Réžia:
Václav VorlíčekKamera:
Josef IllíkHudba:
Karel SvobodaHrajú:
Libuše Šafránková, Pavel Trávníček, Carola Braunbock, Rolf Hoppe, Karin Lesch, Dana Hlaváčová, Jan Libíček, Vítězslav Jandák, Jaroslav Drbohlav (viac)Obsahy(1)
Netradične poňatý klasický príbeh patrí už dlhé roky medzi najpopulárnejšie rozprávky, ktorého divácka obľúbenosť je naozaj trvalá. Ide o známy príbeh o sirote Popoluške, ktorú macocha po smrti otca vyhostila medzi služobníctvo a netúži po ničom inom, len aby jej dcéra Dora očarila mladému a krásnemu princovi. Popoluška však nemieni pasívne znášať svoj osud odstrkovaného dievčaťa. Milej a dobrej dievčine pomáhajú aj tri zázračné oriešky, v ktorých vždy nájde to, čo potrebuje: poľovnícke oblečenie, plesovú róbu i svadobné šaty. Aj keď si to jej nevlastná matka nepraje, vďaka Popoluškinej kamarátskej povahe a dobrosrdečnosti učaruje princovi ešte skôr, ako sa v zamaskovaní zjaví na tradičnom kráľovskom plese... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (998)
Jako prťavé kiddlátko jsem chtěla pokračování. Po letech jsem zjistila, že existuje něco jako Robert Baratheon a že co do příšernosti té tragicky zaniklé moravacké nádheře fakt nesahá ani pod lem legín. Teď už nedávám ani originál, aniž bych brečela, jak Popelka, logicky zahynuvší ve třiceti na uchlastání z deprese, měla kurva na víc. ()
Jistě, může se zdát v případě notoricky známé pohádce zarážející, ale před pár lety jsme dávali dohromady společnou knížku o ní. Byl jsem přitom požádán pokusit se pomocí detailního rozboru filmu odpovědět na docela široce položenou otázku, čím jsou vlastně TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU natolik výjimečné, že dosáhly takového tuzemského, ale především mezinárodního věhlasu. Byla to zajímavá výzva, protože i já je měl od dětství zažité především jako divák a v souvislosti s vánočním televizním časem... Tou odpovědí pro mě nakonec bylo vrstvení, které umožňuje spojit očekávané s neočekávaným, kdy jako diváci dostáváme i nedostáváme popelkovský příběh. Mnohem více než na poli vyprávění či výstavby světa mě ale TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU po analýze záběr po záběru překvapily svým filmovým stylem, protože jde o jeden z nejokázalejších příkladů práce s transfokátory (zoomy), s docela dlouhými objektivy v překvapivé kombinaci s inscenováním do hloubky, stejně jako s různými takřka avantgardními postupy. Tyto techniky sice pro většinu diváků zůstávají neviditelné, ale přitom se na nezaměnitelnosti filmu neopominutelně podílí (viz dále, strana 73-84). Po dvou letech od vydání knížky si můžete přečíst celou analýzu tady, i když už je po Vánocích (ale než řeknete švec, už se zase budou blížít, takže je to jedno ;)). ()
Z vianočnej nádielky rozprávok sa tento radí medzi tie, ktoré si síce pozriem, ale len každý druhý alebo tretí rok. V porovnaní s ostatnými mi 'Popoluška' príde len ako chudobnejšia sestrička. Nie len chudobná do počtu minút, ale aj kostýmy, kulisy a celkový rozprávkový dojem nehrá na mňa tým pravým čarom. 65%. ()
Poznám ji podle střevíčku. Ta, které padne, bude moje žena...... Veľmi pekná, príjemná a humorná rozprávka. Nevyhľadávam ju síce zámerne (po toľkých pozretiach sa to aj dá pochopiť), jej každovianočné reprízovanie mi však vôbec neprekáža. Určite jeden z vrcholov rozprávkovej tvorby a to nielen u nás. ()
Za mě určitě nejhezčí česká pohádka ever, kterou už nikdy nikdo nepřekonal. Obzvlášť po letošním úmrtí Šafránkové to dostalo zase nový rozměr, když si člověk uvědomí, kolik je zde zachycených herců, kteří už jsou po smrti. Jedinou chybou, za kterou ten film ovšem nemůže, je to nesnesitelné reprízování každý rok (a občas i během roku) - nechápu lidi, kteří na to fakt každé Vánoce koukají znovu a znovu. Já už to bohužel nedávám, protože i sebelepší film se jednou omrzí, a čeho je moc, toho je příliš, jak se říká. Btw. šokovalo mě, když jsem se až teď - v roce 2021 - dozvěděl, že Trávníček zde byl (údajně) předabovaný kvůli jeho moravskému přízvuku. ()
Galéria (55)
Zaujímavosti (183)
- Na statok, kde bývala Popoluška (Libuše Šafránková), musel štáb dostavovať stodoly a obytné časti, dokonca celá vstupná brána bola vytvorená zo sadry. (Raccoon.city)
- Režisér Václav Vorlíček vysvetľuje, prečo sa interiéry točili vo filmovom ateliéri: "Interiéry sa na Moritzburském zámku nenatáčali. Je tam velikánska sála, ktorá by sa nám bola rozmermi aj hodila, ale mala tú chybu, že je celá vyložená čiernymi koženými tapetami zdobenými zlatom, takže to tam vyzerá ako v hrobke. Bola to beznádejná atmosféra a ja som trval na tom, aby ten sál bol krásny, rozjasaný a plný svetla." (Raccoon.city)
- Pavel Trávníček (princ) v knihe z roku 2014 "Tři oříšky pro Popelku" povedal, že vôbec nie je pravda, že ho režisér Vorlíček nechal predabovať kvôli jeho moravskému prízvuku. Ide o jedinú informáciu tohto tipu, nakoľko vo veľkom množstve rozhovorov tvrdil pravý opak. (Raccoon.city)
Reklama