Amonit

Brodila se blátem nebo pečlivě hledala okolo útesů na chladném jihozápadním pobřeží Anglie, než fosilie odplavilo moře. Mary Anning pocházela z velmi chudých poměrů, přesto se proslavila v geologických kruzích. Sběratelka fosílií a paleontoložka, které se uznání za její vědecký přínos a objevy dostalo až výrazně později. A které do života vstoupí křehká manželka bohatého geonadšence. Režisér Francis Lee už podruhé (minule dva muži) podle vlastního scénáře předkládá variaci na hledání lásky mezi stejným pohlavím. Výsledek platí za poměrně poutavou nezávislou vlaštovku, která potěší umělečtěji zaměřené publikum. Má velmi dobré herecké výkony, komorní pojetí a vypráví zcela obyčejně. Jenže právě v jisté umírněnosti je ta největší slabina. Postupné sbližování obou hrdinek totiž probíhá právě tak, jak bychom čekali. Pomalé a tiché. Kate Winslet v další introvertní depresivní roli vysypává svůj bohatý herecký rejstřík, Saoirse Ronan už dávno vyrostla z malé holčičky v Pokání, zvládla přechod k dospělým rolím a zdánlivě nenápadnými gesty těší diváky. Mě ale dámy potěšily tak napůl. Tři až čtyři hvězdy. (14.12.2020)

Pomalý, tichý, poetický film, odetý prevažne do hnedej a šedej farby, s absolútnym minimom len tých najdôležitejších dialógov. Mňa to nudilo, ohlasy ale samozrejme neklamali; výborné herecké výkony ústrednej dvojice, pekná hudba, otvorená a uveriteľná erotika. Žena v plameňoch mala ale viac toho plameňa. (09.12.2020)

Za mně to bude ne. Na vyprázdněnou naraci se tam moc mluví a málo mlčky pracuje (plus nevhodný rádoby emocionální soundtrack?!), na filmovou romanci je to málo romantické, na syrovou ránu do žaludku málo syrové a mlátící. Výkon Saoirse mi přišel výjimečně velmi slabý a Kate jako by neměla/nevěděla, co dělat, takže nakonec na mě nejlepší dojem udělaly Fiona a také Gemma. A navíc je to další z kategorie filmů, které si vezmou skutečné historické předobrazy a potom o nich spekulují a fabulují, až se práší za kočárem. Budiž Amonitovi a jeho tvůrcům k dobru, že film neoznačují za životopisný a zobrazované události za opravdické, ale narazila jsem na spoustu recenzí, které se oprávněně rozčilují, že film uznávané vědkyně redukuje na ploché bytosti ovládané emocemi, a jejich životní odkaz definuje místo jejich práce jejich milostnými aférami. Režisér se vyjádřil, že chtěl Mary Anning dát vztah, který si zasloužila (protože neexistují žádné historické důkazy o jejím soukromém životě, kromě toho, že žila sama a nikdy se neprovdala), což možná zní jako dobrý úmysl, ale stejně neměl odvahu udělat Charlotte o jedenáct let starší než Mary jako ve skutečnosti, a vůbec, tu pohádku vynalezl sám pro sebe a pro nikoho jiného (jako Briony v Pokání, což mě taky rozčiluje, hehe). Stačilo by, aby jim dal jiná jména a tím to velmi slabé spojení s předobrazy přerušil, a všechno mohlo být o trochu víc v pořádku. (21.10.2022)

„Amonit” vznikol na dvojakom princípe, a to zrejme asi takto: »Totiž, najprv existovali v ozaj pradávnych časoch živočíchy, ktoré obývali šíre moria, keď po ich následnom vyhynutí, sa ich vápenatá schránka uchovala vďaka uviaznutiu v bahne, ktoré časom preniklo i do najmenších dutín škrupiny a premenilo sa po dlhých rokoch v kameň... Vznikla fosília amonita (živého tvora), z ktorej je dobre viditeľná i jeho stavba, ktorú môžete obdivovať v rezoch amonitov rôznych veľkostí od niekoľko málo až po desiatky centimetrov«. Toľko k samotnému názvu filmu, aby sme skrátka už dopredu trochu vedeli, o čom je reč, ale zároveň i dopĺňam, že nielen sa budem samými "šutrami" prehrabávať, ale aj láska asi kvitne v každom veku, keď na pohlaví extra nezáleží, alebo snáď predsa áno ? A práve takýmto skamenelinám sa taktiež venuje i samouk paleontologička, Mary Anning, ktorá v 40. rokoch, 19 storočia, na juhoanglickom pobreží Lyme Regis, vykopáva tieto amonity, ktoré potom predáva do britského múzea, alebo zazobaným zberateľom. Vedie naprosto rutinný spôsob života, do ktorého tiež zasvätila i svoju matku Molly. Všetko sa zmení až jedného dňa, keď turista-obdivovateľ, raz zaklope na dvere obchodu... Volá sa Roderick Murchison a nie je vôbec sám. Prišiel spolu s melancholickou manželkou Charlottou, ktorú tu na nejaké obdobie ponechá, aby sa po ňu neskôr, povedzme, vrátil... ? Ona si pravdepodobne prežila istú tragédiu, vďaka čomu stratila chuť do života ! Mária má dvojitú, domácu úlohu: „Hobby a starostlivosť o ňu” . Po istom časovom úseku, sa Charlotte konečne postaví na nohy a vzchopí sa, čo je začiatkom intenzívne vzrušujúceho a vášnivého, citového vzťahu medzi dvomi ženami... / Kate Winslet síce už dlhší čas považujem za akosi herecky nevyrovnanú, ale i napriek tomu svojej, reálne jestvujúcej postave Márii Anningovej, s absolútnym a majstrovským prehľadom, dokázala vtisnúť neuveriteľný punc silného a odvážneho h. výkonu rovnako, ako mladá a nádejná Saoirse Ronan. Obidve herečky stáli pred vskutku naozaj veľmi ťažkou výzvou, ktorú ale chytili za všetky pačesy, a s obsahom dosť šteklivých scén, ktoré sa automaticky vryjú do pamäte. V opačnom prípade, by som to asi sotva predýchal, to by som nikdy nezvládol. Svojím zovretím sa to podobá na francúzsky snímok " Portrét dievčaťa v plameňoch" , no ten ma tak zvlášť neinteresoval, ako Leeho počin, ktorý si asi svoj vlastný scenár upravil podľa svojho gusta, ale budiž. Vynikajúca, ručná kamera Stéphanea Fontainea robí samotný počin až doslova fyzicky (ne)prístupným, ako by ste sa priamo s postavami preniesli v čase, a tak výprava a zvuk, majú svoje právolplatné miesta vedľa „Muža s kinoaparátom” . Na záver, keď asi najviac so mnou lomcovala emocionálna hudba tandemu Bertelmann / O'Halloran, ktorá za doprovodu dvoch bravúrnych, hereckých výkonoch, vytvára naprosto ucelený obraz z danej doby, v priam ideálnom (filmovom) prevedení, kedy sa mi predstavuje jeden z úžasných príbehov, na aký sa nezabúda. (16.12.2020)

Väčšinou mám rada takéto pomalé artové filmy, ale Amonit mi nesadol. Chcela som ho vidieť hlavne kvôli skvelým herečkám Kate a Saoirse, ale musím povedať, že som sa dosť nudila, takže dej ma až tak nezaujal. A vlastne nechápem, prečo sa teraz robia "fiktívno-životopisné" filmy alebo ako to nazvať. Rovnaký problém som mala s českým Šarlatánom. Mám veľmi rada životopisné filmy a oceňujem teda keď sú skutočné. To mohli urobiť film o fiktívnej paleontologičke a nepoužiť skutočné osobnosti a vymyslieť si, že mali spolu intímny vzťah. Aj preto dávam také nízke hodnotenie. Celý čas som mala pocit, že chceli len nakrútiť pútavý film s tými naj herečkami, aby sa zapáčili gay komunite a dali si záležať na tom, aby sa o tých milostných scénach veľa hovorilo. Pre mňa to nebolo uveriteľné aj napriek tak skvelým herečkám. Chýbali mi tam dialógy a vysvetlenie minulosti a pocitov hlavných postáv aj slovami. Veľa zostalo nevypovedané, nejasné, nevysvetlené. Tématika amonitov ma absolútne nezaujala. More milujem, Kate Winslet a Saoirse Ronan mám veľmi rada, ale nestačilo mi to. Mierne sklamanie. A dodatok, Kate Winslet ešte nikdy nevyzerala tak nepekne a Saoirse Ronan zase ešte nikdy nebola krajšia. Niečo medzi 2 a 3*. Oveľa viac sa mi páčil Portrét ženy v plameňoch (2019). (28.01.2021)