Zvláštne dni

Atmosférická sci-fi, která si mě získala už jen tím, že začíná na mé třinácté narozeniny :-). Působivý first person začátek vás prostě buď chytne (já byl nadšený) nebo ne (mamča ten film vzdala po půl hodině). Ralph Fiennes hraje jako o život (hodně netradičního) ukecaného hláškaře, který má většinu filmu všechno jen ne štěstí (mimochodem je docela stylové, že se Lenny jmenuje po vypalovacím programu - Nero :-). Cameronův rukopis je vidět jasně, i když mu celkovou formu dává jeho bývalá manželka Kathryn Bigelow. Lidstvo je tu vyobrazené většinou jako banda zlých cvoků, feťáků nebo prostě blbců a jediná kladná postava je tu v podstatě Mace. Temná vize budoucnosti/minulosti z celého snímku doslova kape. Když dnes se ohlédnu těch deset let zpátky, jsem docela rád, že to takhle nevypadalo. Jsem kouzelník. Ježíšek podvědomí. Řekni cokoliv, pomysli na to a můžeš to mít.... (25.12.2009)

Nekonečně zmatená párty. Mít auto tu znamená vlastnit mobilní klid a bezpečí, zastavit čas a být součástí vyšší spořádané společnosti. Vně auta jde o smyslu zbavenou dekadenci. Snímek má několik hodně silných scén a nápadů, ale dost to zabijí totálně neopodstatněná délka a úsměvně nekvalitní scénář, ve kterém lze vyčíst oblíbené dějové berličky jako je selektivní až absentující logika uvažování a konání postav, cheatování pohledem do budoucnosti a na různá místa planety v jeden okamžik, šíleně překombinované motivy a zápletky a evergreen v podobě závěrečné zpovědi hlavního enemáka (kteoru jsem si mmch musel pustit několikrát a s pauzama, abych se v tom geniálním plánu neztratil). Ale tak byl Silvestr, dá se to pochopit. (27.06.2016)

SPOILER ALERT! Lenny (Ralph Fiennes) je looser v tak trochu jiném světě končícího roku 1999. Své zážitky je možné díky pokročilé technologii nalít jinému člověku přímo do hlavy, nechat ho záznam událostí takřka prožívat na vlastní kůži, vidět vlastníma očima. A právě s těmito produkty obchoduje Lenny, bývalý polda a bezvýznamný šupák s nekonečnou zásobou falešných Rolexek, citový loudil a pouliční otloukánek. Když se mu jednou dostane do lebky "video" s perverzní vraždou, spouští pátrání na vlastní pěst (což obnáší dostávat stále přes držku a nechat se vytahovat z malérů tmavou kámoškou-bodyguardkou) a zároveň se pokouší chránit svou ex (což rovněž obnáší dostávat stále přes držku a nechat se vytahovat z malérů tmavou kámoškou-bodyguardkou). Zápletka se nakonec ukáže kapku triviální: zlí, zlí, zlí, rasističtí, sadističtí, psychopatičtí policajti versus dav samých hodných, milých, slušných, bezúhonných, zodpovědných, skvělých lidiček. A závěrečné odhalení vraha nemohlo překvapit snad nikoho, kdo v životě viděl alespoň dva kriminální filmy. S hodnocením mám zase dilema, kurňa. Obsazení je fajn, noir atmosféra ucházející, ale hlavní postava mi kdovíjak nesedla, zpracování mi úplně nesedlo (takové moc nahodilé, neučesané), zápletka mi nesedla a stejně se mi tři hvězdičky zdají málo... a čtyři příliš. Položme se tedy na otázku: mám potřebu to někdy vidět znovu? Vlastně ani ne, takže je rozhodnuto: 69% (01.11.2011)

Scénář: James Cameron, Jay Cocks .. Y2K Paranoia je jenom realita na vyšší úrovni.. Zvláštní film. Kathryn Bigelow s každým snímkem nasedá do jiného žánrového mixéru a tento příběh, podle Cameronova vizionářského příběhu, má rozhodně určité kouzlo, které bohužel s přechodem do jednadvacátého století lehce ztrácí význam. Nějak mi nevynikl dopad pouličních nepokojů a také kriminálně laděný příběh ke konci hrubě ztrácel dech, jenž tuctové akční rozuzlení takřka srazilo na kolena. Ještě že herecké obsazení bylo výtečné a režie, kořeněná ostřejší hudební složkou, dostatečně působivá. 70%. (03.01.2008)

„Zvláštne dni” , konkrétne sa v tomto prípade jedná len o posledné dva, so začiatočným dátumom 30. december 1999 a so stanoveným časom 1 hodina, 6 minút a 30 sekúnd ráno, a to s tromi šialenými výrastkami, ktorí sa akurát zrovna chystajú vylúpiť čínsku reštauráciu, pričom si to jeden z nich následne aj nahráva cez "SQUID" , čo znamená v preklade asi toto: „Nelegálne elektronické zariadenie, ktoré zaznamenáva spomienky a fyzické vnemy priamo z mozgovej kôry nositeľa na zariadenie podobné MiniDiscu na prehrávanie” a s končiacim sa na rovné »MILÉNIUM« , t. j. už 1. január 2000, čiže už po dvoch minútach a 46 sekundách po polnoci, kedy budem mať za sebou - neuveriteľne bujarú, silvestrovskú žúrku, na ktorú môžem sotva vonkoncom niekedy zabudnúť, keď sa mi tak predsa extrémne vryla do pamäte... Akýmsi prostredníkom celej „veselice” je/bude postava Lennyho Nera, ktorá nielenže kšeftuje s týmito diskami, kedy si môže kľudne prehrať napríklad i takú explicitnú vraždu prostitútky, ale aj súčasne prebieha v tomto prostredí i akýsi vojnový stav, ktorý majú pod taktovkou policajné zložky LAPD, keď i u nich sa určite nájdu nejaké » čierne ovce « , alebo pouličné nepokoje čoraz intenzívnejšie naberajú na obrátkach, a tak nie je žiadna núdza o potenciálnu zrážku - demonštrantov proti „cajtom” , ale toho zmätkového miš-mašu, je v podstate ešte oveľa viac, až si teraz normálne myslím, že autor scenára James Cameron, musel snáď pojesť samé, divé huby (muchotrávky), či opäť mal extrémne divoké sny, ako býva v jeho typickom zvyku, keď potom vymyslel extra digitalizovaného Avatara... ? Hlavný predstaviteľ Ralph Fiennes, ináč po celý čas vyzeral, ako Bradley Cooper, povedzme z Hangoveru, až som miestami mával problémy ich dvoch vôbec rozoznať, že akoby mu vari sám z oka vypadol ! Nemyslím to ani tak z pohľadu alkoholového opojenia, ako skôr tou fyziognómiou ? Ozaj, všimli ste si to ? Toto je tak násilný, filmový zlepenec, ktorý na jednej strane trvá dlhých 2 a pol hodiny, no na strane druhej, sa toho v ňom udeje toľko absurdne-prehnaného, až je to normálne (ne)sympatické, že im musím skrátka všetkým fandiť, lebo vidieť pohromade tak veľa všelijakých, bizarných postavičiek, sa stopercentne nevidí úplne každý deň, no zároveň to vidieť v celej svoje kráse znovu, už viac absolútne netúžim ! Po Bode zlomu sa režisérka niekoľkonásobne viac odtrhla z reťaze, že tu niečo nie je s kostolným poriadkom... !? Toto nie sú „zvláštne dni” , toto sú mimoriadne psie dni, aké by som prežiť nechcel ani v najdivokejšom sne. PS: Vo filme je absolútne nekontrolovateľný obsah teroru, ktorý je až samoúčelný, pretože netuším, čo si ním tvorcovia vlastne sľubovali ! Až mám dojem, že kvôli výslednému efektu... ? I napriek negatívnym dojmom, 60 % ponechám ! Oproti Point Break, sklamanie. (28.10.2020)