Jiří pes uprchlík

+4* Tento středněmetrážní film jsem měl v hledáčku delší čas a až nedávno jsem si v diskuzi u něj všiml odkazu, kde se dá stále zhlédnout. Tentokrát budu lehce nadhodnocovat, ale to jen proto, že podobný originální námět se jen tak nenajde a bylo to akorát dlouhé, aby to nenudilo a řeklo vše podstatné. Sice se tu řeší jen jedna z mnoha lidských úchylek, ale je to vlastně aplikovatelné všeobecně. Vždycky je to postavené na domluvených pravidlech mezi účastníky a vše je založené na vzájemné důvěře. Ať tento příběh může někomu připadat podivný a možná i odporný, přesto působí lidsky a je citlivě natočený a řekl bych i na slušné herecké úrovni. Proto dávám palec nahoru , chválím autory za odvahu to natočit a doporučuji zvídavým divákům. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (17.09.2022)

Na roli psa by se spíš místo Petra Vančury hodil typ mistra Beana.  Naopak Eliška Křenková sedí. Je to vydařená satira na čím dál tím zbytečnější mužskou roli v rodině. Působí sevřeně bez zbytečné slovní vaty. "Prosím tě, musí nějak vypadat", "Třeba je hodnej", "Néé". Všichni chlapy se opravdu rodí hodní. To je vlastnost, která je u žen bezcenná. Nedostatkoví jsou hajzlíci u nichž ženy geneticky cítí, že dokáží zabezpečit jejich mláďata. To se muž musí naučit. Rovnoprávnost žen a mužů je určitě nutná, ale když to celé domyslíme do konce, nástupem extrémního feminismu si ženy sami pod sebou podřezávají větev. Vynikající psycholog Jeroným Klimeš říká, že u nás za každou generaci žen jich třetina vymře. Poslední česká žena podle neúprosné demografické matematiky má zemřít okolo roku 2130. V zemích na západ je nahrazují Afričané a Arabové. U nás převážně Ukrajinci s podobnou kulturou, jazykem, barvou pleti  a náboženstvím. Mám jich plnou naši čtvrť a jsem za to rád. (21.05.2021)

Psí život je čekání na příležitost udělat svého pána šťastným. *** Vetknout do 28 minut emotivní příběh je mistrovské dílo. Vynikající herecké výkony, obraz i téma. Před 20 lety jsem i já neplánovaně poznal jednoho psa, vlastně fenku. Dvoumetrový kamarád mi řekl - víš, proč jsem chtěl jít do zoo a k výběhu vlků? Byl únor, sundal si šálu a pod ní měl/a obojek. Kira byla nejchytřejší ze školy a vyhrála stipendium na Oxford. Snad si našla svoje štěstí. (08.10.2022)

Takto dobrý krátký film jsem rozhodně nečekal. Obě hlavní ženské role jsou naprosto skvěle zahrané a místy až běhá mráz po zádech, jaká je mezi Aničkou a Eliškou energie, napětí, soupeření i čisté kamarádství. Lehce úsměvný začátek filmu postupně nabere spád směrem k temným zákoutím lidských povah a otázkou využívání a zneužívání druhých. Snímek nemoralizuje, spíše pozoruje. (10.04.2023)

„Navíc, kdybyste úplně spokojený nebyly, dá se to kdykoliv zrušit. Kdyby pejsek třeba zlobil…“ - „Jak zlobil?“ - „Ne, ne, on zlobit nebude. Je to hodnej pejsek.“ Minimálně do doby, dokud paničky nepřekročí jisté hranice…Velmi zvláštní film, jehož scény dovedené až do absurdity dokážou u diváka vyvolat i smích, ale o komedii jako takovou se nejedná. Vlastně jde o hodně intimní a komorní drama. Od samotného začátku (scény pod stolem) divák sleduje, že se Jiří umí do své role opravdu vžít, a to se vším všudy. U ženských postav už je to složitější. Zatímco rázná Eliška (dokládá i její taktika s muži) si to začne užívat hned, Anička se zdráhá. Soužití na bázi jasně daných pravidel a postupného získávání důvěry by mohlo být krásné, kdyby se nezačaly objevovat první neshody a mráčky na obzoru…Poselství filmu je pak jasné a neúprosné, stejně jako konec. Bavil mě vývoj i atmosféra. Za mě silné 4*, velmi milé překvapení. „Jsem uprchlíkem z maminčiny kundy a chtěl bych se vrátit domů. Ale není to možný. Protože cesta zpátky neexistuje.“ (12.03.2023)