Růžoví plameňáci

Plameňáci ignorují veškeré myslitelné hranice. Chápu, že této surrealistické, totálně ujeté, nechutné, kýčovité a prapodivné sračce zdejší uživatelé hojně dávají odpady. Rád bych ho dal taky, ale nejde to. Mě to prostě bavilo! A to velmi. "Miluju tě víc než barvu svých vlasů. Dokonce víc, než své hovno!" (27.02.2009)

Stěžejní dílo "mistra nevkusu" Johna Waterse. Jeho dílo bohužel trpí jistou nevyrovnaností, ale obsahuje několik orginálních scén, kvůli kterým se film určitě vyplatí vidět. Už jen samotný děj: Dvě rodiny sopeří o titul Nejodpornější lidi na světě. Vyzyvatelé- unášejí a oplodňují stopařky jejichž děti pak prodávají na černém trhu. Divine a její rodinka( obltloustlá babička "bydlící" v dětské přistýlce a požívající jen vajíčka..) mají zase jiné speciality. Film nemá nějaký hlubší smysl, jde pouze o snahu šokovat, šokovat za každou cenu ( film byl zakázán v Norsku, Austrálii a Kanadě) . Pink Flamingos končí "slavným" záběrem ve kterém Divine sní opravdový psí výkal. John Waters chtěl natočit nejodpornější film a proto ve filmu nepřekvapuje scénu soulože i tu však dokázal vyšperkovat-aktéři jsou při tom klofáni slepicemi ,Divine nakupuje v obchodě, kde si koupí flák masa, který si strčí do své trouby ( mezi nohy) a chodí s tím po městě a k tomu hraje písen "Proč se za ní všichni otáčejí ?"...) Moji nejoblíbenější scénu však zůstává moment, kdy se Divine se synem dostanou do bytu svých konkurentů a všechno jim tam omakávají ( sundali si ponožky a olizují jim kusy nábytku) (22.10.2005)

Výcvik k nevkusu. Nejoplzlejší film všech dob. Estetika hnusu. Mýtus vytvořený kolem Watersových Plameňáků stojí opravdu za to. Verze s navazujícím režisérským komentářem navíc dodá některé „neocenitelné“ Watersovy postřehy k jednotlivým scénám. S potěšením lze sledovat, že pan režisér si o nic nezadá s oplzlostí svých filmových (ne)fiktivních postav. Korunu tomu potom nasadí závěrečné reakce diváků („Rozhodně lepší než ty Šepoty a výkřiky!“) Samotný obsah filmu ať si každý radši přebere sám. (10.01.2010)

4 hvězdy za tu parádní provokaci, za kostýmy a přehršel naprosto vylízanejch a nechutnejch nápadů, co jsem zfilmovaný vážně ještě neviděla. Konec konců to byla celkem sranda, ale nic co bych musela vidět dvakrát. Kdyby se všechny ty prasárny zasadily do pořádnýho příběhu, mělo to nějakej drive, tak bych křičela hurá, mám novej oblíbenej film... Každopádně si jdu pustit dokument I am Divine, protože tenhle perverzní komik mě fakt bavil a chci vědět víc :) (04.03.2015)

Velice zábavná přehlídka nechutností aneb něco mezi Monty Pythonem a Saló aneb 120 dnů Sodomy (až na to, že zde se v závěru nejedná o čokoládu). Pokud máte silný žaludek, skvěle se pobavíte. Snad jen toho řitního jogína si mohl Waters odpustit, to je pouze samoúčelná nechutnost nesouvisející s příběhem. Ještě jedna věc: pokud uhodnete, jakého pohlaví je člověk hrající hlavní roli, máte bod. Já to neuhodl. (01.02.2006)