Čas zabiť

Pro tentokráte bude nejlepší začít od konce. Závěrečný rádoby strhující a autentický projev McConaugheyho nechává naprosto chladným. Je brutálně nevěrohodný a jednoduše se do poroty zavárající očka nepřevtělíte, takže pokud to nechcete "zuby nehty" cítit, vězte, že neucítíte. Mezi mladým právníkem a ambiciózní studentkou to skvěle jiskří a vzájemně se doplňují, Kevin Spacey skvěle laškuje/hláškuje a soustavně "v lihu" Donald Sutherland v roli, v jaké nebývá moc často k vidění. A nesmíme zapomenout na hlavního hříšníka, jehož pomsta byla už mnohem uvěřitelnější, než ony právnické oplétačky. Největší tažnou silou však zůstává hned úvodní brutální akt a následné tóčo v baru. (27.10.2007)

Předsudky americký jih opouštějí velmi pozvolna. Dvojice opilých bělochů si povyrazí s desetiletou černošskou dívkou, brutálně jí znásilní a zmlátí. Skoro udušená oprátkou přežije a zoufalý pohled jejího otce je jednoznačný. Ani výživná koncentrace hereckých hvězd nicméně nepomohla k tomu, aby to Joel Schumacher tentokráte dotáhnul do nějakých zásadních výšin. Člověk namlsaný jeho 8 mm, Telefonní budkou nebo Volným pádem a znechucený Batmanem a Robinem i Českou spojkou nemůže přistoupit na tuhle hru, kde jsou emoce až příliš řízené. Těch útoků na jednotlivé spolupracovníky hlavního hrdiny bylo už vážně přehršel, stačilo vlít skutečnou váhu třeba do úmrtí manžela hrdinovy asistentky nebo do požáru hrdinova domu. Pak by měly takové scény tak silný dopad jako třeba úvodní znásilnění a pozdější setkání se zlomeným otcem. Schumacher třeba právě úvodní paralelní montáží ukázal, že si diváka dokáže získat, proto mi nejde na mysl, proč musel vše ukončit nevěrohodnou závěrečnou řečí v soudní síni, která mě naopak nechala naprosto chladným. Cokoliv na tomhle dramatu zapáchající americkou vlajkou, je totiž špatně.. Neříkám, že jde o špatný snímek, to vůbec ne, ale ze silného syrového dramatu se občas zbytečně stává hollywoodská medovina!! (11.07.2011)

Čas zabíjet byl místy, hlavně zpočátku, velmi působivý film, který mě docela chytil za srdce. Škoda jen, že při své délce si působivost nedokázal úplně udržet a místy sklouzával do zbytečností. Nuda se ovšem nedostavila. To ani omylem. Jediné, co bych snad mohl ještě vytknout, je taková ta americká scénářová připitomělost (ano, rozstřílel jsi mi nohu na maděru, ale jsi dobrý člověk, odpouštím ti!), která z tohohle filmu dělá tak trochu pohádku. Ok, protentokrát odpustím. Všechny další nedostatky jsou omluvitelné. Jsou zde sympatické herecké výkony všech hlavních představitelů a celkem povedená atmosféra soudního procesu. Mohlo to být lepší, ale stále je to velmi dobré. PS. Je zajímavé sledovat, jak se Matthew McConaughey k roli právníka v dalších filmech s úspěchem vrací. (23.08.2011)

Joel Schumacher a jeden z jeho lepších filmů v neskutečně nevyrovnané kariéře (Time to Kill přišel po třetím a před čtvrtým Batmanem...). Soudní drama o spravedlnosti a jejímu postavení v americké společnosti navazuje svým dějem na (dříve velmi časté téma) mezirasové nesnášenlivosti, které bude v americe vždy aktuální. Vyprofilované postavy jsou dobře zvládnuté, věrohodné a dobře obsazené, takže dodávají filmu na pocitu "tohle by se mohlo přesně takhle stát". V závěru je film zbytečně zabíjen pokusy o "řízené" emoce diváků, což je trochu škoda. Zkrátit aspoň o dvacet minut by taky nevadilo... (19.08.2010)

Devadesátky byly zlatým věkem kinematografie. Téma rasismu se v amerických filmech objevuje hojně a v té době se mi zdá, že šlo spíše o dozvuky osmdesátých let a Vietnamu.  O tom se říkalo, že do džunglí na druhé straně světa byli odvedeni primárně černí kluci z amerických ulic se kterými si nikdo moc nevěděl rady... V devadesátkách co vím se už říkalo, že v Americe je nejlepší být svobodná matka se třemi dětmi ideálně Afroameričanka nebo Latinoameričanka, protože se sociální podporou pro takovou sestavu okolností se už dá slušně vyjít aniž by člověk musel chodit do práce. V té době začínal rasizmus naruby a i když určitě někde ještě zhusta přetrvával, pořád to bylo o level jinde než v šedesátkách nebo dokonce v třicátých a čtyřicátých letech. To ovšem nikdo netušil jak se to otočí v dnešních časech... Jak se bude v ulicích amerických měst klekat, jak se budou bourat sochy mořeplavců... Pokud mohl být hrdina filmu plně osvobozen, pak americký právní systém nechápu. Samozřejmě jsem mu tu plynovou komoru nepřál, ale že vraždil byl fakt. Samozřejmě člověk chápe jeho pohnutky obzvláště pokud je tátou. Ale jak by svět vypadal kdyby se spravedlnost brala do vlastních rukou? Jeho čin bych chápal třeba po mírném rozsudku těch dvou, ale ne ve chvilce kdy jdou k soudu. Film byl doslova prošpikován hereckými hvězdami, taková koncentrace se tedy hned tak nevidí. Závěr byl samozřejmě protirasistický a svým způsobem si píchnul i do chování Afroameričanů. Na mně to bylo až moc sluníčkové.. Celý soudní proces byl super, všichni hráli skvěle soudce nevyjímaje, ale pak došlo na závěrečnou řeč a bylo vymalováno. Scénka se špatným poldou ta tam snad ani být nemusela... Dávám tedy za 3 krevety a neskrývám zklamání. Mám rád hezké konce, ale nesmí se moc tlačit na pilu... Tady ke konci dost kvílela... * * * (15.07.2021)