Freonový duch

Jako malému se mi to velmi líbilo....především jsem vzpomínal na krásnou roli pana Brodského. Bohužel po opětovném shlédnutí jsem kromě právě pana Brodského na filmu nenašel nic zajímavého...Max tak nadčasové poselství o ekologii, které je dnes aktuálnější čím dál víc. Bohužel tak jako každý film kde jsou děti v hlavní roli, mě to už dnes moc nebavilo... 39% (28.07.2022)

Freonový duch by se skoro mohl jmenovat "Ať zhynou duchové!" Jako dítě z lázeňské oblasti jsem záviděla těm dětem, které měly za barákem nějakou pěkně čadící továrnu, protože se mohly dočkat ducha a parádního dobrodružství. Nevím, zda písnička o tom, že máme rádi zvířata, byla složena pro tuto pohádku, ale nikdo před tím ani potom mi nepřišel s koncem, že hebkou srst má například ježek, tak vtipný, jako mi přišel Marek - Radek Hoppe. Jako dospělé mi sice vrtá hlavou, proč některým duchům čerstvý vzduch přinášel smrt a jinému svědčil a proč se každý jeden z duchů vlastně stal duchem, stejně jako proč jen Leopold Lorenc měl schopnost se zhmotnit, ale kdo by v tom ryl. Smutně pragmaticky pravdivý je Lorencův povzdech. "Dokud vás budou vychovávat lidé, co kradou spreje, špatně se vám povede." (02.04.2016)

Československý pohádkový film bojující proti poškozování životního prostředí, zejména proti používání nebezpečných plynů tzv. freonů. Skupina dětí trpící různými alergiemi je odvezena na ozdravný pobyt, kde v noci spí v jeskyni. Dvanáctiletému Marku Severinovi (R. Hoppe) a Žanetě Vojířové (K. Pokorná) se zjevuje neznámý oranžový oblak a komunikuje s nimi. Brzy vyjde najevo, že je to duch zesnulého Leopolda Lorence, který byl dříve přednostou stanice a který umí všelijaká kouzla, včetně cestování časem do minulosti, kdy byla příroda čistá a ovzduší nezkažené. Společně bojují proti třem obávaným freonovým duchům, kteří se živí plyny ve sprejích, které dokonce kradou, a životní sílu jim dodává právě okolní znečištěné ovzduší. Je mi skutečnou záhadou, proč byla ubohá dívka Žaneta nasoukána do naprosto otřesné, nepadnoucí zimní bundy určené pro dospělého člověka. Hlavní postavu kouzelného Leopolda Lorence v železničářské uniformě ztvárnil V. Brodský, který v depresivním snímku burcujícím proti znečišťování životního prostředí zazpíval i pár písniček. Duchové byli nakonec uvězněni ve sprejích a dovezeni do časů Leopoldova mládí, kde v čistém vzduchu ztratili svoji sílu a rozplynuli se. V závěru výrazně ekologicky laděného filmu se rozplynul i dobrý duch pana Lorence, neboť učinil dobrý skutek a jeho nespravedlivé prokletí, jak jsme se dříve dozvěděli, bylo zlomeno. Velmi mě potěšilo obsazení F. Řeháka jako ředitele ozdravovacího zájezdu, dále se ve snímku objevila J. Asterová jako nudná školní psycholožka či vychovatelka G. Wilhelmová. Námět snímku Z. Zelenky není vůbec špatný, riziko freonových plynů v dnešní době, jak předpokládám, už pominulo, avšak péče o životní prostředí je aktuální i dnes. Po zhlédnutí tohoto tematicky originálního snímku ve mně přetrval poněkud rozpačitý dojem, který nedovolí, abych filmu udělil vyšší než průměrné hodnocení. (02.12.2018)

Freonový duch mne zastihl kdysi v rané pubertě a vzhledem k tehdejšímu rozvoji pirátských VHS a jiných dosud neviděných žánrů si na první projekci prakticky nevzpomínám. A tak jsem si po letech tuhle vcelku ojedinělou československou ekologicko-agitační pohádku připomenul. A bohužel naprostý nesoulad.  Nesmyslný a nenapínavý děj, otřesní herci , Jitka Asterová rulez! a nic moc nezachraňuje ani Bóďa nebo Suchého písničky, kteréžto mne osobně nechávají chladným i mimo film.  A tak jen za ten ekologický kontext jednu začouzenou. P.S. Údajně "báječné" 19. století, kde ta naše ekologická bída vlastně začala, pak rovněž úsměvné. (23.07.2023)

"Slunce sviť na zemský ráj, vždyť je v něm plno krás..." Dětská láska trvá a Freonový duch zůstává i po letech krásně kouzelným filmem, záměrně nepíšu pohádkou ani pohádkovou komedií. Scénu, v níž hraje v úvodu komentáře zmíněná píseň, bez přehánění miluju, a vůbec jsem moc rád, že takový snímek kdy vznikl. Pro někoho možná příliš mravokárné a nezáživné, pro jiného přinejmenším zamyšleníhodné a kéž by také inspirativní dílko se skvělým Vlastimilem Brodským (co si budeme nalhávat, bez něj by to nemělo smysl). Perfektní Svobodova hudba. Tři a půl hvězdy nahoru. (18.01.2014)