lennyd

Typická (ehm) Američanka Hyun-Jae (Jamie Chung) se poprvé dovolí napříč zákazu rodičů vyrazit s kamarádkou do baru. Zde po ní pokukuje sympatický mládenec, a ona se pod vlivem alkoholu nechá svézt (nebo svést?). Každopádně probuzení není vůbec příjemné, v kufru jedoucího auta a pak v budově plné dívek jako je ona, pod hrozbou trestů či drog nucených k prostituci. Eden (takovou dostane přezdívku) stoupá po místním žebříčku oblíbenosti u svých trýznitelů, až si vydobude možnosti o kterých se jí ani nesnilo. Nechá se zlákat a nebo využije možností k osvobození sebe nebo ostatních ? ... Mno, když nad tím tak přemýšlím, tak Jamie Chung vypadá (skoro celý film) jako by neuměla do pěti počítat (což možná taky bylo účelem, pro niž si jí únosci vyhlédli). Jinak film si vybral téma, které je samo o sobě dost citlivé, a film, i kdyby stál za kulový (jako že nestojí), by se nedal tak těžko odstřelit jako jiná lehkovážná témata. Rozhodně ale film stojí za úvahu, kolik takových "buněk" po světě existuje. Abych si přece jen něco málo zkritizoval, tak jsem nepochopil "pozici" jednoho z vůdců bandy - náctiletý klučina, jen o trochu málo starší než unesené dívky, stále na fetu, a i tak v pohodě kaučuje tunu mladejch holek? Vždyť by ho holky umlátili čepicemi. Ale je mi jasné, že od obrazovky se situace hodnotí ouplně jinak...

Mladá sestřička Kathy přijíždí na zapadlou kliniku, kde se doktor Roget (Charles Dance) zabývá výzkumem léčby pacientů v kómatu. Jeho metody jsou vskutku neotřelé, a i když pacienti nic necítí, Kathy se snaží bojovat za pacienty. To ale netuší, že jeden z pacientů, Patrick, ač v kómatu, tak má schopnosti telekineze a chystá svou pomstu, která neušetří nikoho... Původní horor jsem neviděl (a asi mne ani nijak neláká, ale kdoví), ale tento remake zněl docela zajímavě. A minimálně v první polovině velmi zajímavý je - a to velmi působivou atmosférou celého prostředí. Klinika není ani tak klinika, ale tradiční strašidelný dům, kde je všechno potemnělé, skřípe a bručí, prostě paráda. Mark Hartley asi taky nebude žádný nýmand, protože se mu tu atmosféru dařilo prohlubovat i svou režií (a hlavně prací kameramana), a to včetně správného časování lekaček (byť jich bylo možná až dost). O to víc mne mrzí druhá půlka filmu, ve které se "konečně" začalo něco dít, ale kapku jiným směrem než bych si představoval. Takže v druhé polovině filmu jsem se úspěšně nudil, a jen čekal jestli k závěru nedojde k nějakému zvratu (a nedošlo, dopadlo to vše vcelku očekávaně). Takže za první půlku pět hvězd, za druhou jedna, výsledkem jsou průměrné 3..

V Babovřeskách se stále něco děje. Tentokrát vesničku navštívilo pár mladých a úspěšných hokejistů, které zde tráví několik dnů pilným tréninkem. To je přiležitost pro místní babky, aby dostaly své vnučky bohatým hokejistům do chomoutu. Oproti tomu starosta s napětím očekává kontrolu z ministerstva, která se nakonec vyvíjí úplně jinak, než se obával. A místní farář, který je pro svoje mládí a neotřelý přístup k víře trnem v oku svým nadřízeným, nakonec udělá ten krok, na který na biskupství čekají, aby se jej mohli jednou pro vždy zbavit... No tak, co napsat o Troškově filmu, co zde ještě nebylo řečeno? Snad jen, že opět útočí na nejnižší lidské pudy, což znamená, že jsem se (asi tak dvakrát) mírně pousmál. Oproti Kameňákům se ale Babovřesky drží o chloupek výše, neb se jim daří docela vyhýbat velmi trapným scénám, a většinou se upokojí jen s mírně trapnými. Příběhové linie jsou vcelku nezábavné všechny, ale věřím, že u některých sociálních vrstev obyvatelstva mohou fungovat (a věřím, že pokud někam přikvačí pětice známých hokejistů (fotbalistů, zpěváků, ..), místní děvy jim své kalhotky nosí na stříbrném talíři taktéž)...

Doug a jeho žena Lois se po tragické smrti své dcery znatelně odcizují. Lois ztratila zájem o cokoliv, nevychází z domu a Doug marně hledá doma jakékoliv uspokojení. Služební cesta do New Orleans ale Douga přivede do jednoho strip baru, kde potkává mladou prostitutku Mallory. V patnáctileté dívce vidí svoji dceru a aniž by sám věděl proč, začne ji chránit před okolním světem. Lois se ale také nevzdává a napříč všemu se vydává do dalekého města, aby našla a znovu vybojovala lásku svého muže... Občas se to stane, že vidíte nějaký film, který se vám hodně líbí, ale když se vás někdo zeptá "A cos teď viděl za zajímavý film?", tak si sice na tento vzpomenete, ale nedokážete tomu druhému vysvětlit proč se vám vlastně líbí. A to je přesně případ Welcome to the Rileys - film se mi líbil hodně, ale proč vlastně? Je to kvůli Kristen Stewart? (asi ne, v tomto filmu se mi vlastně ani moc nepozdávala). Je to kvůli Jamesi Gandolfinimu? (Asi taky ne, sice herecky podává svůj nadstandard, ale taky to není nic co by jednoho k filmu přilákalo). Je to kvůli scénáři (jistě, příběh je zajímavý, ale že by byl až tak úchvatný?). Hudba? Režie? Těžko říct, možná kombinace toho všeho udělala z tohoto filmu něco, na co uvnitř mysli budete těžko zapomínat, a určitě nebudete umět vysvětlit proč..

Agent FBI Crawford (Jason Statham) jde po stopách nájemného vraha Samotáře (Jet Li), který zabil jeho parťáka s celou rodinou. Samotář mezitím rozehrává svoji vlastní hru ve válce mezi Triádami a Yakuzou, čímž nahrává Crawfordovi do plánů, neboť konec těchto mafií je i jeho cílem. Nakonec se přece jen oba setkají... Ač mám rád Jet Liho a jeho filmu, a ač mám řád Jasona Stathama a jeho filmy, jejich společná díla mne nějak neuspokojují. A nejinak je tomu i s Bojem - sice první hodinku jde o docela koukatelný akční film (zhruba tak na lepší 3*), konec to totálně zabil. Sice chápu, že dneska už film bez závěrečného odhalení, které překroutí celý předchozí děj nikdo pomalu netočí, ale plácat jedno odhalení za druhým, až je z toho chudák divák (já) naštvanej, to taky není úplně ono. První velké odhalení jsem ještě bral (a příšlo mi docela fajn), druhé už to jen zbytečně komplikovalo (a film mne - narozdíl třebas od Šestého smyslu - nezaujal natolik, abych si jej pustil znovu a hledat ty maličkosti, které k tomu odhalení směřovaly)...

Nam-Yi a jeho sestra Ja-In jsou jedinými, kdo z celé vesnice přežije a jen tak tak se jim podaří uprchnout k jejich strýcovi. O mnoho let později, jako dospělí, je Ja-Inina svatba přerušena nájezdem útočníků, ve kterých Nam-Yi pozná vrahy své rodiny. Vydává se po jejich stopách i s Ja-Ininým nastávajícím, aby svou sestru zachránil a pomstil své předky... První půl hodinku jsem se ukrutně nudil, protože ve filmu se (samozřejmě až na úvodní dvě minuty) nic nedělo. Ale jakmile začala svatba, tak začala ta správná řežba až vlastně do posledních minut. Ať si kdo chce co chce říká, tak lukostřelba má něco do sebe, a šípy (alespoň v tomto filmu) létají rychleji a přesněji než kulky. Druhá polovina filmu (kdy zase oni honěj jeho) je ale naprosto úžasná, a škoda jen že je zakončena takovým pitomým koncem. Ale člověk nemůže mít všechno, což. Takže po filmové stránce bych odřízl zdlouhavý úvod a posledních pět minut a bylo by to fajn. Co se týče herecké stránky tak snad poprvé u východoasijského filmu jsem neměl potíž s rozeznáváním jednotlivých postav (sice mi furt všichni asiaté připadají stejní, ale tady byli aspoň jinak povoblíkaný, takže ok). Celkově spokojenost...

Měla to být rychlá akce - šup tam, odprásknout jednoho z hlavních šéfů Al-Kajdy, a zase zpátky. Ale nečekané setkání s partou pastevců vyústil v masakr. Byli jen čtyři proti celé armádě nepřátel - ale přesto se nedali snadno. A nakonec našli přátelství i tam, kde jej nečekali ... Sice se film prsí nálepkou dle skutečné události (což pravděpodobně rámcově i byl), ale fakt nevěřím tomu, že by normální člověk (jasně, americký voják není úplně tak normální člověk) vydržel a přežil vše co přežili naši hrdinové. Ale i tak po filmové stránce na filmu vidím jen samé klady - skvělé herecké obsazení (Mark Wahlberg, Ben Foster, Taylor Kitsch, Emile Hirsch, i když trochu nevyužití potenciálu Erica Bany - čekal jsem že bude podobnej machr jako v Black Hawk Down), zvuková i vizuální kulisa dokázala diváka vtáhnout do děje stoprocentně, nádherné exteriéry. Rozhodně je to jeden z filmů, který si (stejně jako výše zmíněný Black Hawk Down) dám kdykoliv znovu. A že někomu vadí hrdinský amerikanismus v každé druhé scéně? No a co...

1. Smell - mládence navštíví "avon lady", a zcela zdarma mu nechá voňavku, která je zárukou úspěchu. A hned první den po jejím odzkoušení se mu začne vše dařit - v práci je povýšen, jeho bývalá se do něj opět zamiluje. Ale za úspěšnou vůní se skrývá víc... Hodně krvavý příběh, který celý film hned od začátku pěkně rozproudí. Závěr je sice hodně očekávaný, ale určitě nejsem zklamaný. 4*. 2. See - oční lékař má přístroj, který dokáže z očí svých pacientů "vysát" to co viděli. Kromě sebeuspokojování (taky věříte že by se holky tak moc prohlížely v zrcadle?) pak dokáže i ty ošklivé vidiny ve správnou chvíli použít... Hodně originální námět (a určitě by si zasloužil celovečerní zpracování) byť zápletka byla taková povrchní a závěr nijak neoslnil. 3*. 3. Touch - malý slepý chlapec se se svými rodiči stane obětí autonehody, rodiče jsou těžce zraněni a jen on může dojít pro pomoc. Zvládne slepý chlapec projít lesem plným nástrah? ... Hřeb celého filmu - tento díl jsem si krutě užíval, a dalo by se říct, že jsem to s malým Henrym celé prožil (zpocen jsem byl až na zadnici). Fakt bomba. 5*. 4. Taste - mládenec přichází do nové práce, aniž by tušil, co po něm budou chtít. Nabídku odmítne, ale pak pochopí, že některé nabídky se prostě neodmítají... Byl jsem hodně napjatý kam tento díl bude směřovat, ale bohužel mne to dost zklamalo. Vůbec jsem nepobral smysl a vcelku mi bylo i jedno proč to všechno. Slabé. 2*. 5. Listen - Found footage o jedné nahrávce, která - pokud je správně zahrána - dokáže zabíjet... Příběh byl vcelku zajímavý, ale zpracování pomocí FF zde spíše uškodilo. Pobavil mne závěr, jak by bylo možné podobnou věc v dnešní době šířit (Kruh byl slabý odvar), 2*... Celkově jsem z celého filmu spíš potěšen, některé z povídek (ze začátku) byly lepší, konec byl spíše slabší, ale celé směřování filmu k 5 smyslům bylo docela originální a povedené. U prvních čtyř povídek se mi líbilo i zpracování (pátá FF bohužel ne)...

Ten Steven Seagal si nedá pokoj. Zase nový film, a opět v nové zemi. Tentokráte v Rumunsku. Začínám mít pocit, že z každého státu, kde Steven Seagal natočí nějaký film, tak jej vzápětí vyhostí a už jej znovu do něj znovu nepustí, natož by ho nechali natáčet nějaký film. Nebo najdete v Seagalově filmografii dva filmy z jedné země? Každopádně Cesta smrti je na jedno brdo stejně jako spousta předchozích (a spousta budoucích) Seagalových filmů. Jeho agent, největší dobrák pod sluncem (pár desítek kil přes váhu, přesto se ocumlává s nejhezčí kočkou z castingu) sám proti všem (tentokrát ne úplně sám, protože dokáže vytušit dobráka v ruské mafii, a spojit se s ním proti rumunské mafii). Takže pokud jste milovníky Stevena Seagala, a nebo jste žádný jeho film doposud neviděli, tak vám film doporučím, ale ostatním radím ruce (a oči) pryč..

Andy si bere své oblíbené hračky na všechny výlety, a tak se stane, že musí všichni strávit noc v zapadlém motelu. Filmovými znalci je sice prorokováno, že zapadlé motely jsou tím pravým místem pro různé šílence, uchyláky a jinou verbež, ale žádná z hraček netuší, že v tomto motelu je nebezpečno i pro ně. Pokud ale budou držet pohromadě (jako vždycky), tak se jim podaří celému nebezpečí vyhnout (jako vždycky)... Tento kraťas ze série Příběhu hraček sice nepřináší nic nového - až na začátek, kdy jsem tak nějak věřil, že přece jen nepůjde o pohádku, ale něco mnohem temnějšího, leč marně. Tvůrci se nechtěli obrat o dětské publikum, a tak se rázem film změnil v tradiční hračkárnu. I přesto se, stejně jako na další filmy či kraťasy z této série, na filmeček dobře kouká a nemůžu říct, že bych se nebavil. Bavil.. jen škoda že mi není o třicet míň, pak bych přidal i 5 hvězdičku..