Horiace Mississippi

Hodně znepokojující a násilný film, při kterém člověka jímá hrůza u pomyšlení, jaká zvěrstva se v USA děla (dějí?). Hořící Mississippi, je drsná a realistická výpověď jedné (?) doby, pseudo dokument o sektě K-K-K a kriminálka jako víno. Je zajímavé sledovat dva rozlišné typy policistů, kteří se musejí myšlenkově naladit na podobnou vlnu aby vyřešili případ. Ambiciózní a vždy podle předpisů jednající kariérista Ward (Dafoe) a trošku volnomyšlenkářský Anderson (Hackman), kterého zprvu více zajímá, jak svést manželku jednoho z podezřelých - tvoří velice zajímavé policejní duo. Film byl nominován na sedm Oscarů a získal sošku za nejlepší kameru. Syrová podívaná, která kousne a nepustí. (12.12.2012)

85%. Béčko, kterému nechybí přesně to, co nízkorozpočtový snímek potřebuje, aby se mohl rovnat drahým blockbusterům - atmosféra a emoce. Mississippi Burning obojím doslova srší a především emoce vyvolává na úrovni skoro až filozofické, přičemž do sebe plynule proplétá dvě narativní linie - na jedné straně analyzuje morální dilemata problematiky rasismu v USA v době, kdy už do jisté míry pokračovala Kennedyho uvolňující vize rovnoprávnosti, což je ta klíčová funkční linie; jakoby bokem navíc sledujeme "bonusovou" linii primárně charakterovou, která předkládá v návaznosti na vyprávění dvě postavy, které nejsou nijak významně vrstveny do hloubky, ale jejichž komplex neúplatnosti, byť třeba ne vždy směrován stejnou cestou (i když pořád ke stejnému cíli), je silně motivační a má hluboký přesah daleko za filmové plátno. Tato linie možná nebyla záměrem, aby inspirovala, a s největší pravděpodobností byla rozvíjena ve scénáři nahodile v nutné paralele s dějem samotným, nicméně přístup obou agentů k situaci bere dech a měl by se stát vstupním záznamem pro všechny veřejně činné osoby (a to zdaleka ne jen co se týče přístupu k menšinám a problematiky rasismu obecně). Nakolik je dnes tak dogmatická loajalita svému poslání realistická, je otázka, nicméně Ward s Andersonem jsou encyklopedickou ukázkou hrdinství, stejně jako Mississippi Burning je ukázkou precizní atmosferické tvorby, jejíž význam není komerční nebo ryze kinematografický, ale nabízí odpovědi na otázky, které západní svět často a na mnoha místech v různé míře trápí dodnes, ale zároveň ukazuje profilový fundamentalismus Američanům vlastní, který v mírnější a skrytější podobě vidíme i nyní, o 50 let později, kdy už se rasismus zdá být přežitkem, asi proto, že už se o něm nemluví a že jeho podoba je spíše symbolická. I tak ale stále existuje a filmů naprosto devastujících veškeré předsudky a iluzi nerovných hodnot mnoho není; a už vůbec ne těch, které mají moc skutečně inspirovat. Mississippi Burning patří k těm nejlepším z nich. Alan Parker zdánlivě neřešitelná jednosměrná morální dilemata umí, což dokázal později s trestem smrti v The Life of David Gale, ale právě Mississippi Burning je jeden z těch snímků, které by měl vidět a především vnímat každý a přesto ho v žádných filmových učebnicích nenajdete. (08.01.2016)

4,5*/5...Poriadne zaujímavý námet, tentokrát aj pretavený do veľmi silného filmu! Silného na všetkých frontoch, od zaujímavých psychologických charakterov dvoch hlavných vyšetrovateľov a malého mestečka, cez nepokojnú a temnú atmosféru sprevádzajúcu celý film, rasový podtext, zobrazenie južanského zmýšľania a uvažovania, nehovoriac o krimi zápletke. Dokonalá kamera a dokonalý Hackman! Skrátka ďalší z Parkerových zásahov do čierneho... (05.01.2010)

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $34,603,943║Tržby Celosvetovo $39,200,000║ škoda že Alan Parker nevie ísť s postavami viac do hĺbky aby sme ich mohli troška lepšie spoznať, takto tu vynikne len sám Gene Hackman, ktorý to sám ťahá, ináč aspoň celkom slušné napätie sa obalilo okolo príbehu, na túto tématiku to je len priemer /60%/ (01.12.2009)

Zaujímavý film z nedávnej a pritom tak vzdialenej histórie južných častí USA. Je ho možné vnímať ako konkrétny obraz rasovej neznášanlivosti, ale tiež aj zo všeobecnejšieho hľadiska o ľudskej zlobe a nenávisti, pôvodne generovanej predsudkami a pocitom ohrozenia, ktoré sa neskôr vymknú spod kontroly a žijú si vlastným životom. Film disponuje vynikajúco vytvorenou atmosférou, stupňovaním napätia, obrazovou stránkou a skvelými hereckými výkonmi. Ak mu mám niečo vyčítať, tak je to jeho čiernobielosť. Postavy sú zbytočne polarizované podľa farby pleti. Na druhej strane patrí ku kladom, že obe hlavné postavy príbehu sú vykreslené plasticky a vierohodne. A na konci filmu si divák uvedomí, aký kus cesty urazila Amerika v tejto otázke za uplynulých 50 rokov. (29.08.2013)