Mononoke.

Na české poměry nezvykle depresivní film (víc než do multiplexu, na festival nebo do letního kina). Věřím tomu, že název a stručný popis filmu-náctiletá dívčí roadmovie odradil mnoho potenciálních diváků, ač, ve skutečnosti rozehrává poměrně velké "drama". Co se asi odehrává v hlavě dospívajících dívek, které ještě nechtějí začít pracovat a vzít odpovědnost na sebe? Jaké je přátelství, když se dostane do krizových situací? Útěk před realitou a povinostmi, podivný týpky aby člověk pohledal, stále se rozšiřující propast mezi hrdinkami. Toto (a mnohem víc) se snaží snímek zachytit a nedaří se mu to špatně. Film bohužel trpí jistou křečovitostí a nerealističností (jakkoliv syrový a jako ze života snažící se být), protože podobnou zmatenost jsem zažívala v 15-16, rozhodně ne v 19, kdy jsem hrdě nastoupila na vejšku s blaženým pocitem, že se stávám dospělákem a konečně mě někdo bude brát vážně. Nakonec jedinou rozumnou osobou se ukázal Vojtěch-bratr (jakkoliv špatně se ho film ze začátku snažil vykreslit). Rozhodně nadprůměr v českých stojatých vodách, který má svou atmosféru, ale neměl by se brát zas tak moc vážně. Lepší 3*

Než vás úvodní mega dlouhé titulky naprosto odradí, dejte filmu šanci :). Výborné herecké obsazení, Dafoe musel snad použít Stanislawského metodu, byl úžasný, nechutný, slizký, strašidelný, naháněl husí kůži, ošíval se a cenil zuby. Malkovich, Herr Doctor, dokonale ponořen ve své umělecké tvorbě, Udo, pošuk jako vždy. Film je nejen upírskou parodií, ale možná i výtkou pro současné filmaře, kteří již nechtějí přinést oběť pro umění, ale hrají spíš na efekt. Škoda lehce překombinovaného a rychlého konce (celý děj plyne velmi pozvolně), ale na druhou stranu, míra pošahanosti konce a celého filmu k sobě docela dobře pasovala takže 85%

Malý spoiler (pokud to u tohoto filmu jde:): Jen těžko popsatelný a vysvětlitelný film, který nám-divákovi nic neusnadňuje a všechny spekulace a teorie, jak si to teda vysvětlujeme, nechává pouze a jen na nás. Dusnou atmosféru podtrhuje velmi kontrastní černobílá barevnost a divná, kakafonická, industriální hudba (anebo častěji tóny). Spousta teorií, každý, jakoby viděl trochu jiný film, každá scéna zapůsobí na každého z nás jinak, a jak to vidím já? Přiznám se, že ani nevim :) ale nezabránilo mi to nedat plné hodnocení. Je to pro mě taková Lynchova osobní výpověď, možná záblesky a polovzpomínky na jeho prenatální období, rané dětství, hledání lásky a jistoty v našem divném světě, Henryho znetvořené "dítě" může být Lynch sám a Henry s Mary jeho rodiče a jejich vztah k němu, nebo celý film třeba nic neznamená a šprýmař Lynch se celý život baví nad všemi rádoby odborníky a vykladači tohodle (jeho) filmu(ů). Od půlky jsem film sledovala skoro s krajním odporem, tančící dívka a kolem ní padající embrya byl teda nemalej hnus. A po následující scéně, kde je vytahuje z postele jsem si musela dát na pár minut pauzu v projekci :). Každopádně umění je tu od toho, aby nás pobízelo a lákalo k fantaziím, přemýšlení, aby v nás probudilo něco neznámého a tajemného a to se Mazací hlavě, alespoň u mě, povedlo.

Spoiler: Ach, jaká to škoda. Tolik jsem se na další díl těšila, o to víc, že ho režíroval sám Guillermo del Toro (můj oblíbenec z Faunova Labyrintu) a o to větší bylo také mé zklamání. Skvělá vizuální výprava, originální kostýmy, nejnákladnější triky se jen snažily zakamufovat naprosto prázdný obsah. Film se ani nesnažil působit comicsově. Toro si podle mě ukousl moc velké sousto, které nebyl schopný důstojně dokončit. U vtipných scén jsem se docela nasmála, ale nějak mi tam chybělo dramatické zakončení, to že princezna Nuala a její bratr společně zemřou, bylo jasné už od půlky filmu a jako finální scéna to na mě moc nezapůsobilo. A co Torovi neodpustím je vysloveně obšlehnutý lesní bůh z Princezny Mononoke. Popkornovka pro náctileté-60%

Nenápadný, ale výborný životopisný film americké supermodelky o tom, jaký je skutečný showbussines, jak chutná sláva, a jak snadno spadnete do největí špíny a skončíte v úplném zapomnění. Mínus je, že snad na každé scéně bylo vidět, že jde o TV film, devadesátková hudbička, prolínačky a míchání barevných a černobílých záběrů (hlavně ze začátku) bylo vyloženě nepříjemné. 70%

Konečně Paříž bez Montmartru, turistů, Mony Lisy a Eiffelovky. Konečně - po dlouhé době - zase film s ženským pohledem na muže, lásku, přátele (který režírovala a napsala žena). Můj přítel je občas taky pěkný bručoun, ale proti Jackovi (Adam Goldberg) je i ve své nejhorší náladě milý jako košík růží. Pro mě to bylo velmi příjemné překvapení a kromě Temného rytíře, to nejlepší, co jsem v poslední době viděla. 80%

Stokrát lepší než Eragon...ten drak je totiž hrozně sympatický.

Nevím jestli můžu Let 29 hodnotit, když jsem viděla asi tři díly, ale v tomhle případě asi není problém odhadnout další směřování a kvalitu seriálu. Vždycky si u žehlení zapnu telku a úplnou náhodou - samozřejmě - jsem na něj párkrát narazila. Cílová skupina jsou děti, kterým rodiče nedovolí koukat na Lost, ale i tak je to děsná kravina.

Klasický úvod s vypravěčem jako z filmů Eda Wooda, je prostě dokonalý. "Vítej milý příteli, dnes vám poodhalíme hrozivý příběh o muži jménem Frankenstein. Možná vás bude šokovat. Možná vám nažene husí kůži. A možná vás k smrti vyděsí. Máš dost odvahy a silné nervy poodhalit hrozivý příběh o životě a smrti?" Mě teda Frankenstein přišel docela strašidelný. Scéna u rybníka byla naprosto výborná, zároveň hrozně smutná. Zápletka byla jednoduchá, ale aspoň měl příběh spád a všechno pěkně odsejpalo. Herci byli trochu prkenní, ale tak už to u těchto filmů bývá, jaká to ale škoda, že měl Frankenstein tak málo prostoru a zůstal nepochopený a osamělý. Konec byl příliš krutý...

Spoiler: V první půlce jsem se docela i bavila. Hancock je sympatický vágus, hází jeden fór za druhým. Film si drží docela slušnou laťku až do chvíle, kdy se z Willa začíná stávat "slušňák". Od chvíle, kdy zjistí, že Charlize Theron je jeho super hrdinským protějškem je to naprosto o ničem. Ale aspoň to bylo - překvapivě - lepší než Fantastic 4.