Všetko, všade, naraz

Bohužel pro mě tenhle napjatě očekávaný snímek, na nějž jsem se těšil jako na potenciální film roku, překročil hranici mezi ulítlým bizárem plným hravých nápadů a neuspořádaným bordelem na kolečkách, kde je všechno jedno. A ne jednou. Vždycky se sice tak nějak vrátil do kolejí, jež jsem dokázal následovat a celou podívanou si užít, na pětihvězdičkový piedestal jsem ale zvyklý stavět soustředější snímky, u nichž vidím, že je mají tvůrci pevně v rukách. A takový dojem zkrátka u Everything Everywhere All at Once nemám ani náhodou, a to nejen proto, že finále mě emocionálně naprosto minulo. Děj se postupně dostane do takových otáček, takového gejzíru ničím nelimitované fantazie, že už se tam aspoň nějaký pevný bod - ne nutně "logický" smysl - hledá fakt těžko. Jo a některé fóry to tlačí tak na sílu, že se u mě několikrát dostavil pocit trapna. Hravost a originalitu oceňuju, za sebe bych ale pár otáček radši ubral. (19.05.2022)

Stará rašple Michelle Yeoh se ocitá v alternativním vesmíru. A divák v naprosto přetažené stopáži se drahnou chvíli baví a posléze začne mít nutkání zívat, protože to celé se tak nějak v podstatě pořád opakuje. A opakuje se to víceméně bez ladu a skladu. Režijní dvojice Dan Kwan a Daniel Scheinert chtěla ukázat, že má schopnosti natočit film plný svébytné invence. Těmhle chlapíkům to ale zjevně nestačilo a rozhodli se, že se jejich film bude zásadně vymykat. A stvořili tak nevídanou přehlídku a zároveň směsici bizarností, co vrší jednu šílenost za druhou, až to rázem ztratí potřebný efekt. Hlavní protagonistka jednoho dne zjistí, že její existence nabrala podobu paralelních životů, její manžel, respektive jeho druhé já, znenadání přiskotačí z jiné dimenze a její další rodinní příslušníci jsou jaksi z úplně jiného světa, přičemž největší vtělené Zlo představuje její dcera. Michelle Yeoh v pohodě zvládá svá převtělení v mistryni kung-fu, kuchařku, filmovou hvězdu, což ještě celkem bylo v normě. Podstatně méně zábavné už byly její další (debilně) pojaté podoby, o kterých se ani nebudu rozepisovat, protože mnohem lepší bude, když na ně divák nebude předem připraven. Přibližně v polovině film začal být takový nějaký ubíjející. Divák tou dobou už měl za sebou kreaci Jamie Lee Curtis coby úřednice z finančního úřadu, která byla groteskně pojatá. Snůška nápadů se také už pomalu a jistě začala vyčerpávat, takže co se zbylým hodinovým úsekem. Už jsem vyhlížel konec, pak ještě přišlo peklo v podobě kuchaře s mývalem na hlavě, čímž vyvstala otázka, zda tvůrci disponují mentální způsobilostí. Ve výsledku se jedná o snímek v mnohém nevídaný, režijně a technicky zdatně odvedený, scenáristicky ovšem splácaný až přeplácaný. Tak před jeho absolvováním nejezte přílišné množství pilulek na inteligenci a raději si dejte pořádnou porci vtipné kaše, abyste tenhle filmový bizár zdárně vydrželi. 6/10 (20.08.2022)

Možná to tvůrčí duo Danielsů místy s překračováním hranic fantazie, vkusu a vesmíru přehánělo, možná některé bizarní nápady a momenty byly pouze samoúčelné úlitby pochybné komedii, ale nic z toho mi nedokázalo zkazit tento úplně absurdní a vyšinutý, leč přesto úžasně promyšlený a soudržný průlet mnohovesmírem, který přitom tvořil pouze metaforickou kulisu pro podnětný a tematicky velmi silný a důležitý příběh o spravování mezilidských vztahů, rodinných pout a nalézání sebedůvěry a smyslu. O uzavírání mezigeneračních trhlin, o přijímání odlišností, o síle laskavosti a milosrdenství. Tedy příběh o velkých a bolestivých problémech starých jako lidstvo samo a zvolená forma tak vlastně podtrhovala tuto velikost a zároveň malost všeho lidského snažení, která mi byla předkládána. Dramaturgicky film fungoval vskutku naprosto špičkově a v závěrečné třetině párkrát dokázal vyvolat dokonce krásné, hluboké dojetí, když se celý tento malý/velký dějový oblouk uzavíral v parádně zpracovaných audiovizuálních montážích. Ve velké míře skvělému, emočně procítěnému diváckému zážitku samozřejmě pomáhali výborní herci v čele se čtveřicí Michelle Yeoh, Ke Huy Quan, Stephanie Hsu a Jamie Lee Curtis, právem všichni nominováni a tři (!!!) z nich následně i oceněni Oscary. Zvlášť Curtis si svou versatilní, zábavnou roli užívala viditelně opravdu naplno, ale všichni ostatní podali v rámci svých charakterně komplexních rolí taktéž výkony na jedničku s hvězdičkou. Prakticky všechny vážnější dialogy a momenty tak přes nálož bizáru a absurdit mezi nimi (nebo dokonce i během nich) fungovaly tak, jak měly. Vyvolávaly plnohodnotné emoce, prodaly mi jádro, srdce, myšlenky filmu. Asi by nicméně i přes toto vše nebyl film tak jedinečným a zajímavým prožitkem, nebýt kreativity a nápaditosti nejen v samotném konceptu a provedení zdejšího multiversa, ale i v jeho zpracování. Hlavně střih je další špičková součást filmu, příliš však nezaostává ani kamera, hudba či samotná choreografie při šílených akčních sekvencích... o kostýmech ani nemluvě. Prostě ten tzv. full package a jsem rád, že pro jednou i příběh takto zevnějšku podivný a ujetý, ale uvnitř krásně obyčejně lidský Akademie ocenila téměř vším, co se dalo. Nedivil bych se, kdyby to možná bylo i kvůli tomu, že touto dichotomií, těmi protiklady EEAAO jakoby přesně vystihl podivná, časoprostor tříštící léta uplynulé pandemie. Na jedné straně tolik bolesti, beznaděje, strachu, zloby, na straně druhé se tolik lidí semklo, pomáhali si, mysleli na druhé, bojovali o jejich životy. Když už nic jiného, bylo by fajn, kdyby si každý člověk vzal z tohohle filmu třeba jen to, že smyslem života je být laskavý a ohleduplný. 9/10 (05.02.2024)

Název nelže. Tím vším, co se všude a najednou dělo, mě ale film spíše omlátil než omámil, a na milost jsem ho nevzal ani v závěru, kdy se ukázalo, že to mělo smysl a tvůrci očividně věděli, co a proč dělají. Kdyby to dělali třeba jen hodinu a půl, bylo by to pro mě stravitelnější. Těšil jsem se, Michell Yeoh je úžasná a žánrově je to krásně rozkročené jako kdyby režíroval a psal Džun-ho Pong... Ale na něj to zdaleka nemá. (22.02.2024)

První dvě třetiny jsou ukázkou prvotřídní scenáristické práce, kde se řetězí nepředvídatelné momenty jak na běžícím páse a ten valící se vlak invence ne a ne zpomalit. Tohlle by mě mělo správně imponovat, bohužel Danielové coby strojvůdci na koksu se utrhli tak moc, že se z toho ke konci stane špatně kontrolovaný vehikl, který vykolejí a všem ve vagónu rozmlátí hubu. Je to škoda, protože je tu celý sled scén a situací, které jste ve svém životě doposud ve filmu nikdy neviděli a to se cení. (30.01.2023)