Obsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (199)
Po stránce dramatické asi nejlepší "hra" DIvadla Járy Cimrmana, která je sice hodně konverzační a statická, ale o to více skvělých myšlenek a vtípků, které se v řeči schovají, obsahuje. Smoljakovi apokryfní žánr svědčí (viz. Malý říjen v Divadle Na Zábradlí), leč otázkou zůstává, zda tahle hra byla nevhodnější právě pro Cimrmany... ()
- Měli Pražané zbraně? - Ne. Jenom mávátka. Hra stárnoucí mnohem rychleji než ostatní, když do ní při její rekonstrukci těsně po Listopadu prosáklo množství sice dobrých, leč dalším generacím už nesrozumitelných vtípků. Na druhé straně ty české kryptodějiny, ochranný mýtus a svatováclavské rozkazy padající vždy, když jde pan přednosta kotrolovat stráže... JSOU TAM A ČEKAJÍ! Na semináři mě zaujal především referát doc. Weigla o defenestraci. ()
Hra o mystickej povesti hory Blaník. 1. seminár "Cimrman a historie" - postoj génia k histórii a nezapamätateľným dátumom, rozbor povesti, bábkové divadlo. 2. Hra Blaník - V hore Blaník čaká vojsko troch najväčších porážok českého ľudu na čas odplaty, povstane, keď bude českému národu najhoršie. Byrokracia rozhodovania a neschopnosť zasiahnuť v pravý čas prináša do radov bojovníkov nepokoj a miernu skepsu. ()
Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. ()
Úvodní seminář této první porevoluční hry mi přišel trochu krátký (i když dopis Járy Cimrmana Františku Josefu I., aby v roce 1900 buď odstoupil, nebo zemřel, je vynikající). Samotná hra je pak poněkud statická, o to víc si však divák může vychutnat nenápadné vtípky a pointy. Role Veverky Laidislavu Smoljakovi krásně "sedla". A bezkonkurenčně nejlepší scéna je souboj Veverky s Hynkem z Michle, zejména "Výměna mečů!". ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (8)
- Při obsazovaní hry se zapomnělo na Jana Hrabětu. Nakonec byl obsazen jako 3. alternant do role rytíře Hynka z Michle. (mnaucz)
- Původní seminář vypadal jinak jak tvrdí Zdeněk Svěrák: „Blaník jsme napsali před revolucí, seminář až po. V semináři jsme měli některé věci, které bychom tam dříve nedali; třeba o perestrojce v Sovětském svazu nebo o totalitě. Na zkoušku se přišel podívat Andrej Krob a povídá: ,Kluci, tohle vám nesluší.‘ Vycítil, že to nepotřebujeme. A tak jsme to vyndali.“ (mnaucz)
- Jedná se o poslední Cimrmanovu hru, která vyšla samostatně na LP. Hry „Záskok“, „Švestka“, „Afrika“, „České nebe“ a „Cimrman v říši hudby“ se desek dočkaly až 14. 10. 2016, když vyšla kompletní edice všech Cimrmanových her na 16 LP. Do té doby byly tyto hry pouze na CD. (mnaucz)
Reklama