Hard Boiled

bohužel. možná v roce 1992, ale dnes na mne tyto filmy působí nějak staře. každopádně CHOW YUN FAT předvádí, že s jednou zbraní je superman a se dvěma bůh. JOHN WOO je právem nazýván králem akce, protože vše co se akčně ,,tváří" akční je (popravy,střih,kamera). i když prvních 30 minut na mě působilo celkem nudně. (když byl klid zbraní). hodnotit třeba herecké výkony je nesmysl. jde o honkongský akční film !!! spousta ohně, krve a prázdných nábojnic. prostě jedna strana to šije do všech ze druhý strany a všichni pokud možno efektně padají k zemi. akce to je pořádná, ale já raději skálu nebo tváří v tvář. budliky, budliky!!!!! (29.09.2005)

Po přečtení několika zdejších komentářů jsem si k projekci nejprve obstaral kbelík a dvě ruličky toaleťáku, to kdybych se z toho náhodou posral... a po úvodních deseti minutách jsem vynesl hned tři plný kýble! Teda, tohle byl totální hukot, kam se na to hrabe Matrixova čistka tichomořského ostrova. John Woo je definitivně šílenec. Chow Yun-Fat je boží, ať už se jako tarzan spouští ze stropu loděnice, proměňuje nepřátelské motorkáře v Ghost Ridery, fackuje se, ochraňuje novorozeně nebo prostě jen posílá náboje ze svých bezedných zásobníků vstříc protivníkům. A že jich je fakt požehnaně. Pokud netrpíte chronickou mnohoprstostí jako poručík Kuře, na prstech obou rukou mrtvé nespočítáte. Bodycount je stoprocentně trojciferné číslo a začíná minimálně číslovkou 2. Velmi zajímavý je i scénář, stejně jako hudba, Tony Leung, jednooký killer nebo Yun-Fatovo handrkování se s policejním šéfem. Vše vrcholí kulervoucím dostaveníčkem v útrobách nemocnice a naprosto omračující brutální sekvencí bez jediného střihu, kdy oba hrdinové kosí všechno živé, co se jen v záběru pohne. Když poté borci vkročí do výtahu a zavřou se za nimi dveře, máte pocit, že jste viděli nejlepší střeleckou scénu, co kdy byla natočena bez jediného prostřižení. Jenže dveře výtahu se po chvíli otvírají v jiném patře a jatka pokračují... Dvěma slovy: Naprosto neskutečné! (08.09.2007)

Bouchaná tequila, párátka, mimino v náručí, stovky zničených kachliček a tisíce vystřílených nábojů. Do nejmenšího detailu perfektní práce jak Johna Woo, tak Fata i všech ostatních zůčastněných. Co za ódu na akci tady Woo předvádí je neuvěřitelné nejen v jeho kinematografii. Obvzláště bratru hodinové finále v nemocnici je nenapodobitelná podívaná. Pokud jste zvyklí na politicky korektní americkou produkci, tak vás asi překvapí masové střílení civilistů či brutální akce, která je přeplněna typickými vizuálními gryfy Johna Woo. U jeho snímků často bývá akční složka pouze záštitou pro drama dvou můžů a zde tomu není jinak, byť přeci jen tady je trošku tento motiv zatlačen do pozadí. Dokonce i scény s dětmi, které by jinde byly prvoplánově laciné jsou zvládnuty na jedničku. Celý film se obejde bez humorné složky, s čestnou výjimkou dvou "jakžtakž" hlášek v samotném závěru. Jediný zápor na této filmové nábojnici je na můj vkus až příůiš rušící hudba. Jeden z vrcholů "pistolkového Hong Kongu". (25.04.2005)

Hard Boiled - více prázdných nábojnic, více zdemolovaného prostředí, více mrtvých, více stylu (baletu), více humoru, akce technicky i choreograficky vybroušená k dokonalosti, zato méně emocí, postavy i příběh spíše triviální (coby pouhé katalyzátory a kulisa pro inferno století). Bonusy: párátko, smrt v knihovně, záchrana mimina, Tony Leung Chiu Wai. // Killer - více emocí, více holubic, více symboliky, ambicióznější scénář a tedy i komplikovanější a osudovější příběh, nesrovnatelně propracovanější postavy, akce sice ještě trochu neučesaná a bodycount poloviční, ale zato je rozumně distribuována v průběhu celého filmu a závěrečný showdown v kostele se vyrovná legendárnosti pozdějšího nemocničního masakru z HB. Bonusy: nesmrtelná postava vznešeného zabijáka, nesmrtelná postava vznešeného zabijáka, Mickey Mouse. Výsledek klání: Hard Boiled je sice fenomén, který nemá ve světě hardcore akce (kde není místo pro digitální lifting) obdoby a pochybuji, že bude někdy překonán, ale upřímně... srdcovkou a vrcholem Johnova umění pro mne zůstává Killer. A to navzdory skutečnosti, že z HB jsem "natvrdo" (:)) ještě dnes, druhý den od projekce. P.S Omlouvám se všem, kterým přijde povrchní koncipovat komentář jako srovnávačku mezi dvěma určitými snímky, ale každý kdo tato geniální díla viděl mi jistě dá za pravdu, že je to "akce" nevyhnutelná a jistě i logická. (07.04.2009)

Typický John Woo,každý režisér má svůj styl a možná proto mě jeho filmy až tak moc nedostávají. První dvě akční scény byly docela dobré. V první půlce se dočkáme tolika zpomalovaček,že jsem u toho málem začal usínat,nemusím vidět skoro každou mrtvolu hodinu padat na zem. Ve druhé půlce sice jich tolik není,film tak vypadá nevyváženě. Zase před kameru strká tolik komparzistů,aby byl co nejvyší počet mrtvých,Choze napsal 230,v zajímavostech je zase 307,to jsou hezká čísla v akčních filmech,ale co z toho,když pokud filmem je smysl zabijení,má to nějak vypadat,ne hodit do záběrů deset pobíhající asiajatů,aby hodinu padali na zem nebo sobou hodili ve vteřině na zem. Mě tohle prostě nestačí,zpomalovačka,abych byl dojat,při výrazu hlavních hrdinů. Osobně ani Yun-Fat Chowa nemusím,takže je možné,že na film se mi kvůli němu nedívalo dobře. Bohužel,Hard Boiled bylo pro mě obrovksé zklamání. V traileru je dokonce drze napsáno. John Woo je Bůh,jsem rád tedy rád,že jsem atejista. Hard Boiled je lepší než tucet životů. Jsem rád,že jsem ztratil asi jen dvě hodiny a ne jeden život. (12.11.2011)