Cesty mužů

Našinec si ten film pamatuje ze školního předvádění, zřejmě z toho roku 1972, a tenkrát mu to připadalo docela dobrodružné, ba postava, kterou hrál p. Kanyza, dokonce vyvolávala sympatie. Ovšem ten film zmizel z pláten kin a obrazovek televizorů již v době Normalizace. Ona je zde propaganda tak přešvihlá, že i ideově správně zaměřeným cenzorům nemohlo ujít, že koná režimu medvědí službu. I ty nejpropagandističtější díly mjr. Zemana jsou proti tomuto vzorem historické objektivnosti. Paradoxně tak tento film sdílel osud mnohých filmů z let šedesátých, které měl nahradit, ocitl se v trezoru. Ale vlastně to byly nevinné časy, kdy propaganda byla lehce rozpoznatelná, takže vlastně neúčinná. Od té doby učinila propaganda velký skok vpřed, takže v dnešní době vcelku úspěšně předstírá, že žádnou propagandou není. Našince pobavilo, že B. Pastorek, který měl později patent na role K. Gottwalda, hraje zde reakčního živla. Jistě je ten film často nechtěně komický, ta urputná snaha o nějakou ze západní komerční filmografie okoukanou akčnost zde trčí skoro neustále, ale má jednu nadprůměrnou složku, a tou je hudba. Té je až pro tento film škoda. (25.02.2017)

Femme fatale Zdena Hadrbolcová? Proč ne, že? Otřesná záležitost plná samopalů, intrik a té správné "odvahy". My to JZD vybudujeme, ať to stojí, co to stojí... Jedna hvězdička je za hlášky ala Bruce Willis, pronášené hlavním "hrdinou", stbákem infiltrovaným do diverzní skupiny (když v pondělí skáču ze skály, tak mám zkažený celý týden...). Jinak odporné každým coulem. (09.02.2017)

To, co tady píše uživatel Jakubisko - že se ve filmu objevuje spoustu klišé (cigarety, významné pohledy) - to je sice pravda, ale dá se to vzít jako stylizace. Koneckonců, americké noiry jsou také často přestylizované, a nikomu to nevadí. Téma je zajímavé, tempo dobře zvolené. Přece je tu ale slabina - a pro mě klíčová: chování skoro všech postav postrádá logiku. Je to tu asi jako kdyby detektiv honil zloděje, zahnal ho do slepé uličky, přišel k němu a řekl: "Prosím vás, nevíte kolik je hodin?", na což by mu lehce zaskočený zloděj opáčil: "Bohužel nemám hodinky." Načež by se rozešli jakoby nic, a cestou domů by si každý z nich ještě gratuloval, jak toho druhého zmátl. (23.12.2010)

Předem jsem se obrnil, takže při dobrotivých výsleších podporučíka STB jsem nehýkal, při vykreslování diverzantů jako zlodějů a obecně lumpů jsem popíjel Plzen a při útrpných vtípcích agentů jsem se prostě drbal na hlavě. Film jsem ale vydržel, i když jde o pekelnou agitku, která navíc občas vypadá, jako kdyby ji střihač ještě úplně nesestříhal, záběry jsou podivně dlouhé a divně končí. Udržel mě jakýs takýs dramatický náboj a neotřelý bradpitovský šarm Jana Kanyzy - vidět tehle film Angelina Jolie, bude mít vykulená očka ještě víc než je má. (30.07.2011)

Ano, je to celé nechutná propaganda: skrz naskrz překroucená historie, milí příslušnící StB velmi něžně vyslýchají podezřelé, a když nakonec zjistí, že jde jen o malé ryby, propustí je... Směšné od začátku až do konce, nicméně určitou dávku napětí filmu nelze upřít, a dalo-li by se odhlédnout od mocných nánosů ideologického balastu, což ovšem dost dobře nelze, jistě by si tento snímek našel své diváky i dnes. Nemohu rovněž opomenout výtečnou hudbu Jiřího Šusta, díky níž se u mě Cesty mužů dostávají nad průměr. (05.01.2011)