuální stránkou a tajemným příběhem. Jo a Calcifer rules!

Především je třeba říci, že je to zcela alternativní zpracování klasického tématu, což sám režisér nezastírá. Drákula již byl zfilmovaný tolikrát, že jsem rád, že se zde tvůrci vydali jinou cestou - a podle mě dosti úspěšně. Ano, čekáte-li Drákulu jak jsme zvyklí, tedy nekompromisního ale elegantního zabijáka, tak se až tak úplně nedočkáte. Kníže Vlad se stává upírem proto, aby získal sílu, která mu pomůže odrazit Turky a zachránit svou rodinu a zemi, nikoli tedy pro svou vlastní touhu po moci. A proč ne? Celkově se mi tu dost líbila přeměna hlavního hrdiny, kdy jsem jako divák jeho motivy opravdu chápal, ovšem v určitém okamžiku se vše změní: najednou už to není ten sympatickej týpek, kterýmu jsem fandil, ale mstící se monstrum, který by nevzniklo nebejt jedný blbý blondýny. A tohle byl podle mě záměr: není to jen digitální řežba, ale i velmi dobře popsané a vykreslené téma domluvení smlouvy s podsvětím, ta temná stránka, kterou s sebou nese získání nadpřirozených schopností, které se pro nositele stávají prokletím. To, jak zde bylo vykresleno, co s sebou takové prokletí nese, mě opravdu zaujalo. Dracula Untold pro mě není snímkem, který by si zasloužil žít v opovržení, jaké se mu zde mnozí snaží přišít. Je totiž mnohem víc lidský a pravdivý, hlavně co se týče zahrávání si s "temnou stranou síly", než si možná mnozí chtějí připustit. A v tom mu přičítám mnohé. Mimo to je ale i celý film dobře zpracovaný, herci jsou na správných místech a především Evansovi podobné "středověké" role sednou opravdu jak prdel na hrnec. V pár momentech je to trochu naivní (smrt Sarah Gadon) a zbytečné (závěrečná scéna), ale, ač film nepovažuji za žádný zázrak nebo klenot, stále to není žádný všední snímek a pro mě je rozhodně něčím výjimečný. Jo a líbí se mi to víc, než Coppolův Drákula, ukamenujte mě...

Anime je v našich krajích stále velkou neznámou, kdysi jsem měl tu čest se seznámit s Narutem a dojmy z něj byly dost rozpačité. V jednom směru geniální, v druhém uřvané, pubertální a... prostě japonské. Možná i proto jsem dost dlouho tenhle snímek odkládal a byla to chyba. Tohle je mnohem víc než animák, mnohem víc než pohádka. Pro děti to není rozhodně a já nevěřil svým uším a očím, když jsem sledoval něco, co bych od toho rozhodně nečekal. Postavy jsou velmi lidské, tedy nedokonalé, scény se střídají dosti dynamicky a o boje, krev a ničení zde není nouze. Svým rozsahem tohle dílo samo sebe mnohonásobně přesahuje, ve mně zanechalo obrovský emoční zážitek. Podtext filmu je celkem jasně zřetelný a přesto je možné zde vidět ještě mnohem víc. Osobně jsem si potom i trochu zagooglil a rozšířil si zase o něco víc obzory, především co se japonské kultury týče. Co dále říct? Démoni a bohové jsou uděláni parádně a budí skutečný respekt, ale potom přijde to nejlepší - duch lesa. Jeden z charakterů, který vám naprosto vyrazí dech. Nemusel říci jediné slovo a přesto cítíte ten respekt, to poselství, které nese. Duch lesa, vládce mnoha podob a tváří, který není něčím, ale vším...

Klasika mezi fantasy pohádkami s příkladnými záporáky, hezky udělaným drakem, nevšedním příběhem a srdceryvným koncem. Výborný film pro celou rodinu, na který se dá koukat znovu a znovu a který nám nabízí o něco víc, než jen klasické pohádkové téma.

Moje srdcovka, jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Absolutně nejlepší film od Burtona (a že je těžké vůbec něco takového v jeho případě tvrdit), podobně velkolepý "výpravný epos" jako Forrest Gump, se kterým se u mě právě dělí o tu celkovou první příčku, jenže Gump je profláklý a storát okoukaný a tohle je takový skrytý diamant. Kouzelná atmosféra fantaskní pouti skvěle hrajícího McGregora, spousta úžasných situací, životních pravd a hlubokých myšlenek, to všechno ovšem v nijak tísnivém, ale milém podání. Pro mě absolutní TOP (i vzhledem k žánru).

Druhé shlédnutí tohohle výborně hodnoceného snímku mě utvrdilo v tom, co jsem si pamatoval od posledně. Tenhle snímek mě prostě úplně minul a přijde mi neskutečně nadhodnocený. Nevím, jestli je to tím, že všichni žerou Eastwooda (a to já teda ne), ale pro mě je to skoro dvouhodinový natažený klišé, ve kterým přesně vím, co se bude dít a to mě teda nebaví. Herecký výkon Clinta (a to musím uznat) je fakt špička, ale tím to končí. Obecně se mluví o skvělých hereckých výkonech, ale nad tím teda jen nevěřícně valím oči. Mimo Clinta nikdo nehraje, naopak je to kolikrát křečovitý, až to bolí. To samé v některých scénách - naprosto špatně zvolené dialogy, ale i špatně zahrané scény (především když jsou tam mladí herci, naprostá příšernost), scénář tím zbytečně trpí. Celkově mi to prostě přijde jako když Gott dostane dalšího slavíka - už je to taková setrvačnost, zvyk a nezajímavá očekávaná nuda. Spousta lidí by mě za tohle asi hnalo, ale (ač to není špatný film) ta čitelnost, předvídatelnost a podle mě i cílenost mi to dost kazí.

Čtyři oskary a čtyři další nominace, silný příběh podle skutečnosti, skvěle hrající Crowe i Connelly, úžasná hudba od Hornera... prostě fantastická podívaná a další Howardův brilantní snímek. Russell Crowe hraje tak (ne)uvěřitelně, že to musí oslovit každého a já jsem mu neskutečně držel palce, aby svůj boj zvládnul. Psychologické drama o životě geniálního matematika, který se víc a víc noří do vlastního světa - téma, která mě od tohohle snímku dlouho odrazovalo. Dělal jsem velkou, velkou chybu. Nezapomenutelný film.

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Velký, strhující příběh s úžasnou výpravou, herci a nábojem, který neztrácí na síle ani během pořádně dlouhé stopáže. Země, znásilněná válkou, se vzpouzí smrti, zoufalí lidé se potýkají s hladomorem a celé generace mužů jsou na frontě a návrat je spíše utopií. Do tohoto prostředí je vržena žena, která dost neví co sama se sebou a ještě k tomu v ten nejnevhodnější čas nalezne lásku k muži, který mizí dřív, než se oba stačí rozkoukat. Asi bych mluvil hodně dlouho, kdybych tu měl popisovat, co všechno je na filmu super. Takže si dovolím poukázat na to z mého pohledu nejlepší. 1) epizoda s osamělou matkou (Natalie Portman), 2) zařizování Adiny usedlosti s Ruby (Renée Zelwegger, která exceluje). 3) hlášky z filmu, kterých je spousta, např.: "Muži tuhle válku nazývají mrak. Oni ho způsobili a teď pod ním stojí a diví se: Do prdele, ono prší!" Navíc je zde cítit obrovská síla emocí, jaké z filmu jen tak cítit nejsou, vůle žít a láska k bližním. Jedním slovem krása! P.S.: Jestli bojujete, přestaňte bojovat, jestli jste na pochodu, přestaňte pochodovat, vraťte se ke mě. Vraťte se, moc vás prosím, vraťte se!