Sunset Boulevard

K majstrovským legendárnym snímkom sa vždy staviam s troškou rezervy, aby neboli moje očakávania príliš vysoké, no teraz musím priznať, že 'Sunset Blvd.' do umiestnenia vo všetkých tých svetových filmových rebríčkoch právom patrí. Možno nie tak stopercentne jednoznačne a moja osobná topka sa týmto filmom nemení (Wilder si však miesto v režisérskej topke definitívne potvrdil), no aj tak je to takmer dokonalý film, ktorý myšlienku o nevečnej sláve vyburcoval do najtrefnejšej podoby. Tam kde slávou ľudia trpia najviac a kde neprítomnosť slávy dokáže strpčiť život ešte viac. Každý niečo podobné za život určite zažije, som však rád, že tento film u divákov svoju slávu nikdy nestratí, bola by to veľká nespravodlivosť. 95%. (10.11.2008)

,,Ano, tohle je Sunset Boulevard." Aneb povinná četba filmového fanouška. Když jsem se pokoušel Wilderovu legendární klasiku zhlédnout asi před třemi lety, neměl jsem takřka žádné vědomosti o němé filmové tvorbě ani klasickém Hollywoodu a výraz film-noir znal jen díky československému snímku 13. revír. Obsah mne ničím nezaujal, iritoval mne afektovaný projev hlavní herečky a i při druhé šanci jsem to do půlhodiny vzdal. Jsem rád, že jsem si Sunset Blvd. mohl po nadobudnutí jistých rozhledů konečně pořádně užít a docenit. Má v sobě úžasnou atmosféru, originální (a leckdy poťouchle vtipný) scénář založen na posmrtném vnitřním vyprávění hlavního hrdiny a navrch velice pozoruhodnou reflexi filmového průmyslu první poloviny 20. století. Oceňuju jednu z mála možností vidět na plátně velkého Ericha von Stroheim, ač v trochu lítostivé roli téměř sebe sama. Se zájmem jsem si po projekci přečetl i o životní kariéře Glorii Swanson, pohaslé hvězdy němé éry, které se zde rovněž dostalo jedinečné herecké bilance nad vlastním osudem. Přes všechnu teatrálnost, která ale k postavě Normy Desmondové prostě patří, nemohla být tato postava ztvárněna výstižněji. Závěrečné vyvrcholení parádně završuje celé dílo, které právem přináleží tomu nejlepšímu z tvorby klasického Hollywoodu. Nevylučuju, že časem dostane film ode mne i pátou hvězdičku. Jen zřejmě ještě nějakou dobu bude trvat, než mi dojdou i některé další konotace snímku. ,,Prosím, pane DeMille, jsem připravená na detail..." 85% (# Season Challenge Tour 2020: 10. téma – Cahier du cinéma) (13.04.2020)

Fascinující nadčasové dílo, které svoje generace snad ani nemohla pochopit v celé své kráse. Billy Wilder dokázal natočit snímek, kterým se neuvěřitelným způsobem vysmívá celému Hollywoodu. Skvělé herecké výkony, scénář, kamera, hudba a parádní režie Wildera udělali z tohoto filmu klenot žanru noir. Tenhle film by neměl utéct nikomu....... (15.12.2007)

Tááák, po prvním shlédnutí jsem tuhle černobílou nádheru ještě nechtěl hodnotit, teď už si tu výsadu neodpustím. Tak zaprvé - scénář. Z toho prostě mrazí. Kdyby se dal bokem sebereflexivní (hollywoodský) aspekt příběhu, který patří spolu s Rickmanovým Hráčem k nejlepším jaké kdy vznikly, pořád by nám zůstal neuvěřitelně silný motiv seboupohrdajícího mladého muže, trochu proti své vůli zneužívajícího obdivu polonepříčetné, zámožné ženy, na který je navěšeno několik podzápletek (sluha Max, nezkažená Betty), které by sami mohly sloužit jako pilíře průměrného filmu. Postavy jsou prvotřídně vypiplané, výborně odehrané (přesně funguje zj. duo Swansonová - Holden, ale potěší snad všechny výkony) a vržené do prostředí obrovského prázdného domu, kde se na dvacet let zastavil čas. Wilder, který by byl slavný i kdyby nenatočil nic jiného než tenhle film, si navíc hraje s paralelami se skutečným světem s lehkostí mistra. Erich von Stroheim (Max) totiž skutečně patřil ve dvacátých letech spolu s DeMillem a Griffithem k největším režisérům a opravdu točil filmy se Swansonovou (Norma), velkou hvězdou němého filmu, v době natáčení Bulvardu dvacet let vyhaslou. Film, který si Norma v jedné scéně promítá - Queen Kelly - byl skutečně jejím filmem, který pro ni znamenal osudový konec kariéry a jeho režisérem byl právě von Stroheim. Holden byl před snímkem podobnou zkrachovalou existencí (ne tolik, byl pozapomenutou hvězdou) jako jeho scénárista Joe. A samozřejmě - C. B. DeMill, wax works a Buster Keaton (jeho dvě repilky pronesené jak jinak než s kamenou tváří - "Pass." "Pass." mě dostaly). Film, který si užijete ještě jednou tolik, pokud víte něco o Hollywoodu 20. a 50. let. Film, který tvoří pomyslný mezník mezi starým a novým Hollywoodem, který je velkým (i když poněkud hořkým) pomníkem jak éře němého filmu, tak mašinérie studiových systémů. Skutečný FILM. 100% P.S.: Líbí se mi Geminiho komentář:"Až teď jsem pochopil co je to noir-film. Slečna Desmondová je skutečně děsivá." - podepisuju v plném rozsahu, OPRAVDU děsivá! (29.06.2006)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Snímek byl postaven Americkým filmovým institutem na 12. místo ve stovce nejlepších filmů všech dob. Úspěšný příběh neúspěšného scénáristy (William Holden), který svou práci i život spojil s psaním scénáře pro zapomenutou filmovou hvězdu němého filmu (Gloria Swanson). Stále temnější příběh byl jako stahující se pavučina. Nejlepší snad byl závěr - šarmantní sestup Normy Desmond po schodišti ve svitu reflektorů a za zvuku kamer: http://www.youtube.com/watch?v=VhlhE32SoXs . Co mne opravdu fascinovalo je to, že se podobný příběh zapomenutí velkých hvězd opravdu mnohokrát stal. I zde hrajícím hercům - královně němého filmu Glorii Swanson a režisérovi němého filmu Erichu von Stroheim. P.S.: Všimli jste si Friga hrajícího bridge? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=UwxGbhclIGw (18.07.2009)