Nevěsta s nejkrásnějšíma očima

Velmi jednoduchý příběh, čekáte pointu, nějaký háček, ale žádný tu není. Mladý Milan Knažko se ráno probudí a od staršiny horské vesnice se dozví, že je čas, aby se oženil. Protože slyšel o krásné neznámé dívce, ohrne nos nad Eržikama, co se o něj perou ve světnici a vyrazí do světa. Cestou vykoná několik dobrých skutků na stále stejném kouzelně mizejícím starečkovi, aby nakonec došel do idylické chaloupky u řeky (nebo rybníka, ze záběru nebylo vidět), kde potřebují opravit slaměné došky. Milan tohle sice nikdy nedělal a tak první opravu trochu podcení, protože ale konal dobro, dostane druhou šanci a tu beze zbytku a s vděčností k obyvatelům chaloupky, stařečkům a la Filemon a Baucis využije. Pak jim s jejich dovolením uzme černou slepici, začarovanou dívku s nejkrásnějšíma očima (Dimitrova opravdu pěkná), vyslechne radu, že prokletí ji zbaví jedině právoplatným sňatkem s onou slípkou, bez mrknutí oka nechá koně na protiúčet, a vyrazí zpátky do rodné vísky, kde si přes posměch místních obyvatel slepici vezme. Tvůrci vtipně a chytře obešli situaci, kdy má slípka odpovědět staršinovi, že si Milana bere za manžela, a pak už můžeme slavit se všemi bulharskými cikány (a že jich v záběrech v komparzu uvízlo bylo hodně) až do rána bílého.___ Hezké lokality, kamera, příběh. Neuráží a není v tom politika. (28.11.2016)

Pohádka je z dnešního pohledu natolik politicky nekorektní (dnešním newspeakem řečeno, obsahuje "sterotypní pohled na ženy a cikány"), že je otázkou času, kdy bude označena za ideově závadnou a přestane se dávat. Za sebe ale v tomto konkrétním případě nemohu truchlit, neboť je to jeden z filmů, který pro mě zničily Liškovy smyčce. Nervní psychadelická atmosféra, tvořená hudbou jako "ze Studny" zcela rozložila mé dětství v pohádkách jako Třetí princ či Princ a Večernice a zde to není v ničem lepší. Naopak... (31.03.2013)

Jako hledat Eržiku v kupce sena. Aneb : kterak se bulharský Milanko Kňažků stal obětí zákeřného teleportačního dědka. Ten hrdinovi sprostě podsunul svou vnučku za ženu, nehledě na to, že je to obyčejná slepice. No nic. Jestli spolu měli děti, tak byl alespoň  obohacen lokální vesnický genofond. Když už nic jinýho... (26.07.2021)

Když se u žánru filmu do kolonky napíše "Poetický", vždycky mě to trochu znejistí. V dětských dobách to zpravidla znamenalo, že mě z něj rozbolí hlava. :) Nevím, jestli se mi tahle pohádka dneska strefila do nálady, nebo co, ale líbí a baví. Vizuálně velmi povedené. Herecky skvělé (Kňažka nemám moc rád, ale tady mu to sedí). Liškova hudba z toho dělá vyloženě umělecké dílo - je to vlastně takový vizuální melodram, možno-li říci. Bulhaři tomu dávají autenticky exotický nádech. Až při sledování tohohle filmu jsem si uvědomil, jak je ve mně zakořeněno, resp. jak hodně mám rád prostý, ale hluboký projev a neuvěřitelně melodický hlas Bohumila Vávry. (25.12.2011)

Poeticky (kamera se přímo mazlí s každým záběrem) pojatá etnografická pohádka, tak jak uměl v českém filmu jen Jan Schmidt (nebo Václav Krška), problémem je jen dabing, v těch dobách předimenzovaně používaný i na slovenské herce, a typická Liškova hudba (syrový folklor by byl ještě více umocňující). Symbol slepičky ve folklorním pohledu na sexualitu je celkem průhledný - a je koneckonců důkazem nesmyslného chápání pohádkového folkloru jako dětského žánru (přesto mě už v dětství dokázala baladičností a fantazijní imaginárností tato pohádka získat do svého světa). (31.03.2013)