Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Dobrodružný
  • Horor

Recenzie (153)

plagát

Interview s upírom (1994) 

Režijně i herecky velmi dobře zvládnutý snímek (knihu jsem nečetl), kterému ale shání něco, co nedokážu pořádně pojmenovat. Poměrně dost scén je až příliš nejasných, ovšem v tom slova smyslu, že to nefunguje jako dráždidlo k touze dopídit se smyslu, ale působí spíše odbytě, každopádně nedokončeně. Některé dějové zvraty jsou až příliš radikální, zatímco se divákovi nedostane vlastně žádného vysvětlení, proč se tomu tak stalo. Ony přiteplené scény mi vyloženě vadily a malá Kirsten Dunst ve své roli přijala velmi těžký úkol, které se sice zhostila dobře, ale i tak v tom prostě ta afektovanost cítit byla. Tom Cruise super, Brad Pitt zdatně sekunduje a Banderas nám spíš ukáže svůj charismatický, leč kamenný ksicht, než že by nějak hrál. Vypisuji tu jen negativa, ale není tomu tak, že bych film odsuzoval. Jen to jsou prostě důvody, proč snímek nemohu hodnotit lépe... Z tématu šlo prostě vytřískat víc a je-li ve filmu mezera, pravděpodobně by ji šlo nalézt v knize.

plagát

Od súmraku do úsvitu (1996) 

Mně tohle teda vůbec nesedlo. Rovina gangsterky je Tarantinovsky geniální ve všech směrech, ve kterých Quentin vyniká. Jenže ona druhá část filmu, kdy se vše najednou úplně změní, mi přijde jak z jinýho světa. Nějak jsem tu necítil ten parodický nádech ani ten zmiňovaný černý, ba spíše parodický humor. Mlátička je to celkem slušná, ale být to samostatný film, možná bych ho dokázal vnímat tak, jak to asi bylo myšleno. Co mi vadí je především kombinace dvou samostatných dějových linií, které k sobě prostě nesedí. Dvě hvězdy a to za Tarantina.

plagát

2Bobule (2009) 

To, co se podařilo v jedničce (a i ta neosloví každého), tady vůbec nevyšlo. Spousta postav je tu vyloženě navíc a jsou hlavně straaaaaaašlivě trapný, skoro se to blíží úrovni všech těch Ulic a podobných braků. Lecky afektované až hysterické výlevy střídají trapné situace a dialogy, aby je jen v málo případech nahradilo pár scén, které se blíží atmosféře jedničky a které alespoň trochu tuhle dvojku zachraňují. Bohužel už se zde nedá mluvit o povedeném filmu, zůstat u jedničky, bylo by to mnohem lepší...

plagát

Bobule (2008) 

Asi to nejlepší, co produkce Novy vytvořila. Jistě, nejedná se tu o žádný veledílo, je to prostě příjemná česká komedie, která ale dokáže chytnout za srdce a omámit především svou atmosférou. Na trochu svérázný rytmus filmu si divák brzy navykne a potom už se jen nechává unášet těmi krásnými obrázky, trochu nadneseným pohledem na "pohádkový" život na vinicích a na cestu dvou mladých snílků, kteří k sobě najdou cestu. Já se na Bobule vždycky rád podívám a nesmazatelně se pro mě staly synonymem léta, Pálavy a prosluněných moravských vinic... A Voříšková je fakt kouzelná :-)

plagát

Krabat: Čarodejníkov učeň (2008) 

Film je to hodně zvláštní, chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na jeho styl a rytmus. Jenže potom je to víc a víc zajímavý, věci, který mi přišly slabý, najednou začaly získávat jiný rozměr a já začínal chápat, proč to bylo přesně tak a ne ani o trochu jinak. Divnolidi, co zde hrají, mají postupem času taky mnohem sympatičtější tváře a člověk jakoby se sám trochu dostával do toho tajemného společenství ze mlýna. Jelikož věřím, že je film takřka poetickým ztvárněním lidové legendy, nehodnotím jej podle obyčejných kritérií, ale nechávám se unést jeho atmosférou a sdělením. Víc takových filmů, které necílí jen na oko diváka.

plagát

Patrola (2012) 

Film o fízlech, co lezou bez povolení do cizích domů, pronásledují lidi na základě svých domněnek a vyvolávají konflikty, jakoby neměli na hrudi odznak. Skoro jak ty naši kreténi na fotbalech. No a když už něco objevim, třeba drogy po bednách v baráku plným mrtvol, tak přece rozřežu první sáček a zacnu sypat prášek všude okolo! S gangsterama se budu prát na jejich půdě poté, co odložím zbraně a nechám se u toho natáčet... (Tady je rozdíl od těch našich, ti v takových případech zbraně neodkládají). Přidejte k tomu gangstery, co z vyvýšeného místa ve čtyřech netrefí dva fízly z Kalašnikova na deset metrů a trochu toho patosu ve stylu fízlovské soudržnosti a šlechetnosti a máte sračku jak vyšitou. Tahle má štěstí, že je fakt luxusně natočená a snad poprvé musím přiznat, že se mi ve filmu skutečně líbily záběry z pohledu kamery. Jen je prostě smutný, že tohle někdo žere z jiných důvodů, než jak je to natočený a další kluci si půjdou zvedat ego k bengům, protože dostanou placku zadarmo a možnost si občas bouchnout nebo někoho tak trochu pošikanovat...

plagát

Kríž cti (2012) 

Nemohu se vyvarovat srovnání s filmem Osm hrozných od Tarantina. Zatímco ten byl pro mě, především kvůli očekávání, poměrným zklamáním a ničím novým, Kříž cti byl pro mě skvělým překvapením a mnohem lépe zvládnutým snímkem z prostředí mezi čtyřmi stěnami. Ačkoli nevidíme ani pád letadla, ani jakoukoli jinou skutečnou akci, dialogy, herci a atmosféra filmu zde fungovala pro mě tak nějak mnohem stravitelněji a uvěřitelněji. Nebudu se tu nějak moc rozepisovat - rozhodně doporučuji.

plagát

V hlave (2015) 

Na tenhle animák jsem se celkem těšil a nechával jsem si jej připravený na večer, kdy budu mít náladu na něco odlehčenýho a milýho. No ty vole, to jsem si naběhl. Tohle je něco tak nestravitelnýho, afektovanýho a uřvanýho, že fakt nevim, co tady lidem zase zase ruplo V HLAVĚ. Nesympatická holčička, podivné postavičky a jen málo z nich je tak nějak milých. K žádné z nich si divák nevytvoří ani za mák kladný vztah, možná tak k Zlosti a Smutku, ten je ale v průběhu filmu taky ve finále otravnej. Radost je naspeedovaná workoholička, která pořád vymejšlí kraviny. Celkově to prostě nebyl milej pohled do dětský hlavy, ale spíš přeplácaná pouťová atrakce, po který se na vás budou slítat vosy a kdyby to šlo sežrat, budou se vám rojit u prdele ještě tejden. Abych jen nedržkoval, tak je tu spousta skvělých nápadů a pár vtipných momentů, ale to se podle mě od animáku ze studia typu Pixar prostě čeká standardně. Jo a další věc. Po shlédnutí z toho má člověk spíš depku a rozpačitý pocity, naštěstí to trochu zachránily titulky, ale zas tak světový taky nebyly. Velký zklamání!

plagát

V srdci mora (2015) 

Skutečná událost, která otřásla tehdejším světem, byla poutavě popsána v knize, kterou se film snaží alespoň dohnat. Ambice měl velké, herecké obsazení i výprava jsou velkolepé a z filmu je cítit hodně peněz, jenže jak je tak zarputile pompézní, o to víc se mu nedaří dostát své psané "předloze". Celé mi to přišlo více jako příběh jednoho mladého snílka, kterak po srážce s krvelačnou velrybou jal se zachránit svůj život přes mrtvoly svých kamarádů, a to doslova. Byli to holt dobráci. Od kosti. No, nicméně těch pár scén s Moby-Dickem mi přišlo dost málo a jen to tak trochu pocuchalo chuťové pohárky, které se těšily na mnohem větší porci souboje s tajemným tvorem, jehož velikost, síla a téměř lidská touha po pomstě všechny naprosto paralyzovala a donutila přiznat, že s tím panováním tvorstvu to není až tak žhavé. Toliko tedy k tomu, proč ta trocha zklamání, nicméně film opravdu lahodí oku a vtáhne do děje, stejně tak mám rád, když si na základě podrobných informací zmíněných ve filmu rozšiřuji obzory i následným pročítáním internetových knihoven a k tomu mi film posloužil velmi dobře. Pokud bych si však chtěl znovu připomenout ten krásný a mrazivý příběh o tom, co se stalo tehdy ve vlnách, kam se odvážil jen málokdo, sáhnul bych po knize.

plagát

Purpurový vrch (2015) 

Tak přehnané, tak předvídatelné, tak brutální... Tak nádherné! Především vizuál je opravdu úchvatný, herci perfektní a vše je tak jasné a čisté, každá dějová linka, každá kapka krve, každý detail. Vše má své místo a tvoří dokonalou harmonii, film se podle mě ani nesnaží být šokujícím v nějakém dějovém zvratu, či v postupném odkrývání temných tajemství. Průměrný divák si totiž vše lehce domyslí, ovšem to samotné ujišťování se ve skutečnostech a především to, jakým způsobem je to vše vyprávěno, to je naprostý koncert. K dokonalosti mi chybí (či spíše přebývá) snad až moc konkrétní duchařina, kdy je vše nakonec až moc odkryto, takže právě ta tajemná a opravdu velmi děsivá vize dosti ztratila na své síle, navíc, ale to už je u duchařin obvyklé, nechápu motivy a chování oněch bytostí, které své oběti děsí k smrti, ale přitom jim vlastně chtějí pomoct...