Danza macabra

Klasický gotický horror se vším, co mají jeho fanoušci rádi. V úvodu vypráví sám E.A.Poe v hostinci posluchačům příběh Berenice a my ho zastihneme akorát v líčení nekrofilního konce. Sem přichází spisovatel Alan Foster a uzavírá sázku s Lordem Blackwoodem. Stráví-li noc na jeho zámku (právě je Halloween, zde jako noc mrtvých, jinak Samhain), dostane 100 liber. Spisovatel přijímá pod podmínkou, že se sázka sníží na 10 liber. Noc, mlha, hřbitov, strašidelný zámek, chodby, kobky, lebky, neuvěřitelné množství pavučin a prachu a...duše zemřelých. Bloudění útrobami zámku se svícnem v ruce, expresivní šerosvitné obrazy a očekávání čehosi vytváří patřičné napětí. Byť je hudba temná, tak nejtísnivější jsou scény bez ní. Postavy se na první pohled chovají zmateně, ale jsou to duchové, což je zřejmé odpočátku, a tak logiku nečekejme. Vše jak drobné střípky začne nakonec do sebe pěkně zapadat. Že film stojí za zhlédnutí už jen kvůli B.Steelové, není třeba zdůrazňovat. (19.02.2012)

Keď sa v úvode snímku neveriacemu Tomášovi popisuje, čo čaká človeka, ktorý cez noc smrti strávi voľné chvíle v tajuplnom zámku, tešíte sa na horor plný strašidelnej atmosféry, podporovanej gotickou výpravou v čiernobielom prevedení. Film, to spĺňa ale len po technickej stránke, tá obsahová za moc nestojí. Podmaniť si diváka sa mu veľmi nedarí. (22.04.2015)

Včera som si urobil výlet do horrorovej histórie. Pustil som si starý taliasnko francúzsky čiernobiely snímok "Danza macabra", ktorý v roku 1964 natočil režisér Antonio Margheriti. Horrorový príbeh o ambicioznom novinárovi Alanovi Foresterovi, ktorý sa podujme stráviť noc zosnulých na neobývanom strašidelnom zámku v Providence na mňa zapôsobil. Zrejme aj vďaka tomu, že som si ho pozrel okolo polnoci a v pôvodnom znení (po taliansky) s českými titulkami. Bol to výborný, silne atmosferický gothický horror. **** (14.09.2017)

Opět jeden typický zástupce žánru "gothic horor", sice méně známý než třeba jeho součastníci "Black Sunday" od Maria Bavy nebo Cormanovo "Pit and the Pendulum" ale v lečems se jim určitě vyrovná, především pak v brilantní ponuré atmosféře, které hodně napomohl starý oprýskaný hrad, kolem hřbitova, uvnitř hradu samá temná chodba, plno komnat, zvláštních úkazů (hodiny, obraz) a zvuků, atmosféra se místy dala opravdu krájet, ke všemu všechny ty divné a na první pohled nesmyslené vraždy, jako by jich nebyl stále konec. Rozjezd filmu, byl sice pomalejší a hodně upovídaný, jak čas ale plynul, tak jste se rozhodně nenudili, napětí tu bylo dost. Staré černobílé horory, at už to bylo "Psycho", nebo "Strašení", či tento, měly prostě něco do sebe, nemůžu si pomoct, a nebyly k tomu zapotřebí ani hektolitry krve jako tomu je dnes. Navíc pokud v nich ještě hrála, tak krásná žena jakou byla Barbara Steele, radost pohledět. Na scénáři se podílel krom Giovanniho Grimaldiho i známý westernový spaghetti specialista Sergio Corbucci. Podobné filmy: "Long Hair of Death", "Haunting, Black Sunday", "City of the Dead", "La frusta e il corpo" atd. (08.06.2009)

„Danza macabra“ je pro mě velmi příjemným překvapením, kdy jsem nečekal, že by na mě film dokázal takhle zapůsobit. On používá jednoduché nástroje (tmu, zvuky, nečekaná zjevení a nakonec i násilí), ale díky jejich přístupu, díky tomu, že se nebojí sem tem trochy té realističnosti až naturalismu, se ve výsledku jedná o velmi kvalitní film, který má i po padesáti letech ono správné kouzlo gotického hororu. (22.03.2014)