Trh márnosti

Takový jakoby "ženský" Barry Lyndon - dobovým umístěním (skoro), pointou (poučením ?) a taky (mohl za jistých okolností) i kvalitou - jenomže je velmi znát, že se muselo skracovat, spěchat s dialogy (zúsporňovat je) a sem tam hodit nějaký ten vtípek, aby to mohlo být snesitelné a použitelné pro běžného diváka. Taky jsem moc nepochopil tu vsuvku s indickým discem (režisérka je původem z Indie - tak snad proto). Kdyby byl film o hodinku delší a oprostil se od všech prvoplánových efektů, mohl opravdu být jedním z nejlepších historických filmů. Jinak : herecké výkony precizní, děj má spád, hluchá místa veškerá žádná, pěkná a docela věrohodná výprava. Co se týče filmových postupů, výc klasických hollywoodských klišé jsem pohromadě neviděl - ale (nevím proč) vůbec mi to tu nevadilo. Taky mi nevadila hudba, která zněla prakticky nepřetržitě a která u podobných filmů většinou všechno zabetonuje nebo donutí diváka pousmát se. Naopak : hudba byla krásná a snad ona povíšila tento snímek někam výš. Mně se to prostě líbilo... Nebýt lehce nezvládnutého (jakoby uspěchaného) závěru, přemýšlel bych velmi vážně o pěti hvězdičkách. (01.10.2006)

Útraty jara v austenovských stáncích. Za rajské karty, které vynáší. Faustovské šálky rozpustného štěstí, na kolotoči bytí. Vír atrakcí obrací. Blátivé spodničky v blyštivý dekolt. Ten ve vlající suitu bohémy. Koktejlovou krmi fines sirény. Maškarní siluetu stínové múzy. Držitelku všech těch odletivších balónků se sny. V pomačkaném světě p(r)ózy, z odloupnutých pozlátek varietních. Madam Miláček. Neustále ve frontě na iluzi. (14.11.2023)

Film natočen podle románové předlohy Williama M.Thakeraye. Jedná se o klasický světový román - pohled na anglickou společnost na počátku 19.století,kdy se společnost dělila na ty, co mají peníze a šlechtické tituly a pak na ty druhé. Neříkám, že by film nebyl zajímavý (mě kostýmové filmy baví), ale chvílemi mě nudil. Přemýšlela jsem proč tomu tak je, když jsou tam příjemní herci, krásné ženy, zámky a krása vůbec. A víte proč ? Málo dialogů, plytký scénář. Pořád se sice mluvilo, ale v podstatě o ničem. Dokonce jsem si některé související věci musela domýšlet nebo dokonce hádat (na př.příbuzenské poměry v rodině). To mě při zážitku u filmu ruší a dost mi to vadí. Chápu, že těžko může film do slova a do písmene kopírovat knihu, ale přece jen se měla scénaristka více držet již vymyšlených dialogů světoznámého klasika. (19.03.2010)

Uvažovala jsem i nad 3*, ale to bylo asi po hodině trvání filmu. Jenže pak se to táhlo a táhlo, až se to dokázalo dotáhnout dokonce dál než na dvě hodiny a to tomuto snímku rozhodně nepřidalo. A když jsem si navíc ke konci uvědomila, že se mi ta hudba prostě nelíbí, nemohlo být pochyb o mém podprůměrném hodnocení. Ano, Reese a Romola sice byly skvělé a na jejich manžílky byl příjemný pohled, ale to bylo asi tak všechno. Až na pár silnějších scén mě příběh vyloženě nudil a celé mi to přišlo takové neuspořádané. Bylo tam dost podstatných věcí, které se staly mimo dosah kamery (jen se o nich mluvilo), a také tam bylo hodně záběrů, které bych bez problémů dokázala vyškrtnout. Závěr se mi sice líbil opravdu dost, ale na mém hodnocení to nejspíš nic moc nezmění. (29.09.2012)

Tohle je prostě červená knihovna jak když vyšije. Takže dámy, jděte do toho a chlapi ruce pryč :) Srovnání s výjimečnými filmy podle Austenové tohle dílo nesnese. Navíc mi přišlo dost legrační, že ve filmu uběhne tak asi třicet let, ale nikdo nezestárne. Jo, pár lidí umře, ale ti, co zůstanou, vůbec nestárnou. Dokonce ani Hoskinsův pes...Zvlášť sranda je to v nepoužitým konci, kdy Reese stojí vedle syna a vypadaj jak sourozenci :) (14.01.2007)