Rosemaryino dieťa

Některý důchodci chodí do svazu zahrádkářů, jiný holt ve volným časem se snaží splodit satana juniora. Jestli existuje otřesnější, odpornější, otravnější a příšernější filmová postava, než je Minnie Castevetová, tak jsem jí ještě neviděla. Jako člověk má opravdu fyzickou touhu jí zabít kdykoliv se objeví v záběru a nejen zabít, ale utrhnout jí tu její kebuli. Smekám před Ruth Gordon, jak mohla vytvořit takový monstrum. Jinak film je hodně věrný knize, možná se jen přidalo trochu toho starého dobrého satanistického černého humoru. Mia Farrow typově výborně vybraná, ačkoliv v některých scénách už mě srala taky dost (některý ty hystericky vypjatější). A taky diváka začne časem zarážet, jak nablbá vlastně Rosemary je, že jí některý věci vůbec nedochází. Cassavetes s tím svým křiváckým šklebem je taky jasnej od začátku. A ta banda satanistů je fakt prima parta. Babu s popelníkama odstřelit. (02.06.2016)

Zpočátku výborné psychologické drama, v závěru pak jednoznačně přiznaný horror, s perfektně hustou atmosférou kultovních "satanských" filmů 60. a 70. let. Literární předlohu mám však přece jen o něco raději (a také podobný film "Omen" na mě zapůsobil víc), takže nemůžu s čistým svědomím hodnotit plným počtem. 80% (15.04.2009)

Geniální film. Opravdu. Tak špičkovou atmosféru jsem snad v ještě žádném psychologickém hororo-mystery-thrilleru neviděl. Herecké výkony do jednoho úžasné, napínavá hudba a naprosto úžasnej scénář. Rozjezd je sice pomalejší, ale atmosféra minutu od minuty houstne a od závěrečné třetiny filmu by se nedala rozseknout ani mezihvězdným řezákem na planety. A mrazivější závěr jsem už dlouho neviděl. Takovéhle filmy se už dneska netočí. Ani jedna jediná lekačka nebo maximální gore a přesto je to znepokojivější (pokud takové slovo vůbec existuje- rád si vymýšlím nová slova) film, než většina hororů dnešní doby. Polanski je mistr. (04.08.2015)

Vstkutku mistrovsky zrežírované drama, chcete - li satanský horor. Polanski zde zanechal stopu ne nepodobnou Alfredu Hitchcockovi. Atmosféra v domě je hustá, film graduje s každým okamžikem a divák je vtažen do děje, že zapomíná dýchat. Přitom vysvětlení je na každém a je otázkou, zda v tom Polanski neměl divákovi udělat jasněji. Jinak smekám před Miou Farrow, její děs byl cítit i u mě doma. Srovnávat tento film s Omen je hřích. Přímo satanský hřích ;-) (11.05.2009)

Až na drobné nuansy, ktoré sa samozrejme do filmu nedali preniesť, je to veľmi verná adaptácia knihy Iru Levina (čítala som ju asi týždeň pred filmom). Herecké výkony sa mi zo začiatku zdali poslabšie (možno som rozmaznaná špičkami súčasnosti), potom som si zvykla. Na čo som si nezvykla bol Rosemaryn vystretý chrbát a veľmi svižná chôdza vo vysokom stupni tehotenstva... (27.10.2006)