Milan Kundera

Kunderu mám docela načteného, jeho minulost příliš neřeším (ikona našich liberálů Václav Havel jezdil za bolševika do práce Mercedesem, zatímco 70% běžné populace nemělo ani na Škodovku) a ostatně i on sám se od Čechů distancoval. Přeji mu Nobelovku a tvůrcům ať se naučí tvořit dokumenty. Edit k 16.7.2023. Tak nám Kundera před pár dny umřel, což tomuto dokumentu přidává nový ironizující rozměr, který by sám autor jistě ocenil. (10.07.2023)

Definice dokumentaristického kýče, jak ironické vzhledem k sledovanému subjektu. Podbízivé, měkké, mělké, nekonfrontační, nezvídavé. Představuju si tu absurdní situaci, že by je k sobě Kundera pustil a oni by ho konfrontovali se svojí absurdní povrchností - chudák stará by z toho měl smrt. Míň nedávám proto, že to relativně utáhlo svojí stopáž, čili zřejmě dobrý střihač (koukám, že dělal Pásky z Nagana, takže to dává smysl. Příště vybírej líp, Jakube, máš na víc). (29.10.2021)

Rád čtu Kunderu. Mám rád Uhdeho, Bartošku i Kačera. Přesto byla od počátku zřejmá jedná věc: autor nehodlal Kunderu kritizovat, autor stavěl pomník. A tak to už řadu let platí. Chcete se dostat ke Kunderovi? Chcete s ním udělat rozhovor (časopis Host)? Musíte ho hladit po srsti a podbízet se mu. Host alespoň získal ten rozhovor, kde Věra mluví za něj. Režisér také získal řadu materiálu, rozhovory s Věrou K atd.. K čemu to pak ale je? Nikde ani zmínka o Kunderových oslavných básních, kdy byl přesvědčený soudruh. Nikde zmínka o tom, že Majitelé klíčů získaly cenu Klementa Gottwalda atd. Můžeme Janu Novákovi vyčítat některé dílčí chyby jeho monografie, ale dostal se do hloubky. Tohle je plakátová estráda. Ale člověk, pokud nepotřebuje být s Kunderou zadobře, nemusí volit. Proto rád čtu Kunderu i Nováka. Ale tenhle dokument vám o Kunderovi řekne jen to, co vám chce o sobě říci sám Kundera. A Kundera je mistr imagologie, vždyť ten termín sám vymyslel. (05.10.2022)

Tam za Stalinem leťte, sniváci, ptáci mí, tam za Stalinem leťte, mí ptáci ohniví! Je v jeho dlaních všechno, co chudák vysnil si, ta Stalinova země je studně našich sil. Autor veršů - Milan Kundera. Po zhlédnutí dokumentu nezbývá než nevěřícně zakroutit hlavou – jde o přímo učebnicový příklad selektivní práce s fakty, přičemž snaha vyhnout se jakékoliv konfrontaci ze snímku trčí jako ona pověstná sláma z bot. V tomto jednostranném a nezáživném dokumentu nezazní ani jediné slůvko o Kunderových básních z doby jeho stalinského poblouznění, ani jediná zmínka o temné „Dvořáčkově aféře“, s reálnou hrozbou trestu smrti, zato se dočkáme bohatého slovního doprovodu jeho souputníků - komunistických literárních bardů Uhdeho a Kohouta, majících od hroudy másla hlavy stejně zamaštěné jako Kundera. Otrávený strom nemůže nést zdravé ovoce. To platí i v tomto případě. (26.09.2022)

Ako natočiť dokument o neprítomnom objekte, to je otázka hodná teoretického rozboru. Radikálny Kunderov postoj k medializácii vlastnej osoby je samozrejme provokatívny a logicky v prípade osobnosti takého formátu vyvoláva zvedavosť a túžbu prekonať túto prekážku. Film je prehľadný a prináša nejednu zaujímavú informáciu aj pre tých, čo sú s kunderovskými reáliami dobre oboznámení, vrátane početných audio a video záznamov samotného autora, skrývajúceho sa za svoje diela. Najzaujímavejšie ale je, že dokáže dosť presvedčivo obhájiť opodstatnenosť Kunderovho postoja. Touto snahou a aj zameraním na konkrétnu otázku tak pôsobí ako protipól k minuloročnej kontroverznej Novákovej knihe, ktorá je síce tiež plná zaujímavých svedectiev, ale orientovaná vyslovene bulvárne, plná zbytočného balastu a voči Kunderovi extrémne negativistická. (28.10.2021)