Zmiu

RIFF 2015. Tohle byl hodně divný film, a musím se přiznat, že podle popisku jsem čekala něco hodně jiného. Např. to, že to bude normální film, který se bude soustředit na vztah mezi Francouzi a Němci za války, konkrétně ředitelem muzea v Louvru a německým důstojníkem Wolff-Metternichem. O těch dvou je tam hodně málo, jen takové vsuvky do filmu, které označí klapka a působí to jako hraný dokument, i je tam naschvál jiný formát a klepající se obrazovka s bílým pruhem, jako u starých filmů. Celkově se asi tento film snaží být vším. Prvních 10 minut jsem myslela, že jsem na špatném filmu, protože tam celou dobu mluví rusky autor filmu a pořád se během filmu odskakuje na nějaký jeho skype hovor se známým na lodi. Další linie jsou hodně detailní záběry z Louvru, trochu popis války, s historickými záběry, kde si odskočíte také do Ruska, abyste viděli ty hrůzy tam. Když už jste v Louvru, tak tam běhá Marianne a vykřikuje "volnost, rovnost, bratrství, " a Napoleon, který tam chodí a ukazuje, co všechno do Louvru přivezl on, a kde je vyobrazen. Musím říct, že kdybych neseděla uprostřed lidí, asi bych odešla hned někdy ze začátku, nedalo se to vydržet. Jednu hvězdičku jen za ty hezké detaily z Louvru a za to, že jsem se přece jen málo dozvěděla. Artově založeným lidem a snobům se film asi bude líbit, mně ho taky vychválil nějaký filmový nadšenec. Ale pro nás obyčejné smrtelníky, nebrat!

RIFF 2015. Zajímavý psychologický film, který ukáže, čeho všeho jsou lidi schopni, když chtějí ochránit svoje dítě, a nakonec vlastně i sebe. Jenže lhát se nemá, zločiny se těžce zakrývají, a na jednu lež se nabaluje další, a pak už se to s člověkem jen veze z kopce. Nicméně konec byl už tak absurdní, že se půlka kina smála, ač to nebylo vůbec vtipné.

RIFF 2015. Trochu jsem čekala od dokumentu více historie a že uvidím víc z tradičních kultur. Dokument je hodně zaměřený na současnost a život na ostrovech, kde kromě původních obyvatel žijí i přistěhovalci, které jednoduchost života a příroda kolem zlákaly natolik, že se rozhodli usadit. Jedno z hlavních témat byla těžba dřeva, která málem zničila lesy na ostrově.

RIFF 2015. Film mě zaujala svoji syrovostí a hodně pěknou grafickou stránkou. Příběhy samotné se místy trochu vlekly. A otevřený konec mě rozhodně nenadchnul. Příběh dvojníků mi přišel asi nejlepší. Ve druhé půlce bylo víc napětí, tak nakonec za 3*

Asi už jsem fakt Islanďanka, protože jsem se smála skoro pořád.

Jednička se mi dost líbila, ale tohle byla dost nuda. Ani pěkná animace to nezachránila.

Nejsem přímo fanoušek starých filmů, a tak jsem byla mile překvapena, že jsem se celou dobu dobře bavila. Potěšil mě zejména závěr, který byl možná trochu netradiční. Díky Tině a Charlotte je to za 5*.

Asi jsem neměla dřív vidět Herzovu verzi. Tohle je fakt nekonečná nuda, a když už se příběh trochu pohne, tak přijdou ty strašné písničky.

Filmy, kdy si jde někdo za svým snem, mám moc ráda, většinou mě pozitivně nabijí. Tohle je jeden z nich. Kdyby byl ale o půl hodiny kratší, vůbec bych se nezlobila.

Upíří tématika mi normálně nic neříká, ale tím, že je film zasažen do Švédska, že je zde téma šikany a platonické lásky dvou zvláštních dětí, rozhodla jsem se, že se podívám. A rozhodně nelituju.