Tajomný ostrov

I když jsem to za komunistů neviděl, dávám 4 hvězdy. Vím, že to stálo asi jen pár babek, dialogy jsou strašný a je tam spousta nelogičností a slepejch míst, ale ten ostrov byl skvělej. Asi po roce, co jsem si koupil v trafice dýfka jsem se odhodlal to skouknout a příjemně mě to překvapilo a jsem přesvědčen, že bych dával 5 hvězd, kdybych to býval viděl za kómů jako teenager. Ostrov má kouzlo, z některých lokací šel až "mráz po zádech", některé samozřejmě stály za starou bačkoru, ale přesto.... Omar a hudba nemá chybu. Normálně mě dostalo, že se to všechno vyjasnilo až v úplném závěru seriálu a to cca v posledních 10 minutách. Knihu jsem nečetl a normálně ted jdu si jí přečíst abych to mohl porovnat. (15.06.2010)

Verne, to je moje dětství a mládí a dodnes občas rád sáhnu po nějaký verneovce. Tak jako jeho romány nesmí chybět v mojí knihovně, tak ani filmové adaptace jeho děl nesmí chybět v mé diskotéce. Bohužel se ale o filmových adaptacích jeho románů většinou nedá říct nic pozitivního s výjimkou výborných českých adaptacích např. Vynález skázy nebo Ocelové město. Ocenění jistě zaslouží i vynikající parodie Tajemství hradu v Karpatech. Tajuplný ostrov patří k jeho nejlepším románům, ale tento filmový přepis za moc nestojí. Nepochopil jsem, proč ze začátku se autor poměrně věrně drží předlohy, aby pak sklouzl do naprostých nesmyslů, kdy např. kapitán Nemo společně se svými lidmi v podmořské bedně zachraňují Cyruse. Mimochodem podle románu byl kapitán Nemo v tu dobu na ostrově už naprosto sám, zbyl jako jediný z posádky Nautila. Román je zajímavý právě proto, že společně s romány Dvacettisíc mil pod mořem a Děti kapitána Granta tvoří jakousi trilogii, která se uzavírá právě na Tajuplném ostrově. To však režisérovi asi nic neříká, když si začínal vymýšlet ptákoviny a tím seriál naprosto znehodnotil. Robbiho, který psal obsah v úvodu musím upřesnit. Nejedná se o šestici mužů, kteří uprchli balónem, nýbrž jich bylo pouze pět, pokud za muže nepočítá i psa. Šestý přibyl až po nějaké době na ostrově. Takže celkový dojem ze seriálu je spíše rozpačitý, někdy až směšný. To když např. v závěru seriálu při zpovědi kapitána Nema ukazuje obrázky z bojů v Indii. Jsou to totiž ilustrace k francouzskému románu Hrdinnný kapitán Korkorán od Alfréda Assolanta. To bylo hodně směšné a hodně ubohé. (09.07.2012)

Nádherná hudba, o které jsem si dlouho myslel, že je od nějakého světoznámého skladatele vážné hudby... Jako čtenáře knížky mě samozřejmě zklamala výprava, ale bylo mi jasné, že více se přiblížit knižním ilustracím zobrazujícím stavby trosečníků bylo nad síly (a finanční možnosti) tvůrců. Přiznávám, ale 5. * dávám z čisté nostalgie (objektivně max. 4) (02.03.2013)

Tajuplný ostrov je jedna z mála Verneovek, kterou jsem v mládí nečetl. Přesto si dovolím tvrdit, že kouzlo knihy Julese Vernea v tomto seriálu chybí. Měl jsem pocit, že sleduju spíš podprůměrnou robinsonádu. A co mě opravdu vyděsilo - zpracování technických vychytávek kapitána Nema. Po tomhle si cením ještě více výborné práce našeho Karla Zemana. (11.03.2009)

Dokonalá hudba k filmu je taková, která hned u úvodních titulků i bez obrazu naláká diváka k dokonalému zážitku. U tohoto seriálu navíc nechybí nádherné záběry sopečného ostrova, Verneovka je námětem téměř vždy dokonalým. Přidejte výborný dabing (Cupák, Sejk, Brousek, Zíma, Zahajský) a zábava na šest x 50 minut zaručena. Verneovek jsem přečetl několik, tahle k nim nepatřila. V devadesátých letech jsem pak ještě v televizi viděl novější seriálové zpracování tohoto námětu. Absenci sopečného popela po výbuchu tvůrcům rádi odpustíme. Omar byl geniálním archetypem a i kdyby nemluvil, jeho oči mluvily za něj. U mě chybí nostalgie, převládá ale nadšení (souhlasím s kolegou viperbladem, postupně to gradovalo a poslední díly nutno vidět bez časového odstupu). (10.10.2018)