Ninjababy

Nuž, v Nórsku je to tak. Keď ostanete zbúchaná, tak ako správna liberálna žena máte silný odpor k materstvu ako takému, je to prežitok, výmysel nadradených mužov, preč s tým. Ale keď už sa nedá tá vyspelosť potvrdiť potratom, tak už ostáva len adopcia, hlavne sa toho zbaviť. Lebo vy, ako pokroková žena, vlastne ani neviete s kým to máte, ale keďže sme v Nórsku, tak prvý vás napadne Iránec, to je jasné, kto iný skoro pri polárnom kruhu? A keď prekvapivo on nie, tak ostali už len hipsteri. Mimo tohto progresívny film o tom, že nebyť matkou je úžasné, obsahuje vtipné scénky, má dobré grafické stvárnenia, keďže je natočený na základe grafického románu, ale niektoré scénky som nemusel ani v animácii - napríklad výstrek semena priamo na dieťatko v maternici. Priznám sa, nechýbalo mi to. Ani prehnané sexuálne scény s ochkaním, ktoré z Osla bolo počuť až niekde v Bangkoku. No hoci film celkovo pôsobí ako reklama na to, že materinský inštinkt je len sociálny konštrukt resp. až niečo choré a spiatočnícke, posledná scéna ma upokojila v tom, že tvorcovia našli v hlavnej postave aj niečo v pozadí, kde sa z pohľadu očí dalo vyčítať, že prirodzenosť zo seba nevypudíš. (08.08.2023)

I přesto, že mám rád skandinávské filmy [Dánové zatím vedou..], tak nikdy nepochopím jejich mentalitu, jejich pohled na společnost a na život, a hlavně pochopit, proč se Norové nesnesou se Švédy, a proč se všichni shodnou že Dánové jsou nejhorší, což jsem teď hodně odbočil, ale když lingvista poslouchá tyhle směsice germánských vepřových jazyků, slyší jen nachcípané chrápaly. Nuže, evropské jsou trochu odlišné, ano asi každý očekává že to srovnám s Juno, která mi teda přišla lepší, což je zavádějící když nejde o evropský rymejk, ale tohle mi jako rymejk přijde, a ještě k horšímu, že to připomíná české trapno-komedie z dílem TV Hoven. Festivalovka, co nasbírá hlavní ceny za feminismus. Sebevědomá žena nemá zájem o posrané pamprsky, řvoucí uječený zmrdy, a bejt k prasknutí narvaná balónem, který se jí nedovolí ani vysrat do mísy. Kdo má taky mateřský instinkt už od 20 let, že? Já třeba dítě určitě nechci, a popravdě v tomhle státě mít dítě je hodně level impossible, když obyčejný dětský kočárek stojí celá vaše výplata. Filmy nemají být moc realistické, pak Vám to připomene, že v tom srabu opravdu chcípáte. (28.11.2023)

Rakel je opačný extrém materstva. Na jej nablýskanej strane sú instagramové matky, ktoré žijú v luxuse, navštevujú kurzy pre mladé mamičky, zdieľajú bio-eko-raw jedlá a každý pšuk svojho bábätka. Tam v strede je väčšina matiek: unavené, vystresované a šťastné. Naša Rakel je chudobná, s otcom svojho dieťaťa sa nestihla lepšie spoznať a do materstva sa jej vôbec nechce. Rakel je uveriteľná. Tomuto komornému a filmársky zručnému príbehu nechýba vôbec nič. (01.02.2022)

"Blood and Suffering!" Křičí donedávna slušně rozjetá a život si užívající Rakel, dnes nastávající matka, tedy ze dne na den, jaksi zničehonic. Film o (ne)svobodné vůli maminek, žijí-li v demokratické a lidsky smýšlející společnosti, o (ne)přirozené touze zahrnující mateřství, o zodpovědnosti k vlastním činům, v tomto případě...zázrak stvoření. Také o dětech, které se prostě rodí...o lásce a hodných lidech, kterých je plný film o tom, že život je jeden velký zázrak. Skvěle sehrané i zrežírované, hudebně tedy přeslazené, podpořeno pubertálním humorem, ale celkové milé s krásným dramatickým závěrem. [Scandi 2022 - Filmový klub Citadela] (23.02.2022)

Hlavní hrdinka nepatří k těm ženám, které touží stát se matkou. Nejradši by pořád jenom pařila. Jenže jak už to tak většinou bývá, každá sranda něco stojí... Norská režisérka a scenáristka Yngvild Sve Flikke servíruje divákům takovou správně pošahanou dramedii o nechtěném těhotenství. Kombinace hraných pasáží s vtipnou animací či malůvkami film ozvláštňuje a dodává mu na jisté atraktivitě. Navíc se to tady hemží skvělými hereckými výkony. Ba ani hudba není špatná. (80%) (09.05.2024)