To

Tak jsem TO viděl a musím říct že TO byla kravina kolosálních rozměrů. Co ovšem taky čekat od režiséra "skvělého" třetího dílu Halloween. Knižní předlohu jsem nečetl. Pokud bych měl srovnat TO s podobně otravnou Kingovou adaptací, tak snad s Red Rose. Red Rose mi ale přišlo o něco zajímavější. Klauni mě prostě neberou. (29.07.2010)

Nadpozemská volovina. Parta ukrutně nesympatických dětí, které jsou v dospělém věku nesymatičtější ještě více se na 2x snaží skoncovat se záludným klaunem. Nakonec tedy vymyslí ďábelský plán a klauna zničí zasranou stříbrnou naušnicí. Napoprvé ho ještě vcucne kanál, ale na pokus druhý na sebe vezme klaun pro jistotu podobu trapného obřího pavouka, na kterém teď už chytřejší dospěláci si kromě střelby stříbrnou naušnicí prakem ze vzdálenosti několika metrů na terč velikosti stodole(mimochodem na druhý pokus zasáhnou) zkusí i boj na blízku a pavouka posléze roztrhajá či co. Knihu jsem sice nečetl, ale vzhledem k těmto faktům, u kterých předpokládám, že byly z předlohy zachovány, nemám ani sebemenší chuť se do knihy pustit. Obrovská ztráta času. Film určený asi dětem let 90. předškolního věku. ODPAD. (19.09.2011)

Od doby, kdy jsem ještě jako malá dívka TO prvně viděla, uplynula již pěkná řádka let. Mezitím jsem také přečetla literární předlohu Stephena Kinga. Tlustou knihu o tisíci stránkách, kterou považuji za jakousi "Bibli zla." Pro mě se jedná o téměř nadpozemské mistrovské dílo a jeden z nejlepších hororů, jaké kdy kdo vůbec vytvořil. Kingova představivost je fascinující, děsivá, nekonečná a nepopsatelná. Po letech dávali To v TV, takže jsem jej zhruba po více jak deseti letech kompletně celé zhlédla. Jakkoli je film pro spoustu fanoušků možná slabým přepisem jedinečného díla, i přes znatelné nedostatky je zde celá řada věcí, kvůli kterým na něj nedám dopustit. Především je zde Tim Curry. Jeho kreace "Pennywise, the Dancing Clown" je naprosto dokonalá, originální a děsivá, stejně jako zábavná. Pennywise nepostrádá smysl pro humor a tak dokáže vzbuzovat hrůzu, stejně jako úsměv na tváři. Dále tu máme výborné obsazení, jak dospělých, tak především dětských rolí. Už teď si nedokážu představit, že by Billa "Koktu" Denbrougha, Richieho "Beep, Beep!" Toziera, Bena Hanscoma, Eddieho Kaspbraka, Stanley Urise, Mike Hanlona a Beverly Marsh ztvárnil, zejména v dětských "verzích", někdo jiný. Jonathan Brandis patřil mezi ty mladé talenty, které zahubil mocný Hollywood. Dalším silným prvkem je "pouťová" hudba. Scéna, v níž Beverly navštíví svůj rodný dům a setkává se s paní "Kershovou" mě spolehlivě děsí ještě dnes a moment, kdy se "To" promění ani po letech nedokážu sledovat. Kdo ještě nezná a neviděl, mohl by být slušně vyděšen:) Masky vyzní ve filmu spíše lacině, než děsivě. Rozhodně v něm není obsáhnut celý děj knihy (což snad ani nejde). V knize monstrózně vytvořené závěrečné epické finále je ve filmu převedeno do nějakých bídných deseti minut. A ten směšný animatronický pavouk, který jako by vypadl z Cesty do pravěku, coby jedna z podob "To", které má i v této své podobě stále představovat to nejmocnější zlo ve vesmíru, je v podstatě nakonec poraženo tak, že se do něj Bill, Richie a Beverly "pořádně opřeli", povalili jej na bok a vyňali z něj orgány. Myslím, že celkové finále je asi nejvíc zpackané. I přes všechny tyto neduhy má To specifickou "devadesátkovou" atmosféru a já osobně tento filmový přepis budu považovat vždy za ten nejlepší a jediný. Ten jedinečný (ne)dokonalý "feeling" nedokáže nahradit žádná digitálně vystajlovaná, vysokorozpočtová a "moderní" verze. Natočit film, který by byl věrohodně přesně srovnatelný s literárním mistrovským dílem o tisíci stranách snad ani nejde. Spousta filmů podle Kinga této kvality dostála, jenže pro mě je To možná jediná kniha, která se od jeho ostatních něčím liší. Neokážu přesně popsat čím, jen vím, že je to něco, co ji dělá prakticky nezfilmovatelnou. Protože to, co King v tomto díle vytvořil a popsal svými myšlenkami, slovy a fenomenálně propracovanými charaktery, to, jak jsem se při jejím čtení cítila a co ve mně vyvolávala, nedokáže nikdo ukázat ve filmu. "Beep, beep, Richie!" (05.01.2006)

Poměrně hodně nepovedené zfilmování jedné z top Kingových novel. Navíc se není čemu divit, neb pod režisérskou taktovkou Tommyho Lee Wallace, autora jedné z nejhorších podpásovek fanouškům hororů v dějinách (Halloween 3) to snad ani nemohlo dopadnout jinak. To že je To televizní horor ještě neznamená, že by se musel převést na obrazovky bez kapky toho mrazivého napětí jenž je Kingovým novelám vlastní. Zdá se tak, že jedinou devízou je postava klauníka Tima Curryho, jež v některých záběrech vypadá děsivě a v jiných podivně roztomile. Rozpůlení na dvě části filmu dost uškodilo, neb ta první má ještě spád a je celkem dost slušná, ale ta druhá odehrávající se v rovině dospělosti hlavních hrdinů je již takřka o ničem. Když bych měl na tomto diagramu baráčků ukázat jak to jde s příběhem ve filmové podobě z kopce, pak koukněte na tohle: Empirte State Building..........panelák..........domek..........chýše..........podzemní protijaderný kryt (ten musí bejt hodně pod zemí), zkrátka herecky slušné, efekty vcelku ucházející, celkové pojetí mizerné. U televizních filmů používám benevolentnější měřítko, takže 2 hvězdičky z pěti. Víc nic, šlus, flus, the end. (29.06.2004)

Copak mi jen tohleTO přípomínalo? Ano... TohleTO mi přpomínalo neškodného čuníka, vykračujícího si do paštiky, aniž by jedinkrát kvíkl... Toto zpracování Kingova nápadu totiž postrádá jakoukoli atmosféru, děsivost, o hrůze ani nemluvě. Spíš než o horor šlo o pohádkový příběh, který byl tak zahlazen a zjemněn, že se divák pomalu nedočká žádného překvapení, vzrušení či nějaké.... mrtvoly - o "jinačích" věcech, o kterých se King v knize rozepisuje, ani nemluvě :-) V mnoha momentech je film nechtěně komický - ať už hereckými kreacemi dospělých Smolařů, či vyvedením některých klíčových událostí - viz např. do očí bijící a šedý zákal způsobující závěr, jehož "triková exhibice" diváka přesouvá až někam do béčkových filmů padesátých let a vyvolává cukání koutků úst. Že jde o televizní film není omluva... Celý film působil dokonale sterilním dojmem. Režisér se i přes logické a nutné střihy Kingova vyprávění snažil jakž takž držet původní předlohy, ale zapomněl na to podstatné - což je myšlenka a duch příběhu. A když navíc rezignoval na použití účinnějších filmových prostředků, pak výsledkem prostě musí být tento bezkrevný a nepovedený kus, který ve svých stodvaadevadesáti minutách zaume opravdu jen párkrát - a většinou na tom má zásluhu Tim Curry, který je jako Pennywise vynikající! (26.05.2009)