Dospeláci v miestnosti

Keď sa povie na poli EÚ Grécko, tak sa mi v mysli vybaví Shootyho karikatúra tučného rehotajúceho sa gréckeho prasaťa, ktoré stojí oproti slovenskému chudému či chudobnému úbožiakovi. Grécko je exemplárny príklad lenivosti a národa, voči ktorému máte kopec zábran prejaviť solidaritu. Ak sa však od tohto postoja divák odosobní a bude sledovať film z pozície Gréka, ktorý sa snaží vlasť zachrániť od pohromy vyjednávaním na mnohých stretnutiach, film si užije. Celý úspech stojí a padá na hlavnej postave ministra financií, ktorej sa excelentne zhostil Christos Loulis. Ten chlap má ťah na bránu, je charizmatický a sympaťák, ktorému zožeriete, že o krajanoch hovorí, že sú v humanitárnej kríze, keďže im o 40% poklesli platy či dôchodky. Režisér poňal tému tragikomicky a natoľko pútavo ju vypráva, že si obľúbite pánov v oblekoch, hlavne Nemca Wolfganga či šéfa Menového fondu a ich neoblomnosť. Všetky pojmy či problémy sú zrozumiteľné ozrejmené aj keď sa hrdinovia stále točia v kruhu ďalších a ďalšich len vedľajších argumentov. Myslím, že dielo je istým spôsobom satira na nekonečné kvákanie na mítingoch, na ktorých sa nič poriadne nedohodne, to je údel dnešnej doby, v tejto snímke Grécka. (16.12.2020)

Gavras se toho nebojí, naservírovat dvouhodinovou konverzačku s kadencí kulometu, střídáním řečtiny, angličtiny, se spoustou politických postav a jediným motivem - odmítnout MoU a snížit Řecku dluhy. Brilantní kamera a střih, a ovšem také fakt, že pro 95 % diváků je tohle nestravitelné. Patřím k nim taky, ale díky té řečtině to nebyl promarněný čas. Όχι Christos Loulis se stává mým oblíbeným hercem. (20.02.2021)

"Dluhy se musí platit...." Velmi autentický pohled do pater vysoké mezinárodní politiky podle politických memoárů bývalého řeckého ministra financí Janise Varoufakise. Zejména pokud jde o průběh jednání ministrů financí eurozóny v Bruselu, sedělo to myslím do puntíku (co aspoň mohu soudit ze své občasné přítomnosti na některých jednání ministrů dopravy EU). Umím si tedy představit, že to politické "žvanění" mohlo někomu už připadat jako nekonečné. Costa-Gavras si to však celé vynahradil velmi sugestivním ztvárněním závěrečného vrcholového jednání řeckého premiéra Tsiprase s evropskými státníky v podobě jakéhosi scénického tance. Z dnešního pohledu je určitě dobře vědět, že všechny ty politické "tanečky" evropských politiků kolem astronomického řeckého zahraničního dluhu Řecko politicky a ekonomicky nějak ustálo a že ani na okamžik nezačalo uvažovat o "ruské alternativě"... Trošku ale přemýšlím nad celkovým vyznění tohoto filmu. Chtěl jím pan režisér demonstrovat, že ony řeči  o tom, že "Berlín chce tuhle zemi potrestat, chce ať posloucháme…" jsou vlastně  pravdivé? Nebo chtěl ukázat, že ani radikálně levicové síly, když se dostanou k noci, nedokážou v dnešní globalizované a propojené mezinárodní ekonomice vlastně nic a skončí nakonec jen jako na udici chycený "mečoun, co se snaží uniknout..."? (15.04.2022)

Pohádka o tom, jak se řečtí komunisté snažili přesvědčit zbytek Evropy, že mají lepší ekonomickou teorii. Což se jim samozřejmě nepovedlo, nejen kvůli jejich nepřátelské volební kampani, arogantnímu a zřejmě i amatérskému stylu jednání. Hlavně karty od začátku nebyly rozdány v jejich prospěch. Nelze se tvářit, že mám podporu lidu a hraju o všechno a zároveň nebýt ochotný vystoupit z eurozóny, devalvovat měnu a chtít další půjčky. Jejich herní strategie tak nebyla důvěryhodná. Nepochybuji, že Varoufakis se ve svých očích vidí tak, jak jej zobrazuje film, tj. jako svěžího out-of-the-box thinker. Eurozóna zase, i kdyby přiznala, že ulevit Řecku, je ekonomicky lepší řešení, nemohla ustoupit populistické radikální levici, která ve volbách vyhrožovala, že nebude platit dluh, prosadí si svou atd. atd. Jaký precedent by to asi v Evropě zavedlo. (21.11.2020)

Politický film, ktorý nesadne každému. Pre náročnosť témy, ktorú paradoxne nemusíte sledovať. Skôr sa Gréci pokúsili natočiť film, ktorý ich má ospravedlniť pred EU. Dobre výkony, nahliadnutie do zákulisia veľkých rokovaní. Vlastne je to ukážka toho, čo by asi nikto normálny robiť nechcel. Veľká politika. Hlavne keď idem do filmu s dabingom neočakávam, že budem 80% času čítať titulky. 3 z 5 (25.12.2020)