Šógunovi nindžové
Nindža bugeičó: Momoči sandajú
Shogun's Ninja
Obsahy(2)
Dobrodružná historická freska režiséra Noribumiho Suzukiho se odehrává v Japonsku na sklonku 16. století. Líčí osudy mladého Takamaruá, který chce pomstít smrt svých rodičů a obnovit slávu klanu Momočiů zlikvidovaného muži proradného lenního pána Hidejošiho. V nerovném boji pomáhají statečnému mladíkovi jeho přátelé. Mnozí z nich položí za vítězství i životy. Do hry vstupují také rodové meče ukrývající tajemství zlatého dolu. Spletitý děj vytváří dostatek příležitostí pro množství neuvěřitelných soubojů, v nichž se používají nejrůznější druhy bojového umění i celá škála zbraní. Specialitou filmu jsou bitky skupin maskovaných mužů bleskurychle se spouštějících po stromech jako pavouci. (Řitka video)
(viac)Recenzie (43)
Legendární film, který poprvé představuje tehdá československé veřejnosti v kinech NINJE a to dokonce jako sympatické postavy i když opět poněkud barvitěji. Jako kluci jsme z něj byli okouzleni a chodili na něj dokud ho nepřestávali promítat. Když jsem si jej sehnal ted po letech nevěděl jsem jestli plakat z nostalgie a nebo se smát jisté rozpačitosti příběhu... Film patří k tomu lepšímu co vzniklo v 80tých letech v žánru samurajských dobrodružných snímků. Za pozornost stojí nepřekonatelný fighter Hiroyuki (Henry) Sanada a charismatický Sonny Chiba. ()
Některé filmy s tím jak léta běží dostávají nový rozměr. Šógunovi nindžové možná mohla být totální akční pecka v odbě svého vzniku, ale dnes se jedná o regulérní komedii. Opravdu jsem se nasmál tak, jako ani u mnohých komedií. Celý ten tupý scénář, žalostné herecké výkony, velice komické akční scény a hlavně všudypřítomná osmdesátková hudba dávají dohromady vskutku podivnou podívanou. Zejména přijdou-li na scénu nidnžové. Ti lezou ze stromu hlavou dolů, houpají se různě po lanech, podhrabávají se pod zemí atd. a to vše při použitých speciálních efektech působí ryze komicky. Film je také dokladem toho jak moc jinak prožívají japonci emoce a jak moc jiný mají smysl pro humor. To jak skládají scény, nebo spíš události přijde Evropanovi leckdy proti logice. Na druhou stranu si respekt zaslouží zejména Hiroyuki Sanada, protože jeho místy až akrobatické bojové umění občas vyráží dech. ()
Eastern exploitation toho najhrubšieho zrna. Trash, aký nemá obdoby. Množstvo divákov bude odradených už v úvodných minútach. Proste to, čo nasleduje, nemá s filmovým umením, ako takým, vôbec nič spoločného. Snímok pre fanúšikov filmov, či už zlých, netradičných, uletených, či vymykajúcich sa zlatej strednej ceste. ()
Akční scény v podstatě přesně odpovídají tomu, co člověk vzhledem k názvu a době vzniku filmu očekává, k čemuž patří i některé z dnešního pohledu již komické okamžiky. Příjemně překvapila dobrá kamera, některé scény a záběry vypadají fakt hodně pěkně. Nepříjemným šokem je naopak hudba, která do filmu vůbec nepasuje. ()
Na rok 1980 pomerne zlé. V prvej polovici 80. rokov bola nakrútená napríklad ninjovská trilógia Cannonu či Americký ninja s Dudikoffom a oproti týmto kúskom pôsobia Šogúnovi nindžovia dosť chatrne a čo sa týka prepracovanosti choreografie bojových scén sa nemôžu rovnať ani hongkongským kung-fu filmom zo 70. rokov. Jediný, kto tu predvedie čosi z repertoáru bojových umení, je Hiroyuki Sanada, väčšina akčných sekvencií je však zmätená a z diváckeho pohľadu vizuálne nezaujímavá. Keď už nič iné, tak Ninja bugeicho momochi sandayu predčuje ostatok žánrovej produkcie aspoň čo sa brutality týka. Tvorcovia tu nechávajú násilnou smrťou umierať bezbranných civilistov, malé deti či ženy (dokonca tehotné ženy), čo je relatívne nezvyklé aj na Japoncov, tieto úmrtia však v rámci chaotického príbehu nemajú patrične zdrvujúci dopad a mňa osobne nechali úplne chladným. ()
Galéria (13)
Fotka © Toei Company
Reklama