Se sei vivo spara

Dlouho jsem kolem údajného spojení hororu a špaget jen tak kroužil. A měl jsem u toho zůstat. Western z Absurdistánu s dvěma gore okamžiky a bizarním dějem, kde všichni jednají jako pacienti Psychiatrické nemocnice v Bohnicích s širokou škálou všemožných diagnóz. Téměř vše, co se ve filmu odehrává, spěje do jakéhosi podivného "nikam" a "překvapivě" tam i skončí. Ok, zřejmě umělecký záměr páně režiséra a výsměch principům nejen žánrového způsobu vyprávění, respektuji. Pro mne ale zároveň také dvě hodiny utrpení a sžíravé nudy při jeho onanistické filmové zrůdností. Odpad, Milian nemilian. (23.11.2016)

Není to jen o fašismu (režisér byl odbojář), ale především nastavené zrcadlo pokrytecké společnosti, zde notně dohnané do extrému. Nepoberete to při prvním podívání, to budete jen nevěřícně kroutit hlavou. Když se do toho položíte a zamyslíte se, pochopíte, proč byl film po týdnu zakázán. Týrání dětí, věznění manželky, skalpování indiána, na konci uškvaření roztaveným zlatem, dekandence násilné společnosti (SA) atd atd. Pokud jste intelektuál nebo úchyl, bude se vám to líbit. A co teprve, když jste obojí! (30.05.2013)

Podivné, nesouvislé, antiwesternové (prolíná se tu více žánrů, krom dvou uvedených, ještě třeba komedie aj), náboženské, homosexuální (černí kaubojové), občas směšné (tucty kulek, které nezasáhnou jasný cíl, spolu s tím, že tu pistolníka nevidíte skoro vůbec nabíjet) a jinak i dost nudné. Na svou dobu film šokuje velmi dobrým explicitním násilím (operace a vyjmutí zlaté kulky, skalp indiána atd). Milian jako obvykle dobrý a film je určen především jeh fanouškům a fandům raných špaghetty. Vizuální stránka a stylistické tóny jsou výborné, stejně tak jako místy až surrealistická atmosféra, která panuje ve městě a luxusní melodie. Pro někoho tedy možný zajímavý atypický a silně nekonvenční Eurowestern, já však jeho kvalitu posoudit nedokážu a dost, jak už jsem psal, jsem se nudil a občas nevěděl co se na obrazovce vůbec děje. Připadalo mi to vše nějak moc složitý. To se radši podívám na klasický akční špageťák s jasným poselstvím a s jasnými hrdiny a antihrdiny, ale režisér Giulio Questi, stojí i tak za širší prozkoumání. (28.01.2011)

Tohle je hodně zvláštní spaghetti western, který sice za moc nestojí, nicméně svým netradičním zpracováním, které popírá veškerá klišé žánru, je alespoň originální. To ale bohužel neznamená, že to je dobrý film. Není. Tohle dílo táhne dolů už jen jeho nedomyšlený příběh, který se nedrží kupy, stupidní postavy, mizerní herci, amatérská kamera – prostě všechno. Veškeré dialogy (a tím myslím plně všechny!) jsou strašně uhozené, nepřirozené a pronášené s neskrývaným patosem, což v kombinaci s toporně zahranými postavami, které je odříkávají, působí opravdu až směšně. Hlavní hrdina si hraje na strašného tvrďáka, ale člověk za celý film nepochopí, o co mu vlastně jde. Pak tu je ta banda přiteplenejch kovbojů, tak to jsem teda ještě nežral. Některé scény jsou absolutně bezduché a s dějem vůbec nesouvisející, takže jen zbytečně zabírají čas, kterého se téhle slátanině dostalo až příliš (já viděl verzi, která měla plných 116 minut). Ne ne, tohle mě opravdu neoslovilo a ty dvě hodiny, které jsem tomuto filmu věnoval, se daly určitě strávit mnohem příjemněji. (11.05.2011)

Krvavý, nihilistický antiwestern, který nepochybně vybujel z nenávisti ke všemu. Vše je tu pokažené, absurdní, zlé - dobro neexistuje. Pouze různé stupně zla. Questi již v roce 1967 chtěl šokovat, což se mu asi podařilo (již tři dny po vzniku filmu, byl tento zakázán a později promítán jen v sestříhané verzi), dnes už se volně šíří na DVD. Ale těžko to s odstupem času bude stačit na vavřínový věnec v žánru spaghetti. Politizující pozadí tohoto thrilleru až příliš prosakuje, nechtěná absurdita rovněž (zcela nekrytý hrdina kráčí proti střílejícímu banditovi, skrývajícím se v domku; bandita vystřílí nejméně 20-30 x z jednoho revolveru bez nabíjení apod.). Nenechám se strhnout převažujícími oslavnými výkřiky nad touto nechutností. A všem, kdo mají rádi romantiku, oslavu dobra s statečnosti, radím: rozhodně to nepouštějte dětem a mladým lidem před dovršením 20. roku, na zkažení vkusu je času dost. Kdybych měl jmenovat nejpříkřejší protipól westernu klasickému či mayovkám - pak by jím mohl být tento film, případně Divoká banda či Condenados a vivir... (01.05.2011)