Nepodepsaný knoflík

Rozhodně zajímavý počin na poli české detektivky, který kazí jen nedobře zvládnutý konec...Oceňuji, že se tvůrci snažili jít novou cestou a hlavně, že se nesnažili kopírovat americké nebo francouzské vzory. "Nepodepsaný knoflík" získává body především neopakovatelnou atmosférou, která jde bohužel jen těžko popsat. Pomalé tempo, zdánlivě banální vyšetřovací metody, rozvíjející se kolegiální vztah mezi oběma hlavními hrdiny, citlivá charakteristika jednotlivých postav, skvělá kamera a především přesné vykreslení vesnického prostředí - to jsou hlavní atributy příjemně netradičního naladění této detektivky. (23.11.2005)

Místo, kde by lišky dávaly dobrou noc, kdyby je nevystříleli pytláci, je svědkem zločinu, který nevzrušuje místní ani forenzní vyšetřovatele. Nastává čas prostého dotazování a bloudění po hospodách, nádražích, lesích a lukách v podání dua šéfík Vlach - elév Zadražil, kdy ten první se něčím neustále láduje jak Pitt v Dannyho parťácích a přitom zamítá teorie svého mladšího kolegy (zřejmě proto, že sytý hladovému nevěří).. Zachycení venkovské atmosféry, uvolněné dialogy a celková civilnost přinášejí své kouzlo, škoda jen toho zbytečně zamotaného rozuzlení. A pana Vlacha žádám, ať vrátí Schimanskemu bundu, pokud možno bez mastných skvrn od salámu.. (13.12.2018)

Z mě dobrý především díky ústřední dvojici. Na venkov k utahanému kriminalistovi před důchodem přichází elév čerstvě po škole pln akademických vědomostí. Není to však borec z Kriminálek LA, NY nebo odkad, ale z české VŠ. Je to namachrovaný frajírek z města, ale takových znám. Na druhou stranu Vlachova postava je naprosto stejně v našich reáliích uvěřitelná. Kdo by nebyl, to by byli právě ti maníci ze všech těch "Kriminálek" (a že oni zhusta nejsou uvěřitelní ani tam, jakkoli ráda na většinu z nich koukám). I reálie jsou věrné, narozdíl od příběhů, které se odhehrávavají v rádoby bohaté společnosti. Hospoda, stavení, statek, utopenci a klobása. Tempo je pomalejší, ale buduje atmosféru, ale pomáhá i k vývoji vztahu mezi ústřední dvojící. Ano, jedna hvězda je za to, že se jedná o kriminálku českou (čimž chci vyjádřit to, že je lepší než drtívá většina ostatních), ale i tak jsem si to užila. (13.10.2013)

Velice povedená televizní detektivka (ne kriminálka) z velmi blízkého českého prostředí. Malé městečko s obyvateli navzájem se všichni znajícími a kde se tím pádem nic neutají, začne zkušený vyšetřovatel a k němu nově přidělený čerstvý absolvent vyšetřovat zdánlivě banální případ začínající požárem, který nakonec vyvolá velice pochmurnou minulost. Příběh sleduje vyšetřování a pátrání krůček po krůčku, nikam se nespěchá a ukazuje starou poctivou českou detektivní tvorbu, jakou jsme kdysi tak dobře uměli. Při sledování jsem si z úctou vzpomněl na majora Kalaše, ke kterému má tento snímek hodně blízko. Je však ale daleko lidštější a to naše češství z toho vyloženě září. Scénář je napsán velice profesionálně. Tolik dějových obratů je doslova překvapením. Řekl bych, že závěrečnou scénu usvědčení knoflíkem je téměř jak od Colomba. Tvůrcům z ČT se tohle vskutku povedlo. (09.07.2015)

Nepředstíraná snaha jít vlastní cestou nevyšlapanou polistopadovou stezkou přispěla k nevšednímu diváckému zážitku, na němž se rozhodnou měrou spolupodílel kvalitní scénář. Atmosféra jihozápadočeského okresního města, v němž každý zná tak trochu každého, což platí tím spíš o ještě nepočetnější policejní komunitě. Čas, který na regionu plyne pomalu, v němž všechno, co do něj vnáší pozvolný tok postřehnutelných změn, ovlivňuje v nikoliv zanedbatelné míře protagonista sám. Co v počátku vypadalo jako neumětelství, postupně krystalizovalo právě do této podoby. Prostý příběh vesnické tragédie s až nečekaně hlubokými kořeny se vyjevuje způsobem, který se maximálně přibližuje skutečné tváři opravdového policejního šetření. To, že se tvůrcům podařilo organicky do beztak nesnadného tématu vtělit i příběh specifického lidského i odborného policejního zrání, je dalším úspěchem této mimořádné televizní inscenace. Potěšila i přítomnost dnes ne příliš vídaných hereckých tváří (Jiří Holý, Petr Oliva). Skutečnost, že česká - byť i regionální (provinciální, venkovská) zkušenost - může být zdrojem velkého tématu i silného příběhu mimo dosah eletronických médií a bulvárního tisku, zřejmě zůstane nejtrvalejším přínosem NEPODEPSANÉHO KNOFLÍKU. Knoflíku, který je vlastně popsán do posledního volného místečka. Láskou, laskavostí, vůlí, lidstvím. Tím prostým a neokázalým. (02.08.2008)