Slnko, seno, jahody

Jedna z nejpopulárnějších českých KOMEDIÍ? No, začínám silně pochybovat o duševním zdraví našeho národa. Na stará kolena jsem se rozhodla, že si teda "Slunce, seno" konečně pustím, když to všichni tak vychvalují a vynášejí do nebes. Není to ale ani vtipné, ani plné hlášek, ze srdce jsem se zasmála přesně jednou (zpívající vesničanky a zpívající pionýři), možná to je pravdivé, ale asi to spíš vypovídá o vkusu českého národa. Nemůžu soudit, jak vypadal před pětadvaceti lety život na vesnici, pokud ale opravdu tak, jak si ho představuje pan Troška, tak jsem teda ještě o 100% šťastnější, že žiju ve městě. 2* dávám proto, abych si nechala ještě nějakou sestupnou rezervu pro to, co přijde v druhém a třetím díle. Jsem asi masochista, ale hodlám to shlédnout celé. ___ Update: na třetí díl jsem odvahu už nedostala. (25.12.2009)

Troškova nejpovedenější komediální série. Prostředí jihočeských Hoštic je pro to přímo ideální. Pláničkova dojící metoda je celkem zajímavý nápad Srandovní postavy se postarají o dostatečnou dávku humoru. Heleně Růžičkové role Škopkové opravdu sedne. Spousta vtipů a hlášek. "Táto, co ty na tom pivu vlastně vidíš? Já ti to řeknu a začneš chlastat taky." :D (01.02.2013)

Troškovou vesnickou komedii jsem viděl opakovaně po mnoha letech a jsem až překvapen, jak na mě z větší části skvěle funguje, byť mě dneska bavily věci, kterým jsem jako dítě příliš nerozuměl, zatímco některé scény s babičkou, jež mě v dětství rozesmívala nejvíc, mi teď přišly jako nepříjemné psycho. To některé scény mezi klukem a matkou Škopkovou též, ale podobné prožitky k životě u vesnických lidí s podobnou povahou asi holt patří. Nemám režiséra filmu příliš v úctě, ale tady jsem až zíral, jak byl Troška v mládí v celkem slušné formě, jak jeho inspirace v italských komediích nevyšla zdaleka nazmar, jak dokáže od první chvíle (již od animace krávy parodující lví logo MGM) pravidelně zásobovat film nejrůznějšími druhy větších i drobných vtipů (že jsou mezi nimi později už minimálně dva fekální vtipy, které mi dojem trošku shodily, je už věc další...), také promyšlenými vedlejšími postavami, poutavým vývojem situací (např. v nezapomenutelné zápletce vylepšovací techniky dojení), kdy některé vtipy typu nastupování/vystupování z vlaku či každé ráno zpívající učitelky dle počasí zde úspěšně rozvádí napříč celým filmem, nabídne i minutku pro seriózní hudební vložku s osobitým zpěvem písně v podání Jiřiny Jiráskové atd. Hodně jsem si užil figurku starého záhadného Zvoníčka (Jiří Kostka) a také vesnického „kovboje“ – předsedu JZD v podání Miroslava Zounara. S ohledem na pár trapnějších vtipů sice nejsem nadšen bezvýhradně, ale po menším váhání se přikláním k 4 hvězdičkám: i pro zdařilé zakomponování malé mysteriózní zápletky se strašidelným mlýnem (a jeho znalcem Zvoníčkem, samože :D ) a také pro závěr, nechávající hlavní postavě možnost pro realizaci svobodného rozhodnutí. Čekal bych, že se mladý pan brigádník vrátí do vesnice, která ho potřebuje, konečně ho uznala za svého, když se mu podařilo úspěšně přesvědčit místní o funkční zlepšovací metodě... a ono ne, on si pacholek jeden prostě uteče a hodí další možné plnění svého poslání za hlavu! Na socialistický film této éry celkem nevídané... Skvělá Vágnerova hudba v čele s nepoužitou písní Karla Černocha pěkným bonusem. ♫ [75%] (18.02.2024)

Tato dokonale trapná komedie mi jen dokázala, že k "velkému" Troškovi vlastním obrovskou averzi. Nikdy jsem tento "film" nedokoukal, asi jsem zaspal dobu nebo nevím, ale humoru který se zde vyskytuje, prostě nemohu přijít na kloub. No a zápletka filmu to potopila úplně. Jedna hvězdička za jedinou koukatelnou Růžičkovou. 15% (23.05.2012)

Trilogii Slunce, seno, ... (přinejmenším jedničku a dvojku) má český divák buď opravdu rád, nebo ji s velkým opovržením disuje jako velkou část Troškovy tvorby. "Jahodová" jednička (paradoxně bez jakýkolich jahod) mě z celé trilogie baví nejvíce - zkrátka se jedná o první část, kde většina humorných a ryze "troškovitých" scén funguje. V podstatě se jedná o velkou studnici dnes již zlidovělých hlášek a humorných sekvencí, které mají často blízko k absurditě. Jak už jsem zmínil, Troškova karikatura - ať už nadnesená nebo čistě upřímná - vesnického života neosloví sice každého, nicméně já se jednou za čas rád vydám do onoho parného léta v Hošticích - za ráznou Škopkovou, uječenou Blaženou, intrikánskou Milunou, místními drbnami, kouzelným dědečkem a mnohými dalšími (polo)šílenými postavičkami. (05.09.2022)