Nikdo se nebude smát

„Ten člověk je prostě debil. Malej, nenápadnej, ale snaživej debil. A strašně spolehlivej.“ __ Sžíravá satira, kde jedna absurdita střídá ještě větší (hospoda!!!), aby pak vrcholila dokonalou scénou schůze uličního výboru, která dokonale zobrazuje atmosféru sousedského soužití za socialismu a společenských poměrů obecně. Kafka by tleskal. Netlačí se tu humor na sílu, prostě máte pocit, že něco podobného by se mohlo stát i vám. Jednoho takovýho snaživýho hloupýho vola máme i u nás v práci. A Jan Kačer byl takový náš malý český Robert Redford 60.let, svým charismatem a úsporným herectvím, kdy jedním pokrčením obočí dokázal říct vše. Škoda, že mu po ruské invazi komunisti zatrhli tipec. (27.04.2023)

Tak na mě po třech letech, což je pro mě osobní rekord, skočila zase nějaká respiračka. Takže si svou dovolenou konečně po delší době mohu "zpříjemnit" povalováním a relaxací u filmů. Dnes jsem si dala šedesátkovou absurditku na motivy jedné z povídek Milana Kundery, a to Nikdo se nebude smát, kdy se na malou lež nabalují další a další, až je z toho lež jak věž... Ač jiná doba, ta myšlenka je nadčasově aktuální... (06.01.2023)

Na české poměry dobře natočený film. Jenže geniálnost Milana Kundery spočívá též v tom, že se ve svých knihách snaží o chirurgický vhled do myšlení hrdinů, aniž by jejich osudy zdlouhavě okecával. Píše prostě, ořezává vše nepodstatné, a tak zůstává jen jednoduchý a přesto velmi hluboký pohled du nitra svých (to Kundera rád na začátku románů zdůrazňuje) hrdinů a hrdinek. Směšné lásky jsou fascinující právě touto jednoduchostí a sevřeností, kdy na ploše několika stránek obsáhneme vše podstatné, aniž by se jakkoliv ztratila síla příběhu. Bočan ve filmu okecává a natahuje každou větu, takže divák má pocit, že sleduje manekýnu, která má sice hezký obličej, ale taky obrovský supertěžký zadek, který ji táhne ke dnu. (24.10.2009)

Nedivím se, že se ten film Kunderovi nelíbil - jako adaptace jeho stejnojmené povídky to moc zdařilé není. Scénář ke Kunderově textu přidává množství nových motivů i postav, které jsem osobně shledal jako redundantní a otravné. Navíc jsem nikdy moc nemusel Kačerovo herectví (v mých očích se dokonale jako herec zdiskreditoval hraním v přiblbých nekonečných televizních seriálech z posledních let) a přirovnávat ho v tomto filmu k Mastroiannimu mi osobně přijde jako výsměch. Na celovečerní debut to není zlé, ale v kontextu nové české vlny mi to přijde citelně slabší. Za mě spíše znuděnost a znechucení z toho, jak ten film zachází s Kunderovým textem. (27.02.2016)

Podle mě zdaleka nejlepší kunderovská adaptace. I její předloha je mou oblíbenou směšnou láskou, ovšem film z ní nejen čerpá, ale i hodně přidává. Přidává vtipnou kameru, vtipnou hudbu a scenáristické srandičky, díky kterým se z dusného, až nepříjemně napínavého textu stává hravá komedie (ale ne že by u ní úsměv sem tam nezamrzal). To mě napoprvé velmi překvapilo, ale nevadí mi to. Ohromně se mi líbí, jak precizně je zrežírovaný pohyb postav v prostoru. To pronásledování, šmírování, přepadávání, schovávání se, kličkování,... To je prostě Ono. (15.04.2011)