Sandokan

Současná generace už si nedokáže představit ten poprask, když se začátkem 80. let poprvé objevil Tygr z Mompracemu na obrazovkách televizorů v českých domácnostech. Strhla se mánie, holt ta směsice exotických scenérií, uhrančivých očí Kabira Bediho, půvabů Carole André a motivů z pokleslých telenovel a dobrodružných šestákových příběhů v panenském, ale o to žíznivějším českém prostředí, představovala to pravé. Přišlo to právě včas a mezi Tajemníky z okresů na severu a Muži na radnici, případně Ženami za pultem to působilo jako zjevení. Po letech jsem si zopakoval ze zvědavosti jeden díl na YouTube a musím říct, že jakkoliv jsem si Sandokana pamatoval jako naivní a nenáročné dílko, zděsilo mě, jak neuvěřitelně stupidní to ve skutečnosti je. Postava Jamese Brooka podaná s nadhledem Adolfem Celim měla sice potenciál, ale to by musely scénář i provedení vypadat úplně jinak. V podstatě to jediné, co i po letech funguje, je hudební složka. Kvůli ní a taky z nostalgie nechávám jedinou hvědičku. Celkový dojem: 20 % (17.02.2018)

Předesílám, že dávám 5* z čistě nostalgických důvodů. Bylo mi asi šest a Sandokan byla pro mě totální pecka. Ten souboj s tygrem nebo to, jak si vzal z prstenu dočasně smrtící jed, nechal se pohřbít do moře, pak rozřezal provazy a z hrozné hloubky vyplaval na hladinu, na to si pamatuju dodnes. Od té doby jsem ho už neviděl, škoda... :) (03.04.2006)

To je v poslední době druhý seriál z dob mého dětství (ale Sandokana jsem na rozdíl od Tajuplného ostrova považoval za ptákovinu už tenkrát), u kterého mě po letech zaujalo, jak mezi vším tím amatérismem ční úroveň hudební složky. Holt to asi bude tím, že seriálové médium bylo tou dobou v plínkách a málokdo pořádně věděl, co s ním, zato muziku už lidstvo přece jenom pár staletí dělalo. A ještě k té ptákovinovitosti – pár životných postav (Yanez, Brooke) i pár působivých momentů (v druhé polovině) se tam najde, ale jako celek to bylo skrz celkovou naivitu a utahanost k neukoukání už tenkrát, natož dnes. (15.04.2015)

Co, já tohle veledílo ještě nemám okomentované?! Inu v časech mého dětství obrovský kult, aspoň mezi mými vrstevníky. Pamatuju na zuřivé bitky s dlouhými pravítky o přestávkách... Když jsem skákal ze školní lavice s napřaženým pravítkem mezi chumel "bojovníků" s válečnickým pokřikem "Sandokan!", určitě jsem se v tu chvíli cítil opravdu jako Sandokan, tygr z Mompracemu, byl jsem v džungli nebo na pirátské fregatě a ne v učebně, a v ruce jsem netřímal pravítko třicítku, nýbrž metrovou mačetu. Ale kdysi před lety (ještě před mým členstvím na ČSFD) jsem udělal tu zásadní chybu, že jsem si tuhle nostalgickou srdcovku stáhl a znovu zkouknul... No, popravdě proklikal. Cože, tahle retardovaná, kostýmní a užvaněná italská telenovela že je TEN Sandokan? Se zmalovaným kašparem Bedim, téměř bez jakékoliv akce a napětí? A ta tuctová zmalovaná čůza Marianna že má být ona "perla z Labuanu"? Eh, strašlivé zklamání a třetí hvězda jen z nostalgie. A taky tedy za ten titulkový song, je pořád skvělý (samozřejmě že ten originální, italský, ne ten kvazi od Hložka s Gottwaldem). (31.05.2023)

Sandokan je klasický hrdina z dobrodružných románů žánru swashbuckler podle Emilia Salgariho. Tento otec italské popkultury zpracoval prakticky vše, co si lze představit pod pojmem dobrodružství. Od antiky, přes piráty až po jeho koloniální současnost. Série jedenácti románů se Sandokanem v hlavní roli vycházela v letech 1895-1913, poslední tři díly dokonce po autorově smrti. Ve filmových a televizních adaptacích se objevoval od 40. let, není proto divu, že jeho jméno je pořád živé. Přesto vzpomínky na tehdejší recepci seriálu v ČSR působí značně anachronicky. Snad z nepochopení, že seriál vznikl jako pocta starým příběhům, nikoli jako něco třeskutě moderního. A samozřejmě seriály ze 70. let nelze poměřovat s čímkoli, co vzniklo později. Jistě, tempo je zatraceně pomalé, dobový český dabing je hodně svébytný (dabingoví herci neslouží originálu, ale přehrávají role ve vlastním pojetí). Ale celek každopádně ctí předlohu a nabízí romantizující vzpomínku na časy britského kolonialismu. Kabir Bedi se dokonce díky Sandokanovi ocitl na rozcestí mezi Hollywoodem a Bollywoodem, ale čas ukázal, že bylo lépe hrát hlavní role v Indii, než štěky (nebo stereotypní záporáky) v Americe. (20.11.2022)